Linka 4

Pražská tramvajová linka 4

V provozu: špičky pracovních dnů (od 6 do 9 hodin a od 15 do 18 hodin)

Vozy: 2

Typ tramvaje: T6A5, T3R.P/PV, 15T4

Dopravce: Dopravní podnik hl. m. Prahy, a.s.

Garantované nízkopodlažní spoje: ano

Konečné zastávky: 2 (Sídliště Barrandov, Čechovo náměstí)

Přestup na metro: A, B, C

Doba jízdy: 39 min

Délka linky: 11 km

Zastávky:

SÍDLIŠTĚ BARRANDOV – Poliklinika Barrandov – Chaplinovo náměstí – K Barrandovu – Geologická – Hlubočepy – Zlíchov – Lihovar – ČSAD Smíchov (×) – Smíchovské nádraží (B) – Plzeňská – Na Knížecí – Anděl (B) – Zborovská – Palackého náměstí (B) – Karlovo náměstí (B) – I. P. Pavlova (C) – Náměstí Míru (A) – Jana Masaryka – Ruská – Vršovické náměstí – ČECHOVO NÁMĚSTÍ

Historie:

Dne 19. dubna 1908 se z linky Vyš stala linka 4. Začala jezdit v trase: Národní divadlo – Národní třída – Česká technika (dnes Karlovo náměstí) – Moráň – Královský Vyšehrad (dnes Albertov). V roce 1910, konkrétně 6. ledna, byla prodloužena po nové trati přes Ostrčilovo náměstí do Fričovy ulice (poblíž zast. Divadlo na Fidlovačce).

linka 4 opouští zastávku Eden a směřuje dále do Vršovic (foto Archiv DP Praha, prazketramvaje.cz/1956)

26. května 1912 byla prodloužena i na své druhé straně od Národního divadla přes Křižovnické náměstí, Malé náměstí, Staroměstské náměstí, Čechův most a Jatky (dnes Pražská tržnice) na Královskou Oboru (poblíž zast. Výstaviště Holešovice, v dnešním parku Stromovka). Od roku 1924 vedla linka z Čechovy třídy (zde začínala u Letenského náměstí) přes Strossmayerovo náměstí, Čechův most, Staroměstské náměstí, Malé náměstí, Novou radnici (dnes Mariánské náměstí), Národní třídu, Národní divadlo, Karlovo náměstí a dále přes Ostrčilovo náměstí a Fričovu ulici na Soběslavovu (dnes Otakarova).

6. prosince 1925 je zrušena trať v Platnéřské ulici, tedy mezi Staroměstským a Křižovnickým náměstím. Linka 4 je tak vedena po nové trati v ulici 17. listopadu přes Staroměstskou a Právnickou fakultu na Čechův most a dále směrem na Letnou. O půl roku později je 1. června 1926 prodloužena po nové trati od Soběslavovy na třídu Krále Jiřího (dnes Čechovo náměstí).

čtyřka na Čechově náměstí při cestě na Kotlářku (foto: MCH/2016)

Opět na úplném počátku prosince je čtyřka v roce 1930 pozměněna. Od Národního divadla vede nově přes Palackého náměstí a Vyšehrad (dnes Albertov) a dále ze Soběslavovy vede místo do Vršovic na Pankrác.

Od 31. července 1932 je trasována místo přes Letnou přes Jatky (dnes Pražská tržnice) a Palmovku na Vychovatelnu. Nicméně opět v prosinci, tentokrát 4. prosince 1932, dochází ke změně v centru města. Od Jatek je nově vedena přes Dlouhou třídu, Můstek a Perštýn na Národní divadlo a dále po své trase na Pankrác. V polonočním provozu (= od 22:30 do půlnoci) je ale vedena z Elektrárny Holešovice přes Jatky, dále po stejné trase k Palackého náměstí a následně do Podolí k Cementárně.

Prvního července 1933 je z Pankráce opět převedena do Vršovic na třídu Krále Jiřího (dnes Čechovo náměstí). Opět jak šla stavba nových tratí, tak i linka 4 se postupně prodlužovala. 6. ledna 1935 tak dochází díky dostavbě tratě mezi Koh-i-noorem a Průběžnou k prodloužení na Průběžnou a 18. října 1936 dále po další nové trati na Zahradní Město (konečná na náměstí Mezi zahrádkami).

linka 4 směřuje na Čechovo náměstí, kde má svoji konečnou (foto: MCH/2016)

Ve 40. letech je 1. září 1942 zkrácena do polookružní podoby Zahradní Město – … – Albertov – Výtoň – Národní divadlo – Karlovo náměstí – Albertov – … – Zahradní Město. Linka 4 se tak loučí s vlastním centrem Prahy, neboť i při další změně trasy dochází od 30. září 1951 k odklonu, na Smíchov. Nově je vedena od Palackého náměstí přes Anděl na Lihovar. Na druhém svém konci je po dostavbě trati 24. července 1955 mezi Zahradním Městem a náměstím Jiřího Marata v Hostivaři prodloužena do nové konečné, která byla už blízko té současné u nádraží Hostivař.

Kvůli havarijnímu stavu mostu u Lihovaru a nemožnosti zde jezdit s vozy 2xT3, které jezdily na lince 5, jezdící do Hlubočep, bylo nutno učinit potřebná opatření. Proto byla v listopadu 1968 linka č. 5 zkrácena na Lihovar a čtyřka v sólech byla prodloužena do Hlubočep. Od roku 1977 jsou nasazeny soupravy.

výluková zastávka Koh-i-noor před opravou tratě mezi Kubánským náměstím a Koh-i-noorem (foto: MCH/2016)

Od 16. prosince 1978 je po skončení výluky v Nádraží ulici nově trasována přes I.P.Pavlova. Dobré je také zmínit, že od 13. srpna 1978 (zprovoznění I.A. pražského metra) kvůli opravě trati v Nuslích a výluce v Nádraží ulici byla zrušena a nahrazena posílenou linkou 27. Osmého listopadu 1979 je po dvouleté výluce v Plzeňské ulici provoz tramvají obnoven a na Kotlářku se kromě původních linek dostává i námi zmiňovaná linka č. 4. K další změně dochází už 6. dubna 1981, kdy je z Koh-i-nooru nově vedena Vršovicemi, tedy přes Ruskou a Náměstí Míru na I.P.Pavlova. 4. října 1982 je prodloužena do dnešní smyčky Nádraží Hostivař.

Ke dni 6. července 1985 je její trasa zkrácena na náměstí Kubánské revoluce (dnes Kubánské náměstí) a 26. října 1988 je prodloužena po nové trati do Řep. K další změně dochází až za 10 let, 3. listopadu 1998, kdy je na obou stranách trasy zkrácena. Na západě je zkrácena na Kotlářku, na východě na Čechovo náměstí.

Od 29. července 2009 se opět dostává na hlubočepskou trať, neboť je odkloněna z Anděla přes Smíchovské nádraží na Sídliště Barrandov, kam se dostává pouze v ranní špičce. Ostatní spoje končí na Smíchovském nádraží, na druhém svém konci je prodloužena na Kubánské náměstí. Provozována je nově pouze od 6 do 20 hodin.

K 1. září 2012 ze zřízením tzv. metropolitní sítě je opět převedena na Kotlářku, nicméně od 28. srpna 2016 se opět dostává na Sídliště Barrandov, kam je vedena pouze v ranní a odpolední špičce, ve které je od 29. června 2013 pouze provozována. Na druhém svém konci je zkrácena znovu na Čechovo náměstí. Proč ROPID nedokázal na tuto směrově zajímavou linku zajistit celotýdenní provoz i přes navýšení 2,5% financí na provoz ví jen ten nahoře, a možná spíš ani ten ne.

Mapa: Intervaly:

Pracovní den				Sobota a neděle
RŠ	Se	OŠ	Ve	Do	Od	Ve
8	–	8	–	–	–	–

Zajímavá místa na trase:

• Čechovo náměstí – kostel svatého Václava, G. Deset (galerie)
• Vršovické náměstí – Muzeum hraček, Rangherka (zámek)
• Náměstí Míru – kostel sv. Ludmily, Národní dům
• Štěpánská – kostel sv. Štěpána, rotunda sv. Longina
• Karlovo náměstí – kostel sv. Ignáce
• Moráň – Faustův dům
• Palackého náměstí – pamětní deska Štěpán Kynzl
• Anděl – Smíchovská synagoga
• Plzeňka – socha svaté Áji a chlapce s rybou
• Lihovar – bývalý Lihovar
• Hlubočepy – zámek Slovanka

Platný jízdní řád Staré jízdní řády:

• Linka 4 – archiv 12 JŘ

Pokud máte zájem o další JŘ, napište do komentářů (máme pro období 2012 – 2016, někdy i starší).

Zveřejněno: 25. 9. 2012 Aktualizováno: 4. 9. 2016 Autor: Martin Chour