Dopravní a návěstní předpis pro tramvaje D 1/2 v bodech

Chcete si pročíst tramvajový předpis v podrobnějším znění, ale nebaví vás prodírat se klasickým předpisem? Hledáte například, jakou maximální rychlostí kde tramvaje mohou jet? Pak jste na správném místě. Pokusím se předpis přepsat a zvýraznit tak, aby byl stručný, jasný a zároveň si zachoval všechny podstatné myšlenky; také je lehce okleštěný o subjektivně neužitečné věci pro řidiče. Členění předpisu ponechávám původní. Přehled slouží jen pro orientaci, není náhradou skutečného znění předpisu – řidič má povinnost jeho úplné znalosti!

3. Základní ustanovení pro pracovníky provozu

• Pracovníci provozu jsou pracovníci, kteří vykonávají:
  1. provozně technickou činnost (ve výkonné provozní službě – řidiči, výpravčí, dispečeři, výhybkáři apod.; v ostatní provozní službě – údržby vozidel, tratí, trolejí, měníren, ostatního zařízení nutné pro provoz tramvají),
  2. kontrolní činnost (pracovníci kontroly provozu DP, pracovníci přepravní kontroly).
• Každý pracovník provozu je povinen:
  1. znát ustanovení provozních předpisů, služebních příkazů a dalších norem a předpisů vztahujících se k výkonu práce a přesně se jimi řídit,
  2. ve všech případech, ve kterých by mohlo dojít nebo kdy došlo k ohrožení bezpečnosti provozu nebo zdraví a života osob, učinit všechna opatření k jejich zamezení nebo zmírnění jejich následků,
  3. neprodleně odstranit (nebrání-li tomu jiné okolnosti) všechny překážky, které brání plynulosti a pravidelnosti dopravy a ohrožují ostatní účastníky drážního a silničního provozu,
  4. znát postupy pro spojení s provozním dispečinkem JPT a telefonní čísla tísňových linek.
• Každý pracovník je povinen příslušnému útvaru oznámit závady či nedostatky. V závislosti na závažnosti je hlásí buď písemně, nebo ústně.
• Je zakázáno přenechání provádění svých úkonů osobám, které nejsou ve službě. Stejně tak osoba mimo službu nesmí bez zvláštního pověření zasahovat do výkonu služby jiného pracovníka, neodvrací-li nebezpečnou situaci.
• Pracovník provozu je povinen oznámit přímému nadřízenému, bylo-li proti němu zavedeno trestní řízení

4. Zvláštní ustanovení pro pracovníky výkonné provozní služby

• Pracovníci výkonné provozní služby mohou samostatně vykonávat funkci až po úspěšném vykonání předepsané zkoušky a zácviku, je-li předepsán.
• Řidič tramvaje musí vlastnit:
  1. platný Průkaz způsobilosti k řízení drážního vozidla,
  2. platné Oprávnění k řízení vozidel na tramvajové dráze v kolejové síti Dopravního podniku hl. m. Prahy, akciová společnost,
  3. platné Osvědčení o nižší radiotelefonní zkoušce nebo Písemné potvrzení o radiotelefonní zkoušce.
• Před zahájením provozu na nových nebo rekonstruovaných tratích musí být pracovníci výkonné provozní služby seznámeni s novými podmínkami provozu.
• Pracovník výkonné provozní služby, u něhož byla zjištěna taková neznalost provozních předpisů, jež by mohla vést k ohrožení bezpečnosti provozu, a pracovník, který hrubě ohrozil bezpečnost provozu nebo úmyslně poškodil zařízení vozů či jiné drážní zařízení, musí být ihned odvolán z výkonu funkce.
• Pracovníci výkonné provozní služby jsou povinni nosit při výkonu služby předepsaný stejnokroj.
• Pracovníci výkonné provozní služby jsou povinni předložit na vyzvání kontrolním orgánům a nadřízeným pracovníkům všechny provozní doklady a náležitosti k vykonávané funkci.

5. Odevzdávání a přejímání služby

• Pracovníci provozu jsou povinni nastoupit do služby včas.
• Odevzdání a přejímání služby se provádí osobně. Předávající musí střídajícího informovat o všech opatřeních, která byla v průběhu jeho služby provedena nebo mají být provedena.
• Pokud pracovník nebude moci nastoupit na službu (nemoc atd.), musí to neprodleně nahlásit přímému nadřízenému.
• Pracovník je povinen seznámit se se službou přidělenou pro následující dny. Bez souhlasu přímého nadřízeného není dovoleno si vzájemně službu vyměňovat.
• Každý pracovník provozu je povinen denně, pokud je ve službě, se seznámit se všemi písemnými služebními příkazy. Při přerušení služby (např. nemoc, dovolená) je pracovník povinen tak učinit bezprostředně po nástupu do služby.

6. Vzájemný styk pracovníků, styk s cestujícími a ostatními účastníky provozu

• Pracovníci provozu se ve službě musí chovat slušně, ohleduplně a ukázněně. Ve styku s cestujícími, ostatními účastníky provozu a se zaměstnanci DP musí každý pracovník vystupovat cílevědomě a nestranně, zachovávat slušnost a zdvořilost a v mezích provozních předpisů projevovat ochotu a pomoc.
• Pracovníci provozu jsou povinni věnovat zvýšenou pozornost osobám s omezenou schopností pohybu a orientace.
• Pracovníci provozu jsou povinni informovat včas cestující o událostech, které mají vliv na přerušení provozu, a o změně tras linek.
• Případy, kdy došlo k zásahu příslušníka policie, k poškození nebo krádeži majetku DP, k zásahu do drážního nebo vozového zařízení, k poškození majetku cestujících a v případě možných stížností cestujících, jsou povinni pracovníci provozu oznámit neprodleně provoznímu dispečinku a po ukončení služby podat Služební hlášení v případě, kdy se nepředpokládá uplatnění náhrady škody, v opačném případě sepsat dokumentaci k mimořádné události.
• Ve služebních místnostech se mohou zdržovat jen pracovníci, kteří tam konají službu nebo dozor nebo provádějí kontrolní činnost; ostatní pracovníci smějí vstupovat do služebních místností jen ve služebních záležitostech a to jen na dobu potřebnou k jejich vyřízení.

7. Nalezené věci

• Nalezne-li řidič ve voze zapomenutou věc, musí:
  1. sepsat nálezní lístek (datum a čas, údaje o vlaku, místo nálezu, přesný popis věci (u peněz nalezená částka), údaje o nálezci (u řidiče jméno a osobní číslo, u cestujícího jméno, adresu a evidenční číslo průkazu totožnosti, je-li to možné), v případě nálezu cenností je nutné také zapsat jména a adresy svědků, jsou-li k dispozici,
  2. nálezní lístek vložit do desek pro výpravenské činnosti,
  3. do Provozního výkazu řidiče tramvaje zaznamená nález.
• Nalezenou věc musí po skončení směny odevzdat na výpravně nebo střídajícímu řidiči.
• Přihlásí-li se ten, kdo věc ztratil nebo zapomněl ihned ve voze a nejsou-li pochybnosti o hodnověrnosti jeho tvrzení, řidič věc vydá a uvede na nálezním lístku datum, jméno majitele, jeho adresu a datum narození, příp. evidenční číslo průkazu totožnosti. Převzetí věci si nechá příjemcem potvrdit na nálezní lístek, který uloží do desek pro výpravenské náležitosti. I v tomto případě je však nutno odevzdat nálezní lístek.
• Potraviny nepatrné hodnoty nebo podléhající rychlé zkáze, se neodevzdávají ani neukládají. Rovněž se neodevzdávají ani neukládají věci bezcenné.
• Je-li nálezem živé zvíře, řidič neprodleně informuje provozní dispečink a dále se řídí jeho pokyny. Stejně tak je-li nálezem podezřelé zavazadlo.
• Řidič musí vždy přijmout nalezenou věc vyjma potravin nepatrné hodnoty, potravin podléhající rychlé zkáze nebo podezřelého zavazadla.

8. Výpravny

• Za zajištění vypravování a výjezd vlaků z vozoven dle stanoveného plánu odpovídá výpravčí.

9. Vypravování a označování vlaků

• Podle určení rozeznáváme:
  1. vlaky určené k pravidelné přepravě cestujících,
  2. vlaky zvláštní pro objednané a smluvní jízdy,
  3. vlaky služební (pro přepravu pracovníků nebo materiálu, oprav na trati či manipulační jízdy)
  4. vlaky cvičné k výcviku řidičů.
• Každý vlak určený k pravidelné přepravě cestujících musí být po celou dobu provozního výkonu označen správným pořadovým číslem z obou bočních stran v přední části vlaku na tabulce umístěné v příslušném držáku nebo na elektronickém zobrazovači, s výjimkou uzavřených objektů DP.
• Vlaky zvláštní, služební a cvičné musí být vepředu místo názvu cílové zastávky označeny dle druhu Zvláštní, služební nebo cvičná jízda, případně jiným zvláštním nápisem nebo symbolem, v případě cvičných pak vzadu písmenem L.
• U vlaků vybavených elektronickými informačními panely, provádí a odpovídá za správné označení vlaku řidič (cedulové tramvaje již nejsou v běžném provozu).

10. Vlaková četa

• Vlakovou četu tvoří řidič(i), případně ještě brzdař(i) či poučený(í) pracovník(ci). Pokud je některý vůz vlaku obsazen brzdařem nebo poučeným pracovníkem, je mu řidič nadřízen.
• Je-li na trati operativně sestaven z původních dvou vlaků vlak sunoucí nebo vlekoucí, stává se z řidiče sunutého nebo vlečeného vlaku brzdař.
• Při operativním sestavení kombinovaného vlaku je první řidič ve směru jízdy nadřízen dalšímu řidiči (řidičům) a ostatním členům vlakové čety. Za jízdu takto kombinovaného vlaku odpovídá dispečer nebo pracovník kontroly provozu DP, který ji řídí.
• U vlaků, na nichž se provádí zácvik, tvoří vlakovou četu dva řidiči. Zacvičující řidič je nadřízen řidiči zacvičovanému.
• Ve cvičných vlacích, v nichž probíhá výcvik v řízení a zkoušky z praktické jízdy, musí být ve vlakové četě vždy řidič s oprávněním instruktora, který vykonává dozor a je nadřízen osobám zúčastněným na výcviku resp. zkoušce. Řídí-li vlak osoba s Průkazem způsobilosti k řízení drážního vozidla, je tato osoba plně odpovědná za řízení vlaku.

11. Zácvik řidičů

• Zacvičovaný řidič musí absolvovat předepsaný zácvik pod dohledem zacvičujícího řidiče.
• Zacvičující řidič musí zacvičovaného řidiče seznámit s místními poměry na trati.
• Zacvičující řidič má povinnost převzít řízení vlaku v případě, že zacvičovaný řidič nedbá jeho pokynů a tuto skutečnost oznámit provoznímu dispečinku.
• Za provoz vlaku je zodpovědný ten, kdo v předmětné době řídí vlak.

12. Provozní doklady

• Dokladem řidiče je Provozní výkaz řidiče tramvaje, dokladem vozu je Průvodní list tramvajového vozu.
• Tyto doklady je každý provozní pracovník povinen vyplnit před výjezdem z vozovny, při střídání na trati na nejbližším obratišti.

13. Služební a výpravenské náležitosti

• Při nástupu do služby a po celou dobu výkonu služby musí mít řidič u sebe tyto osobní služební náležitosti:
  1. občanský průkaz,
  2. Průkaz způsobilosti k řízení drážního vozidla,
  3. Oprávnění k řízení vozidel na tramvajové dráze v kolejové síti Dopravního podniku hl. m. Prahy, akciová společnost,
  4. Oprávnění k obsluze vysílacích radiových stanic (popř. Potvrzení o nižší radiotelefonní zkoušce),
  5. píšťalku,
  6. univerzální kličku,
  7. identifikační kartu,
  8. osobní zámek pro uzamčení stanoviště řidiče,
  9. univerzální klíč od sociálních zařízení.
• Každý vlak, vypravený na trať, musí být vybaven těmito výpravenskými náležitostmi:
  1. provozním dokladem,
  2. vlakovým jízdním řádem,
  3. pořadovými čísly vlaku, případně tabulkou Z,
  4. tiskopisy „Prohlášení o odmítnutí lékařského ošetření a o nezranění osoby“ a „Zpráva o dopravní nehodě“,
  5. nálezními lístky,
  6. přelepkami pro označení poruchy označovacích strojků a poruchy dveří,
  7. kontrolními kartami pro ověření funkce označovacích zařízení jízdenek,
  8. potřebným počtem zámků a klíčů sloužících k zajištění dveří nebo řízení vlaku proti zneužití neoprávněnou osobou,
  9. všemi potřebnými klíči (např. od hasicích přístrojů, lékárničky, skříní s ovládacími prvky a pomůckami).
• Není-li vlak určen pro přepravu cestujících, musí být vybaven náležitostmi pod číslem 1), 4), 8) a 9).
• Při přebírání výpravenských náležitostí se řidič přesvědčí, zda jsou v pořádku.
• Poškození nebo ztrátu výpravenských náležitostí dle bodu 2 tohoto paragrafu oznámí řidič neprodleně provoznímu dispečinku JPT a řídí se jeho pokyny. Nutnost doplnění nebo použití výpravenských náležitostí oznámí řidič po ukončení služby směnovému výpravčímu nebo střídajícímu řidiči.
• Každý vlak, vypravený na trať, musí být vybaven výstražnou vestou nebo u vlaku, neurčeného k přepravě cestujících, musí mít řidič ochranný pracovní oděv vyrobený z fluorescenčního materiálu s vysokou viditelností.

14. Jednotný čas

• Všichni pracovníci se musí řídit jednotným časem, tj. časem platným na území ČR. Pro časové označení každé činnosti o půlnoci se v případě jejího zahájení použije čas 00:00 a v případě ukončení čas 24:00.
• Jednotný čas je ve vlacích zobrazován pomocí informačního systému.

15. Jízdní řády

• Jízdní řády jsou:
  1. Služební
     1. vlakové,
     2. dispečerské,
     3. výpravenské,
  2. Pro cestující
     1. zastávkové,
     2. publikované tiskem nebo elektronicky.

16. Operativní řízení provozu tramvají

• Dispečink 1. stupně koordinuje operativní řízení provozu PID zejména při mimořádnostech.
• Provozní dispečink (JPT) je podřízen dispečinku 1. stupně a nadřízen všem ostatním útvarům řízení provozu tramvají (energeticko-technologický dispečink, výpravny).
• Provozní dispečink může v odůvodněném případě odvolat z výkonu činnosti řidiče a brzdaře.

17. Zajišťování plynulosti a pravidelnosti dopravy

• Povinnost všech pracovníků v provozu je zabezpečit bezpečnost, plynulost a pravidelnost tramvajové dopravy.
• Časové rozmezí, ve kterém jede tramvaj ještě/už včas je:
  1. z nácestné zastávky 0 – 179 sekund od pravidelného odjezdu dle VJŘ,
  2. z nástupní zastávky či ze zastávky s nařízeným přestupem 0 – 59 sekund od pravidelného odjezdu dle VJŘ.
• Řidič musí dodržovat časové rozmezí pro předjetí. Pokud tomu nebrání objektivní důvody, pak i pro zpoždění.
• Při opožděném výjezdu z vozovny se řidič řídí pokyny výpravčího nebo provozního dispečinku.
• Pokud dojde ke zjevnému zpoždění delšího než 179 sekund, je řidič prvního vlaku (v koloně) povinen neprodleně informovat provozní dispečink. Pokud je již druhý a další v koloně, zjistí informaci o zpoždění od řidiče předchozího vlaku. V obou případech pak informuje cestující ve vozidle o důvodu a předpokládaném zpoždění.
• Provozní dispečink je povinen dotčené vlaky informovat o důvodu zpoždění a předpokládané době uvolnění, následně o čase uvolnění.
• Řidič musí být v dosahu svého vlaku tak, aby byl schopen neprodleně odjet.

18. Přeprava osob a zavazadel

• Řidič je povinen přepravovat cestující ve vlacích a úsecích, které jsou k přepravě cestujících určeny.
• Ve zvláštních vlacích je dovolena přeprava jen těch osob, které mají objednané jízdy zajištěné.
• Ve služebních vlacích mohou být přítomni pouze pracovníci ve službě na těchto vlacích nebo pracovníci, pro které jsou vlaky určené, případně pracovníci kontroly provozu DP, funkčně nadřízení pracovníci či příslušníci policie. Ve cvičných vlacích mohou být pouze osoby zúčastněné na výcviku či zkoušce.
• Při obracení vlaku nesmí být mezi výstupní a nástupní zastávkou přepravováni cestující, pokud není služebním příkazem nařízeno jinak.
• Obdrží-li řidič návěst „Nebezpečí – zastavte všemi prostředky“ vnitřním dorozumívacím zařízením, musí po zastavení zjistit důvod dání návěsti. Pokud řidič nezjistí důvod dání návěsti, může pokračovat v jízdě. Stejně tak postupuje, pokud cestující použil tlačítko záchranné brzdy.
• Řidič nebo pracovník s kontrolním odznakem je oprávněn vyloučit cestujícího z přepravy, pokud ani přes upozornění nedodržuje smluvní podmínky, či jinak obtěžuje cestující.

19. Vlaky neurčené k pravidelné přepravě cestujících

• Provoz vlaků neurčených k pravidelné přepravě cestujících musí být organizován tak, aby nebyl narušován provoz vlaků určených pro cestující.
• Ke každé jízdě vlaku neurčeného pro přepravu cestujících musí být dán předem souhlas z provozního dispečinku.
• Při nahlašování jízd zvláštních, služebních a cvičných vlaků je nutné provoznímu dispečinku ohlásit trasu a důvod jízdy, základní časové údaje (pravděpodobný výjezd a zátah), ev. č. všech vlaků a sestavu vlaku.

20. Sdělovací zařízení

• Při používání služebních telefonů je nutné představit se pracovištěm, jménem a v případě potřeby i funkcí. Účastníci hovoru jsou pak povinni dodržovat hovorovou kázeň.

21. Služební příkazy

• Služební příkazy jsou oprávněni vydávat pouze funkčně nadřízení pracovníci v rámci své působnosti. Služební příkazy musí být v souladu s ustanoveními právních předpisů i vnitřních norem a předpisů, není-li povoleno jinak.
• Služební příkazy se vydávají buď osobně či sdělovacím zařízením, nebo písemně.
• Pokud je příkaz podáván ústně, musí jej přijímající zopakovat, aby bylo zřejmé, že mu rozumí.
• Za odůvodněnost a správnost příkazu odpovídá ten pracovník, který jej vydal, za včasné a přesné provedení odpovídá ten pracovník, kterému byl uložen.
• Nemůže-li pracovník služební příkaz z jakéhokoliv důvodu splnit, informuje o tom neprodleně toho, kdo mu služební příkaz vydal, případně svého přímého nadřízeného v nejkratším možném termínu.

22. Služební hlášení

• Zjištěné nedostatky a závady se dle bodu 3. oznamují i Služebním hlášením. Toto hlášení je možno podat na všechny zjištěné nedostatky a závady, vyskytující se u pracovníků nebo zařízení. Podat služební hlášení může každý pracovník a to i tehdy, není-li ve službě, viz předpis O 7.

23. Dopravní výluky

• Dopravní výluka je 0soubor opatření, které je nutno provést při omezení drážní dopravy v určitém traťovém úseku.
• Dopravní výluky se dělí na plánované a neplánované. Všichni pracovníci provozu musí být o výluce včas informováni.

24. Ochrana pracovních míst

• Pracovní místo na trati musí být zabezpečeno, v případě potřeby osazeno správnými návěstmi na omezení rychlosti. Řidiči musí přijíždět k úsekům, kde se pracuje se zvýšenou opatrností a ohleduplností.
• Jsou-li prováděny práce na výhybce, řidič nesmí vjet do jejího obvodu. Práce na výhybce mohou pokračovat až když vlak obvod opustí.

25. Činnost výhybkářů

• Při nástupu na směnu musí mít výhybkář následující služební náležitosti:
  1. průkaz totožnosti,
  2. identifikační kartu,
  3. píšťalku,
  4. výstražnou vestu.
• Výhybkář je povinen během služby průběžně sledovat stav všech přidělených výhybek. Zjistí-li výhybkář takovou závadu výhybky, která nedovoluje další jízdu vlaků, musí učinit taková opatření, aby přes výhybku nemohl přejet žádný vlak.
• Výhybkář je zodpovědný za správné a včasné postavení výhybky do té kolejové větve, kam má přijíždějící vlak pokračovat. Při zatahování do vozoven a dílen postaví vlakovou cestu na určenou kolej zatahujícího vlaku.
• Není-li patrné z označení vlaku, kam jede, musí dát řidič výhybkáři návěst Směr jízdy.
• Je zakázáno stavěcí klíč nechávat v kapse výhybky bez dozoru. Stavěcí klíč musí být zabezpečen proti zneužití.

26. Kontrola provozu a přepravní kontrola

• Pracovník vnějšího kontrolního orgánu se prokazuje příslušným dokladem vystaveným ve smyslu obecně platných právních předpisů, kontrolním průkazem ROPID nebo pověřením podepsaným generálním ředitelem nebo odborným ředitelem.
• Vnější kontrolní orgány mohou vůči pracovníkům provozu uplatnit pravomoci uvedené na kontrolním dokladu. Povinností kontrolovaných je umožnit kontrolnímu orgánu výkon jejich činnosti. V případě předpokladu zdržení tramvajové dopravy je nutné neprodleně upozornit provozní dispečink.
• Kontrolu provozu DP tvoří:
  1. inspektoři dopravního dozoru,
  2. pracovníci s právem dopravní kontroly JPT,
  3. pracovníci s právem technické kontroly JSVT,
  4. pracovníci provozně technické kontroly úseku bezpečnostního.
• Pracovníci kontroly provozu DP mohou vydávat služební průkazy a v odůvodněných případech i převzít řízení vlaku.
• Pracovníci kontroly provozu DP mohou udělovat dočasné výjimky z ustanovení provozních předpisů a vnitřních norem. Výjimka musí být (s výjimkou akutního nebezpečí) udělena písemně s uvedením jména, podpisu, osobního čísla/ čísla pověření. Za případnou škodu způsobenou s udělením výjimky je odpovědný ten pracovník, který výjimku udělil.
• Dodržování SPPO a tarifu PID kontrolují zejména pracovníci přepravní kontroly. Takový pracovník se vždy prokazuje kontrolním odznakem tak, aby bylo vidět jeho číslo.
• Pracovníci kontroly provozu DP a přepravní kontroly mohou být ve vlacích i v době přestávek a obratových časů. V době přestávek pracovníků vlakové čety nelze provádět jejich kontrolu.
• Kontrola provedená pracovníky kontroly provozu DP a přepravní kontroly, je-li prováděna ve vlaku, musí být zaznamenána v Provozním výkazu řidiče tramvaje. Pracovníci kontroly provozu DP jsou povinni sdělit kontrolovanému zaměstnanci výsledek kontroly a předložit řidiči kartu se zjištěnými nedostatky v průběhu kontroly k podpisu.

Část V – Zásady pro dopravu

27. Jízda na dvoukolejné trati

• Na dvoukolejné trati jezdí vlaky zpravidla po pravé koleji ve směru jízdy. Jízda po levé koleji je dovolena pouze na základě služebního příkazu.
• Způsob jízdy z/do vozoven je určen místními poměry ve smyslu vnitřní normy.

28. Jízda na jednokolejné trati a na kolejové splítce s obousměrným provozem

• Na jednokolejné trati jezdí tramvaje v obou směrech jízdy po společné koleji. Na kolejové splítce jezdí tramvaje v obou směrech jízdy po vlastní koleji, přičemž konstrukce neumožňuje současnou jízdu protijedoucích vlaků. Vjetí do těchto úseků je zakázáno, je-li obsazen protijedoucím vlakem.
• Jízda vlaků v těchto místech je zabezpečena signály pro tramvaje. Podle rozhledu je dovoleno jet pouze tehdy, je-li na celou jednokolejnou trať nebo kolejovou splítku dobře vidět.
• Dojde-li k poruše SSZ, je další jízda možná pouze za podmínek, že je určena přednost v jízdě a na celý inkriminovaný úsek je dobře vidět. V opačném případě je nutné zavolat na provozní dispečink a řídit se jeho pokyny. Pokud však dojde k tomu, že do kolejové splítky již vjely oba vlaky, opět je nutné zavolat na provozní dispečink a řídit se jeho pokyny.

29. Přednost v jízdě

• Na tratích, které leží mimo pozemní komunikaci, může být přednost v jízdě upravena značkami ve smyslu silničního zákona. Není-li však místo upraveno, přednost má vlak jedoucí zprava a vlak odbočující vlevo dává přednost protijedoucímu vlaku.
• Při souběžné jízdě k výhybce po hrotech má přednost vlak jedoucí po pravé koleji.

30. Bezpečnostní zastavovací místo

• Bezpečnostní zastavovací místo je vyznačeno návěstí Bezpečnostní zastavení. Slouží k vyzkoušení funkce brzd před táhlým klesáním. Pokud je návěst mimo zastávku, musí vlak zastavit čelem před touto návěstí, v případě umístění návěsti v zastávce se zastavení v ní považuje za bezpečnostní zastavení.

31. Rychlost jízdy

• V místech, kde je trať součást pozemní komunikace, je maximální rychlost 50 km/h. Pokud je dopravní značkou dovolená rychlost vyšší, maximální rychlost je 60 km/h. Pokud trať není součástí pozemní komunikace, je maximální rychlost 60 km/h.
• Maximální rychlost 5 km/h je dovolena při:
  1. spojování tramvajových vozů,
  2. jízdě nad pracovní jámou,
  3. jízdě v místě, na kterém je služebním příkazem stanovena opatrná jízda.
• Maximální rychlost 10 km/h je dovolena při:
  1. jízdě v halách dep,
  2. couvání a zpětném pohybu (řízení z pomocného stanoviště),
  3. jízdě proti hrotu výhybky do odbočné větve ve vozovnách, případně v místech, kde je umístěna návěst Rychlost přes výhybku,
  4. sunutí s výjimkou jízdy do svahu (maximální rychlost sunutí stanovuje pracovník s právem technické kontroly nebo provozní dispečink),
  5. jízdě v traťových úsecích, na kterých se pracuje,
  6. jízdě přes kolejovou spojku Californien.
• Maximální rychlost 15 km/h je dovolena při:
  1. jízdě proti hrotu výhybky a po hrotu výhybky z odbočné větve, pokud není návěstí stanoveno jinak (světelné návěstidlo rychlostní výhybky či důvody pro rychlost 10 km/h),
  2. jízdě přes kolejové a trolejové křížení, pokud není návěstí stanoveno jinak,
  3. jízdě po areálu vozovny, není-li jiným ustanovením stanoveno jinak (zejména mimo haly),
  4. průjezdu čela vlaku okolo označníku zastávky v případě, kdy vlak nezastavil v prostoru zastávky,
  5. jízdě v obloucích kolejových smyček, není-li jiným ustanovením stanoveno jinak.
• Maximální rychlost 30 km/h je dovolena při jízdě po hrotu z přímé větve, není-li návěstí stanoveno jinak.
• Rychlost jízdy vlaku musí být přizpůsobena následujícímu úseku nejpozději čelem vozidla na začátku dotyčného úseku. Tato rychlost musí být dodržena, než vlak poslední nápravou vyjede z dotyčného úseku.
• Rychlost a způsob jízdy musí být přizpůsoben zejména:
  1. situaci v drážním provozu a provozu na pozemních komunikacích,
  2. stavebnímu stavu tratě,
  3. sklonovým a směrovým poměrům trati,
  4. rozhledovým podmínkám,
  5. hmotnosti vlaku,
  6. adhezním podmínkám,
  7. jízdním a brzdným vlastnostem vlaku.

32. Zastavování vlaků

• Řidič je povinen mimo zastávky zastavit vlak:
  1. je-li to nutné k odvrácení nebezpečí,
  2. ohrožuje-li překážka další jízdu vlaku,
  3. při ohrožení bezpečnosti cestujících,
  4. při každém náhlém nárazu a poplašných výkřicích nebo znameních cestujících či jiných osob, především v případě, je-li dávána návěst Nebezpečí – zastavte všemi prostředky,
  5. při viditelné nebo slyšitelné návěsti k zastavení,
  6. při každé mimořádné události, na níž měl účast,
  7. na pokyn osob oprávněných zastavovat vozidla,
  8. na všech místech podle zákona o silničním provozu,
  9. je-li to nutné k projetí vozidel s právem přednostní jízdy (modrý maják),
  10. v bezpečnostních zastavovacích místech,
  11. na příkaz pracovníka kontroly provozu DP, dispečera, výpravčího, pracovníka mobilní čety technické údržby tramvají,
  12. je-li to nutné k umožnění zákroku příslušníka policie.
• Je zakázáno zastavovat pro výstup či nástup osob mimo zastávky. Výjimka je přípustná u pracovníka mobilní čety technické údržby tramvají, dispečerů či výhybkářů/čističů výhybek.
• Při pobytu v obratišti je nutné využívat v maximální míře jeho kapacitu (je nutné při odjezdu předchozího vlaku popojet rovněž).

33. Zastavování v zastávkách

• Jakákoliv podstatná změna v zastávce musí být ohlášena služebním příkazem.
• Z hlediska provozního se zastávky dělí na:
  1. stálé, kde musí zastavit všechny vlaky pro cestující,
  2. občasné, kde musí zastavit pouze určené vlaky pro cestující,
  3. na znamení, kde musí zastavit všechny vlaky pro cestující, vznikne-li důvod (viz níže),
  4. manipulační, kde vlaky zastavují jen z provozních důvodů.
• Před vjetím do zastávky, nejpozději při zastavení v zastávce musí řidič ohlásit skrze informační zařízení správný název zastávky, příp. další pokyny či informace. Není-li možné pro poruchu hlásit informačním zařízením, musí zastávku oznámit ústně vlakovým rozhlasem po zastavení (pak musí vždy zastavit i na zastávce na znamení).
• V prostoru zastávky, kde cestující využívají povrch vozovky, mohou vyjma nařízených přestupů stanicovat pouze první dva vlaky. Při stanicování u nástupního ostrůvku, chodníku apod. může odbavovat tolik vlaků, aby poslední dveře posledního vlaku byly v prostoru zastávky. Třetí a další vlak však musí zastavit znovu u označníku a umožnit dodatečný výstup a nástup.
• Zastavuje-li řidič v zastávce jako první, čelo vozidla musí být co nejblíže označníku zastávky. Zastavuje-li jako druhý, dle bodu 38. musí být od předchozího vozidla vzdálen alespoň 1 m a zároveň musí být i konec vlaku v prostoru zastávky. Totéž platí v případě zastavení za nekolejovým vozidlem.
• Pokud se na zastávce nachází osoba na invalidním vozíku nebo osoba nevidomá, řidič musí vždy umožnit jejich nástup. Při výstupu a nástupu osoby na invalidním vozíku musí řidič vyklopit nájezdovou plošinu a následně opět zaklopit.
• Je-li vlak vybaven Žádostí o otevření dveří, používá řidič přednostně tuto volbu, s ohledem na provozní podmínky může otevřít dveře centrálně. Výjimkou je nástup nevidomého – v takovém případě dveře otevře vždy centrálně.
• Před rozjezdem ze zastávky se řidič přesvědčí pohledem do zpětného zrcátka nebo do zastávkového zrcadla o situaci podél celého vlaku na straně nástupu, zkontroluje na ovládacím panelu signalizování zavření všech dveří a znovu se pohledem přesvědčí o situaci podél celého vlaku na straně nástupu. Nově je dle předpisu nutné v nepřehledných situacích přesvědčit se vystoupením z vozu o bezpečném zavření dveří.
• Zastávku na znamení je možno projet stanovenou rychlostí, jestliže:
  1. nikdo nestojí na zastávce,
  2. nikdo nedal návěst Žádost o otevření dveří,
  3. nelze-li poskytnout informace pro cestující informačním systémem.
• Vlaky nepřepravující cestující mohou zastávky na znamení projíždět stanovenou rychlostí (vyjma vlaků provádějících výcvik řidičů).

34. Zajištění přestupů

• Pro zajištění přestupních vazeb uvedených v jízdních řádech je možné u třetího a dalšího vlaku v zastávce otevřít dveře i mimo zastávkový prostor. V takovém případě jsou řidiči povinni zabezpečit bezpečné odbavení cestujících za použití výstražné vesty a jsou oprávněni zastavovat ostatní vozidla. Platí však ustanovení v bodě 33, že takový vlak musí opětovně zastavit v zastávce a umožnit dodatečné odbavení cestujících.
• Pokud je přítomen na zastávce dispečer, odpovídá za přestupní vazby on. V opačném případě zodpovídá za přestupy řidič. Jestliže dispečer přítomen není a některý vlak nebo autobus nepřijede do přestupního bodu, informuje provozní dispečink a řídí se jeho pokyny.

35. Jízda přes výhybky

• Řidič je zodpovědný za vjetí do správného směru a do přilehlých jazyků výhybky.
• Jízda proti hrotům je zakázána:
  1. nemůže-li se řidič přesvědčit o správné poloze jazyků,
  2. byla-li po hrotech pojížděná výhybka přestavena koly vlaku a při změně směru jízdy proti hrotům se nachází pod vlakem,
  3. jedná-li se o výhybku volnou.
• Řidič je povinen se při dálkovém přestavení výhybky přesvědčit o uzamčení výhybky pohledem na světelné návěstidlo. Signalizuje-li návěstidlo stav neuzamčení, je nutné uzamčení vyzkoušet ruční zkouškou. Ruční zkoušku je nutné provést i v případě, kdy výhybka nemá světelné návěstidlo nebo je mimo provoz.
• Uzamčená výhybka je taková výhybka, jejíž hrot jazyka nelze odtlačit od opornice. Jestliže jazyk lze odtlačit od opornice nebo výhybka vykazuje jinou závadu, je nutné zavolat na provozní dispečink a dále se řídit jeho pokyny.
• Blokování výhybky proti přestavění je signalizováno na světelném návěstidle. Nedojde-li k zablokování výhybky, musí řidič předpokládat, že může dojít k nežádoucímu přestavení výhybky.
• Jízda vlaku přes návěst Pracovní trolejový kontakt nebo Přijímač radiového signálu je dovolena jen za předpokladu, že se v obvodu výhybky nenachází žádný vlak.
• Při průjezdu pantografem přes pracovní trolejový kontakt nesmí být zařazena jízda. Pokud řidič nebude přestavovat výhybku, pak vypne přídavné topení a případně rekuperaci.
• Jízda vlaku přes návěst Číselné označení rychlostní výhybky a výzvové návěstidlo je možná, i když se v obvodu rychlostní výhybky nachází další vlak. Pokud se výzva nerozsvítí do žádného směru, je další jízda možná jen se zvýšenou opatrností.
• Nesvítí-li na pražcovém (vjezdovém) návěstidle žádný signál, je další jízda možná jen se zvýšenou opatrností v případě, že se v prostoru kolejových obvodů nenachází žádný vlak.
• Přes rychlostní výhybku lze pokračovat takovou rychlostí, jaká je signalizována na světelném návěstidle. Pokud není zobrazeno žádné číslo, jedná se, jako kdyby šlo o výhybku uzamykatelnou.

36. Nástup a ukončení služby řidiče

• Řidič nastupuje službu podle rozpisu služeb; přitom musí dodržet stanovenou přípravnou dobu (na zprovoznění vozidla). Při nástupu a ukončení směny ve vozovně nahlašuje tuto skutečnost výpravčímu.
• Ve vozovně je řidič povinen převzít ten vlak, který mu byl určen odpovědným pracovníkem depa. Před výjezdem řidič zkontroluje technický stav vlaku s důrazem na všechny druhy brzd a vybavení vlaku stavěcím klíčem, lékárničkou, výstražnou vestou, hasícím přístrojem, zarážkami, pískem a všemi potřebnými klíči. Veškeré zjištěné závady a poškození na přebíraném vlaku ve vozovně řidič nahlásí odpovědnému pracovníkovi depa a zapíše je do Průvodního listu tramvajového vozu. Pokud v souvislosti s tímto nebo jiným důvodem nemůže včas vyjet z vozovny, neprodleně informuje výpravčího.
• Při ukončení služby ve vozovně řidič vlakem zajede na určené místo. Veškeré zjištěné závady a poškození musí být zapsány v Průvodním listu tramvajového vozu.
• Při střídání na trati řidič musí sdělit nastupujícímu řidiči informace o technickém stavu vozidla, případně o služebních příkazech a dalších důležitých dopravních událostech. Nastupující řidič převezme klíče (čip) od dveří stanoviště a vyzkouší funkci kolejnicových brzd. Na nejbližší konečné zkontroluje stav a vybavení vlaku a zapíše převzetí do Průvodního listu tramvajového vozu.
• Není-li možné dodržet dobu přestávky na konečné z provozních důvodů, vyrozumí provozní dispečink, který mu zajistí náhradní přestávku na vhodném místě. Jestliže se na střídání nedostaví nastupující řidič, stejně tak situaci oznámí na provozní dispečink a ten rozhodne o dalším postupu.

37. Povinnosti řidiče při výkonu služby

• Při výkonu služby je řidič povinen dodržovat pravidla drážního provozu a provozu na pozemních komunikacích, řídit vlak tak, aby jeho počínáním nebyla ohrožována bezpečnost provozu, cestujících ani ostatních účastníků provozu na pozemních komunikacích nebo drážního provozu, dodržovat jízdní řád, zacházet šetrně s vozidly a zařízeními na trati a využívat setrvačnosti vlaku.
• Střídající řidič je povinen se na vyzvání prokázat střídanému řidiči platným Průkazem způsobilosti k řízení drážního vozidla a Oprávněním k řízení vozidel na tramvajové dráze v kolejové síti DPP, a.s.
• V odůvodněných případech mohou řízení vlaku převzít dispečeři či pracovníci kontroly provozu DP. Pracovník přebírající vlak musí tuto skutečnost zapsat do Průvodního listu tramvajového vozu.
• Ve vlacích určených k přepravě cestujících je řidič povinen během výkonu služby průběžně kontrolovat funkci označovačů jízdenek. V případě poruchy se musí vadný otvor označovače přelepit přelepkou “Mimo provoz”. Řidič může opravit špatně označenou jízdenku údaji v následujícím pořadí a tuto skutečnost přitom zapsat do Průvodního listu tramvajového vozu:
  1. datum,
  2. čas,
  3. číslo linky,
  4. pořadí linky,
  5. osobní číslo řidiče.
• Znečištění vnitřku vozu ohlásí řidič provoznímu dispečinku JPT a dále se řídí jeho pokyny.
• Řidiči je zakázáno zasahovat do rozvodů elektroinstalace vozu, není-li služebním příkazem stanoveno jinak.

38. Povinnosti řidiče za jízdy

• Řidič je povinen jet po stanovené trase (určené vlakovým jízdním řadem). Musí přepravovat cestující, není-li stanoveno jinak ve vlakovém jízdním řádu nebo služebním příkazu. Řidič musí informovat cestující o konkrétní trase vlaku, není-li tak jednoznačně určeno vlakovým informačním systémem.
• Řidič nesmí za jízdy s nikým mluvit, jíst a pít, bavit se s přepravovanými osobami a vpouštět je do prostoru stanoviště řidiče (výjimka je přípustná pro pracovníka údržby, v odůvodněných případech také pro dispečera, pracovníka kontroly provozu DP, řidiče s oprávněním instruktora, řidiče zúčastněné na výcviku či zácviku – nesmí být však bráněno řádnému výhledu z tramvaje). Dále nesmí za jízdy držet v ruce telefon ani jiný elektronický přístroj, nesmí poslouchat hudbu skrze sluchátka (jednoduše řečeno musí plně sledovat provoz).
• Řidič musí za jízdy sledovat stav kolejového svršku a trolejového vedení. V případě zjištění jakékoliv závady je ji nutné neprodleně oznámit na provozní dispečink. Jestliže zjistí závadu, která je nebezpečná pro provoz (může způsobit větší poškození nebo vykolejení), musí vlak ihned zastavit a na dalším postupu se domluvit s provozním dispečinkem.
• Řidič může vlak rozjet teprve v bezpečné vzdálenosti od předcházejícího. Při nahromadění vlaků je nutné držet rozestup alespoň 50 m, padá-li zjevně napětí v troleji, rozestup musí být alespoň 100 m. Za jízdy musí udržovat od předchozího vozidla (i nekolejového) takovou vzdálenost, aby byl schopen bez problému a bezpečně zastavit.
• Mezi dvěma stojícími vozidly nesmí být vzdálenost menší než 1 m (pokud je spřáhlo vně skříně, vzdálenost se počítá od spřáhla).
• Dveře stanoviště řidiče by neměly být zakryty a musí být za jízdy uzavřeny (výjimka je přípustná v případě provádění zácviku).
• Při jízdě za světla je řidič povinen zapnout potkávací světla nebo světla pro denní svícení (dle typu vozu). Za snížené viditelnosti musí být zapnuta obrysová světla a osvětlení ve voze, přední a zadní světla do mlhy lze použít jen v případě mlhy, hustého deště nebo sněžení (zadní světla do mlhy v takovém případě povinně).
• Přes úsekový dělič musí řidič přejíždět bez odběru trakčního proudu a s vypnutou rekuperací, je-li to technicky možné. Pokud je to možné, dodržuje toto ustanovení i při jízdě přes trolejové křížení.
• Mírně zaplavený úsek vodou lze dle možností projet setrvačností tak, aby vůz nerozstřikoval vodu. V případě zaplavení podjezdu je nutné kontaktovat provozní dispečink a řídit se jeho pokyny.
• Řidič je povinen kontrolovat, zda na vlaku nevznikla zjevná závada.

39. Brzdy a jejich používání

• Provozní brzda slouží k brzdění a zastavení vozidla, čelisťová brzda slouží k udržení vozidla v klidu, kolejnicová brzda slouží ke zvýšení brzdného účinku v případě nebezpečí.
• Nouzové brzdění slouží k odvrácení hrozícího nebezpečí, aktivuje se při něm provozní a kolejnicová brzda. Záchranné brzdění taktéž slouží k odvrácení hrozícího nebezpečí a může ji uvést v činnost i cestující. Aktivuje se brzda čelisťová, brzda kolejnicová a výstražný zvonec.
• Tam, kde se dá předpokládat skluz nebo smyk je nutné sypat písek a přiměřeně používat stupně jízdy a brzdy.
• Dojde-li ke skluzu, řidič vypne jízdu a počká, než se kola srovnají s rychlostí vlaku. Dojde-li ke smyku, řidič sníží nebo přeruší účinek brzdy a sype písek – v případě hrozícího nebezpečí použije kolejnicovou brzdu.
• Pokud může dojít ke zpětnému smyku/skluzu, je nutné předem sypat písek. Jestliže k němu dojde, použije se brzda kolejnicová pro zastavení vlaku.
• Dojde-li k použití kolejnicové brzdy nad kolejovým křížením či výhybkou, je nutné si případně ověřit její správné přehození a zda nedošlo k poškození kolejnicové brzdy nebo kolejového svršku.
• U vozu s ručním ovládáním je nutné při jízdě stále držet levou rukou ruční řadič.

40. Opuštění vlaku na trati

• Všichni pracovníci musí dbát na to, aby nedošlo k ujetí vlaku.
• Před opuštěním vlaku je nutné provést následující úkony:
  1. zařadit ruční řadič nebo sešlápnout brzdový pedál do polohy Zaparkováno,
  2. dle typu vlaku vypnout řízení nebo přepnout řízení do polohy Zapnuto (14T, 15T),
  3. přepínač směru jízdy nastavit do nulové polohy,
  4. zajistit stanoviště zavřením oken a zavřením a uzamčením dveří, mimoto zavřít všechny vnější dveře do vozidla, nestojí-li na nástupní zastávce.
• Za opuštění vlaku podle tohoto ustanovení se nepovažuje:
  1. ruční přestavování výhybky,
  2. obsluha vstupu světelného signalizačního zařízení,
  3. obsluha některých zařízení v tramvaji vně stanoviště,
  4. manipulace s nájezdovou plošinou,
  5. zjišťování dopravní situace u předchozího řidiče.
• I v případech výše jmenovaných je však nutné vlak přiměřeně zajistit proti zneužití (např. zavřít dveře na stanoviště).
• Řidič musí nosit výstražnou vestu při zajišťování výstupu a nástupu cestujících mimo zastávku a při opravách vozu – jindy vestu využije podle svého uvážení.
• Pokud stojí vozidlo na sklonu vyšším než 80 promile, je nutné vůz podložit zarážkami a to tak, aby v mezidobí mezi opuštěním stanoviště řidiče a podložením vozu byly v činnosti kolejnicové brzdy.

41. Přerušení jízdy vlaku s cestujícími

• Přerušit jízdu s cestujícími a otevřít dveře vlaku mimo zastávku lze jen v následujících případech:
  1. překážka na trati, technická závada nebo energetický výpadek při zdržení delším než 3 minuty (v případě nutnosti vyřazení vozidla z provozu lze ihned),
  2. zdravotní stav cestujícího vyžadující bezodkladné ošetření,
  3. při požáru ve vozidle,
  4. je-li přítomnost cestujících ve vozidle nežádoucí (např. porod, záchvat cestujícího).
• Řidič musí zajistit bezpečný výstup cestujících z vozidla, v případě výstupu v místě tratě mimo pozemní komunikaci je nutné volat dispečink.

42. Vytápění a větrání vlaku

• Podle klimatických podmínek vytváří řidič ve vozidle tepelnou pohodu pro cestující na základě nařízení z dispečinku a vnitřní normy (topení, otevření oken nebo klimatizace, je-li jí vlak vybaven).