Pardubický kraj

Území Pardubického kraje bylo v prosinci 2011 zahrnuto do integrovaného systému IREDO, který již předtím fungoval v Královéhradeckém kraji, tyto kraje tak byly historicky první, které vytvořily společný integrovaný systém. Tarif IREDO je zónově-kilometrický a od roku 2011 pokrýval oba kraje s drobnými přesahy do okolí, zpravidla do nejbližšího města. První dva roky fungování byl tarif IREDO bez omezení plně přestupní, i přes řadu nedostatků, způsobenou zejména překotným zavedením IDS v Pardubickém kraji, kdy na přípravu integrace nebyl dostatek času, a dopravní řešení tak nebylo doladěné, fungoval společný systém v prvních letech poměrně dobře. Zásadní zlom však přišel počátkem roku 2014, kdy byl zrušen plně přestupní tarif a využití přestupních jízdenek bylo nově vázáno výhradně na vlastnictví čipové karty. V téže době došlo také ke změně politické reprezentace, a noví představitelé regionu ukončila působení organizátora dopravy v Pardubickém kraji a začala provádět změny v organizaci dopravy, kterými byly sice opraveny některé nedostatky systému, ale současně byla zrušena drtivá většina vazeb mezi jednotlivými linkami. Podívejme se nyní, jak je na tom Pardubický kraj v současnosti s meziregionálními vazbami.

Královéhradecký kraj

Dopravní vazby mezi Královéhradeckým a Pardubickým krajem poměrně dobře fungovaly i před rokem 2011, a integrace tak v tomto ohledu nepřinesla zásadní změnu. Důvodem, proč bylo toto propojení funkční, byl především fakt, že dopravu po obou stranách hranice, a to jak ve východní, tak v západní části krajů, provozoval převážně tentýž dopravce (předchůdci dnešní Arrivy Východní Čechy na západě a ČSAD Ústí nad Orlicí ve východní oblasti), kteří před integrací roky připravovaly jízdní řády. Svou roli hraje také výrazná blízkost obou krajských měst, přičemž Hradec Králové se nachází vyloženě na krajské hranici.

Spojení mezi Hradcem Králové a Pardubicemi zajišťuje především železniční trať 031, a to v dobrých interavelech i slušné rychlosti. V této relaci jezdí také několik autobusových linek, které spojují obě krajská města s mezilehlými obcemi. Rozsah nabídky není zrovna velký, ale nijak nevybočuje z běžného stavu v Pardubickém kraji.

Linka 650 600 je jednou z těch, které spojují obce mezi Pardubicemi a Hradcem Králové. (foto: OK)

Podobně je na tom i spojení Pardubic a Chlumce nad Cidlinou, zdejší linka 650607 neoplývá zrovna vysokým počtem spojů, ale dlužno uznat, že téměř všechny dojedou až do Chlumce a nekončí před hranicí kraje.

V minulosti bývalo velmi dobré spojení z Hradce Králové přes Holice a Litomyšl do Svitav, které zajišťovaly dálkové autobusové linky, z nichž většina pokračovala dále na Brno, některé pak na Moravskou Třebovou a Mohelnici nebo směrem do Jevíčka, na opačné straně jste jimi pak mohli dojet například do Rokytnice nad Jizerou nebo Liberce. Intervaly na této trase bývaly i o víkendu ve špičce kolem hodiny, aniž by se o ně kraj musel nějak starat. Bohužel s tím, jak strmě ubývá dálkových linek, padla i relace Hradec Králové – Brno, kde dnes neexistuje ani jediné přímé spojení.

Naštěstí se Pardubický kraj rozhodl tento problém alespoň trochu zmírnit a objednal na tuto trasu linku 680036 z Hradce Králové do Svitav; některé její spoje se pak vracejí do Poličky, neboť linku zajišťuje poličský dopravce Zlatovánek, jeden nedělní pár spojů dokonce jezdí až do Liberce. Současně v relaci Hradec – Svitavy jezdí původní regionální linky, ani tak ovšem spojení na této trase v současnosti nestojí za moc.

Ve východní polovině krajů je páteří mezikrajského spojení linka 700931 z České Třebové přes Ústí nad Orlicí a Vamberk do Rychnova nad Kněžnou. S integrací dopravy došlo také k vytvoření přímé linky 700902 z Ústí nad Orlicí přes Žamberk a Kunvald do Rokytnice v Orlických horách, zde je ovšem vhodné dodat, že krajská hranice se nachází až před Rokytnicí a původní linka ze Žamberka tam jezdila i dříve. O víkendu pak některé spoje linky 902 pokračují bez přestupu až do Říček, v Rokytnici pak na tuto linku navazují i další přípoje. Pokud mluvíme o oblasti Orlických hor, hodí se zmínit, že propojené zde jsou také linky cyklobusů.

Spojení mezi těmito kraji zajišťuje také železniční trať 020, po které jezdí osobní vlaky z Hradce Králové přes Týniště nad Orlicí a Borohrádek do Chocně a také spěšné vlaky, jejichž trasa vede rovněž z Chocně přes Borohrádek do Týniště, dále však pokračují na sever směrem na Opočno a Náchod. Hranici obou krajů přechází i trať 021, kdysi významná spojnice od Hradce směrem na Polsko, na ní nalezneme vedle osobních vlaků i spěšňáky z Hradce Králové přes Týniště nad Orlicí a Žamberk do Letohradu.

Existuje i spojení obcí v oblasti mezi Chocní a Kostelcem nad Orlicí. Ty obsluhuje linka 660572, která obě zmíněná města spojuje, i když tedy v dost bídném intervalu.

Zapomenout nesmíme ani na spojení ve směru od Pardubic na severovýchod. Zde jezdí linka 660553 spojující Pardubice, Holice, Borohrádek, Kostelec nad Orlicí a Rychnov nad Kněžnou. Řeklo by se páteřní linka regionu, ano, ale nepředstavujme si pod tím nějaký krátký interval.

Linka IREDO 200 (dnes zde jezdí jen 660 553) z Rychnova nad Kněžnou do Pardubic v obci Veliny. (foto: OK)

Olomoucký kraj

Spojení mezi Pardubickým a Olomouckým krajem zajišťuje především železniční trať 270 mezi Českou Třebovou a Zábřehem, zde jezdí řada dálkových vlaků s jízdní dobou 21 minut na 40 kilometrech, které doplňují nějaké ty osobáky. V ostatních místech je však hranice s Olomouckým kraje prostupná mnohem hůře.

V severní části hranice se nachází železniční trať 025 a silnice 312, jež spojují oblast Králík a Hanušovic. Na železnici zde však jezdí pouze čtyři páry víkendových vlaků a na čas zde byl provoz zastaven úplně. Důvodem je hlavně fakt, že se trať vyhýbá Králíkům a v delších relacích existuje možnost rychlé cesty přes Zábřeh. Spojení Králíků a Hanušovic bylo v minulosti zajišťováno hlavně dálkovou linkou Jeseník – Praha, která však jako všechny ostatní značně skomírá. Aby zde alespoň něco jezdilo, byla vytvořena linka 700180, která spojuje obě města v intervalu 2 hodiny. Dlužno však podotknout, že dopravní obslužnost vesnic na odbočkách z hlavního tahu je zde ještě horší.

Linka 700 152, spojující Králíky a Dolní Moravu, obsluhuje oblast před krajskou hranicí. Tentýž dopravce provozuje i linku 700 180 z Králík do Hanušovic. (foto: TO)

Krajská hranice protíná také údolí Březné mezi Králíky a Štíty. Tímto údolím pokračuje železniční trať 024 od Ústí nad Orlicí, jejím charakterem se však v této části jedná spíše o samostatnou lokálku z Lichkova přes Králíky do Štítů. Krajská hranice ji zasáhla tak, že při vzniku systému IREDO byly všechny vlaky zkráceny do Mlýnického Dvora, což je osada před krajskou hranicí; v současnosti většina spojů končí v Moravském Karlově. Vzhledem k tomu, že nádraží ve Štítech se nachází kus před městem a Heroltice nejsou úplně největší vesnice, by asi zásadně nevadilo, že spojení z Králík do Štítů je zajištěno autobusem. Negativem zkrácení vlaků, když se jedná o pouhé dvě zastávky, je spíš to, že Štíty přišly o poměrně dobré spojení na Letohrad a Ústí nad Orlicí.

Pro spojení z Pardubického kraje do oblasti Štítů, ale také mezi Králíky a Lanškrounem, byla při integraci navržena autobusová linka 950 Lanškroun – Štíty – Králíky – Lichkov, leč jednalo se o jeden z nedotažených projektů tehdejšího organizátora. Přímých spojů totiž jezdilo jen několik a odpoledne nejel dokonce žádný, v mnoha případech bylo nutné přestoupit ve Štítech, kde jste se zdrželi poměrně dlouho, což funkci linky z hlediska propojení Králicka a Lanškrounska prakticky zabilo. Zde je správné Pardubický kraj trochu pochválit, protože v současnosti sice už linka 950 nejezdí na vlak do Lichkova, ale zato jsou téměř všechny spoje přímé v celé trase z Lanškrouna do Štítů a zpět, spoje ukončené dle jízdního řádu v Horních Heřmanicích nebo v Cotkytli přejíždějí na pomalejší linku na Lanškroun a opačně, přímé spojení se tak podařilo vytvořit také o víkendech. Jedinou vadou na kráse je poměrně dlouhý interval a fakt, že poslední spoje jezdí relativně brzy.

Linka IREDO 950 z Lanškrouna přes Štíty do Králík před Albrechticemi. (foto: OK)

Spojení přes krajskou hranici do Štítů bylo mnoho let problematické a pro blízké obce byl tento fakt tím horší, že zatímco do Lanškrouna to mají nejkratší cestou přes 10 km, Štíty jsou vzdálené asi 4 km. I přesto většina spojů místních linek končila buď v Cotkytli nebo v Horních Heřmanicích, dál pokračovalo jen minimum spojů. I dnes jsou Cotkytle a Horní Heřmanice obsluhovány hlavně linkami s jednostrannou orientací na Lanškroun, ale situaci pro Heřmanice zlepšila aspoň zmíněná linka 950. Spojení Cotkytle a Štítů je hlavně v pracovní dny nadále nedořešené a zachraňuje ho především linka Olomouckého kraje 932287 Zábřeh – Štíty, která tudy jezdí jen párkrát za den kvůli obsluze Crhova, jenž patří pod Štíty, a doplňuje ji linka 930279, disponující dvěma páry spojů z Cotkytle do Šumperka. Pokud by někdo měl potřebu dojíždět do Olomouckého kraje ze sousední Strážné, už s tím bude mít problém. I když ono i dojíždět z Cotkytle do Štítů lze tak do školy, pokud poslední spoj zpět odjíždí ve 14:14.

Jižněji v Tatenicích je spojení výjimečně dobré, protože tudy prochází již zmíněná železniční trať Česká Třebová – Zábřeh.

Postupme však dále na jih. V relaci Moravská Třebová – Mohelnice, kudy vede silnice číslo 35, bychom mohli očekávat slušné spojení. Logicky by se mělo jednat o jednu z páteřních tras a přinejmenším by tu měla být také přestupní vazba směrem na Svitavy, pokud už spojení na Mohelnici není přímé. O tuto relaci se stará linka 933251 Mohelnice – Líšnice – Moravská Třebová, zmínkou o Líšnici v názvu linky se nemusíte zabývat, vězte, že spoje do Třebové vznikly jako přílepek k lince do Líšnice a společného tyto dvě varianty nemají zhola nic. Horší je, že ačkoliv linka spojuje významná města obou krajů, platí na ní pouze tarif IDSOK, na přestupní jízdenku z Pardubického kraje rovnou zapomeňte. Rozsah jejího provozu je zhola ubohý – 8 párů spojů na takovéto trase, interval nepravidelný, ne kratší než dvě hodiny. A na nějaké garantované přestupy od Svitav rovnou zapomeňte.

Linka IDSOK 451 (dnes 251) na Moravskou Třebovou v Mohelnici. (foto: TO)

Další na řadě je obec Vranová Lhota, nacházející se v údolí Třebůvky (pro upřesnění Třebůvka protéká Moravskou Třebovou a vlévá se do Moravy, Třebovka teče skrz Českou Třebovou a vlévá se do Tiché Orlice), to už se dostáváme do lokality, kde statisticky dochází k vylidňování. Vranová Lhota je typickým příkladem obce, kde autobusová linka alespoň překračuje hranici kraje a končí hned za ní, přesněji řečeno v této poměrně malé obci všechny autobusy končí. Linka 933245 Olomouckého kraje z Mohelnice přes Loštice a Bouzov do Vranové Lhoty má v pracovní dny 6 párů spojů jedoucích až do Lhoty, o víkendu to jsou 3 páry spojů. Aby taky ne, když jezdí na hrad Bouzov. Z druhé strany sem jezdí dvě linky provozované jiným dopravcem a objednávané Pardubickým krajem. Žádná návaznost mezi spoji není. Zajímavé je, že víkendové spoje linky 245 jedou až do Vranové Lhoty, kde končí, a linky Pardubického kraje jezdí jen v pracovní dny. Jakoby hozená rukavice Pardubickému kraji udělat spojení na Bouzov. Tato výzva však zůstává zcela bez odezvy – přitom by se v tomto případě prodloužení spojů do Městečka Trnávky s návazností na Moravskou Třebovou vyloženě nabízelo.

Postupme do oblasti kolem Hartinkova a přírodního parku Kladecko. Jedná se o turisticky ne moc objevenou oblast s obrovským nevyužitým potenciálem, tomu, že odtud lidé odcházejí, odpovídá i dopravní obslužnost. Ta se bohužel nepřizpůsobila ani o víkendu, jen prostě zeštíhlela. Obce na straně Pardubického kraje, tedy Vysokou, Březinky a Hartinkov, obsluhuje linka 680872 Jevíčko – Chornice – Kladky, všechny její spoje jezdí alespoň za krajskou hranici do Kladek, kde však končí. Těch spojů je ovšem pouhých 5 párů v pracovní dny; ač se to může jevit jako naprosté minimum, vězte, že do Hartinkova z nich zajíždějí pouhé dva páry. Do vesničky Vysoká byl z prostějovské strany prodloužen alespoň jeden pár školních spojů, aby děti mohly dojíždět také do sousedních Kladek, ten však vznikl jako prodloužení školního spoje z opačného směru, a tak by jeho případné pokračování dál do Konic ani nemělo valný smysl. Přitom zde by stačilo, aby jedna z linek jezdících hlouběji do Olomouckého kraje na všechny spoje systematicky navazovala.

O kus dál, Nectavským údolím, prochází železniční trať 017, na kterou výše ve Dzbelu navazuje trať s původním číslem 271. Už jenom rozdělení tratí na hranici kraje dává tušit pohnutou minulost. Pardubický kraj v minulosti zrušil osobní dopravu na celé této trati z Moravské Třebové až na hranice s Olomouckým a Jihomoravským krajem, včetně celé křižovatky Chornice. Později se dočkalo zavedení několik víkendových spojů v trase Moravská Třebová – Dzbel, které však na nic nenavazovaly a jejich smysl byl téměř nulový. Později byly provedeny úpravy a v současnosti zde jezdí 4 páry víkendových spojů, které mají většinou vazbu ve směru na Českou Třebovou. Ovšem stále to je spojení jedině pro turisty, ve všední dny na této trati provoz není, ona upřímně ani není moc rychlá.

Vlak z Moravské Třebové do Prostějova odjíždí ze zastávky Jesenec na okraji Olomouckého kraje. (foto: OK)

Spojení Jevíčka a Konic zajišťuje linka 780445, která obsluhuje obec Šubířov. Ta disponuje v pracovní dny pěti páry mezikrajských spojů, které tak spojují dvě menší městečka a jsou i časově aspoň jakš takš použitelné.

Nyní se již dostáváme na pomezí tří krajů – Pardubického, Olomouckého a Jihomoravského – zde je velmi zajímavá linka 729291, která patří do IDS Jihomoravského kraje a disponuje pouze pěti páry spojů v pracovní dny. Zajímavá je tím, že obsluhuje obce na území všech tří krajů, které spojuje s Jevíčkem v Pardubickém kraji, její spoje však poté přejíždějí na linku 251 do Boskovic a Skalice nad Svitavou, kde je rovněž návaznost na vlaky. Obce na trase samozřejmě obsluhují také další linky: do Horního Štěpánova například jezdí z Jihomoravského kraje ještě 5 párů spojů na lince 277 z Letovic; do Úsobrna zase jezdí linka IDS JMK 290 z Cetkovic, kde je návaznost opět na linku 251; linka 290 má poměrně hodně spojů pokračujících dále přes hranici do Jevíčka.

Linka 729 291, obsluhující oblast krajského trojmezí, na náměstí v Jevíčku. (foto: OK)

Jihomoravský kraj

Jihomoravský kraj má velmi propracovaný integrovaný systém, bohužel se však nepodařilo jeho efektivní propojení s dopravou v Pardubickém kraji. Tím jsou zasaženy především okrajovější relace a oblast na trojmezí s krajem Vysočina. Dlužno však podotknout, že problém je zde pozorovatelný spíše na straně Pardubického kraje a Vysočiny.

Nejlepší spojení mezi oběma kraji zajišťuje železniční trať 260 z České Třebové na Brno. I toto spojení však má několik vad na kráse, první z nich je fakt, že řada spojů právě v tomto směru nezastavuje v České Třebové, a tak zajistí spojení maximálně ze západní poloviny Pardubického kraje, avšak v té východní na ně není kde nastoupit. Dalším negativem jsou návaznosti na tyto vlaky, ať už expresní nebo rychlíky, které jsou koncipovány spíše dovnitř regionů, nikoliv přes hranici, to v obou krajích. Nehezká je i slabá nabídka osobních vlaků, kterých v úseku mezi Svitavami a Březovou nad Svitavou jezdí velmi málo; existuje i několik spěšných vlaků, které se za Letovicemi rozjedou a směřují zrychleně do Brna, je jich však jen několik. Osobní vlaky z Jihomoravského kraje končí většinou v Letovicích nebo Skalici nad Svitavou a Pardubickým krajem nejsou objednány vůbec nebo je nutný přestup.

Spojení z oblasti Litomyšle a Holic do Jihomoravského kraje v minulosti zajišťovalo několik dálkových linek, ty však bez výjimky vzaly za své a na rozdíl od trasy do Hradce Králové nebyla objednána žádná náhrada. Přitom dotovaná linka by vůbec nemusela jezdit přes Svitavy a Letovice, kde by kopírovala vlak, nýbrž mohla by být vedena například přes Poličku, Olešnici a Kunštát, kde je spojení zcela mizerné. Bohužel k ničemu takovému se kraje neodhodlaly.

Kde je lokální spojení naopak velmi intenzivní, je úsek mezi Jevíčkem a Velkými Opatovicemi. Není ani divu, jelikož tato městečka jsou vzdálená přibližně 4 km. Jezdí mezi nimi linky z obou krajů. V okolí je však propojení mezi oběma regiony funkční na více místech, jak jsme psali například v minulé podkapitole, v odstavci o lince po území tří krajů.

Zajímavá je linka IDS JMK 272 Letovice – Deštná – Roubanina – Velké Opatovice, která zajíždí do obce Slatina v Pardubickém kraji. V minulosti byl na této lince uznáván také tarif IREDO.

Na lince JMK 272 dříve platil i tarif IREDO, tato linka má navíc také velmi pěknou trasu. V Letovicích však nenavazuje na vlaky od České Třebové, podobně ani jiné linky. (foto: OK)

Méně veselé bude povídání o oblasti více na západ. První na řadě je vesnice Bohuňov. Tam jezdí z Jihomoravského kraje linka 274, téměř žádný její spoj nekončí před hranicí, končí však v této malé vesničce, stejně jako všechny spoje linek z Pardubického kraje. Pokud už se nepodařilo udělat zde přímé spojení na Poličku, bylo by vhodné zajistit alespoň systematické návaznosti. Jenže to bychom asi po obou krajích chtěli příliš, a tak je spojení z oblasti Bystrého do Letovic velice špatné.

Když jsme u Bystrého, hodilo by se spojení mezi Bystrým a Olešnicí. Zde jezdí dvě mezikrajské linky. První z nich, s číslem 301, patří Jihomoravskému kraji, a jezdí z Bystrého do Brna, druhá, s číslem 840, je Pardubického kraje, a jezdí z Poličky do Olešnice, ta je sem provozována asi hlavně kvůli obsluze Hartmanic a Trpína, jež se nacházejí ještě v Pardubickém kraji. Linka 301 však má pouhé 4 páry spojů, které jedou až do Bystrého, zbytek končí buď v Olešnici nebo v Rovečném, nacházejícím se v kraji Vysočina, jehož územím linka také projíždí. To linka 840 má dokonce 9 párů spojů v pracovní dny a 3 páry o víkendu. Obrovská škoda je, že v Bystrém a Olešnici nejsou koordinované přestupy, a dokonce i když zde někdy vychází na přestup pár minut, není zde garance, a tak si spoje mohou ujíždět. Vzhledem k tomu, že mezi Poličkou a Bystrým stejně jako mezi Olešnicí a Brnem jezdí spojů docela hodně, je to skutečně škoda.

Stále však velice chybí rychlé spojení z oblasti Poličky na Brno. V minulosti i zde byla dálková linka, která však nepřežila, a tak je na krajích, aby zkusily takové spojení domluvit. Návaznost zastávkových linek s přestupem přeci jen není zcela dokonalé řešení s ohledem na jejich jízdní dobu.

Linka IREDO 840 do Poličky na náměstí v Olešnici, kde začíná a na nic nanavazuje… (foto: OK)

Kraj Vysočina

Spojení z Pardubického kraje na Vysočinu je v porovnání s ostatními oblastmi nejhorší, což souvisí i s tím, že kraj Vysočina má poměrně nízkou úroveň veřejné dopravy. Jediné skutečně plnohodnotné spojení obou regionů zajišťuje železniční trať 238 Pardubice – Chrudim – Hlinsko – Havlíčkův Brod. Bohužel jen pramálo vlaků zde jezdí přímo, u většiny z nich je nutné přestoupit v Hlinsku, neboť se kraje nedokázaly domluvit na objednávce. Pardubický kraj zde také financuje spěšné vlaky, které ovšem jezdí jen z Pardubic do Hlinska a ve většině případů je následně nutný přestup na osobní vlak.

Propojení z východní části regionu řadu let, alespoň s jedním párem spojů, zajišťovala dálková linka 700938 z Ústí nad Orlicí přes Litomyšl, Poličku a Hlinsko do Havlíčkova Brodu a Jihlavy, která kdysi pokračovala dále na České Budějovice. Tato linka však již také skomírá a v současnosti je v provozu jen v pondělí, pátky a neděle, a to mimo letní prázdniny, kdy nejezdí vůbec.

V případě spojení z východní části regionu směrem na Havlíčkův Brod je třeba zmínit, že velmi problematické je i propojení v rámci kraje mezi okresy Svitavy a Chrudim, což právě spojení do západní části kraje Vysočina značně komplikuje. V době vzniku systému IREDO byla navržena autobusová linka 820 z České Třebové přes Litomyšl a Proseč do Žďárce u Skutče, kde se nachází železniční křižovatka na trati 238 s tratí od Svitav. Současně byl výrazně omezen provoz na navazující trati 261 v úseku Žďárec u Skutče – Pustá Kamenice, kde byly vlaky nahrazeny autobusy, které jezdily přes obce. Zde je ovšem dobré podotknout, že Svitavy ani zdaleka nejsou tak dobrým přestupním uzlem jako Česká Třebová, samy o sobě jsou z části Orlickoústecka již hůře dostupné, na nádraží nevedou další železniční tratě, pouze 261 na Žďárec a hlavní 260 od Pardubic na Brno, přičemž samotná stanice se ani nenachází přímo v centru města. Volba České Třebové jako hlavního uzlu ve směru Žďárec u Skutče tak byla smysluplná, linka 820 navíc jezdí nemalou část trasy zástavbou.

Jenže projekt linky 820 z České Třebové do Žďárce u Skutče nikdy nebyl zcela dotažen. V pracovní dny bylo spojení řešeno přestupem v Proseči na jiné linky, jenže v některých případech zde navazovaly jen spoje končící ve Skutči. Návaznost na vlaky na obou koncích se projektanti snažili vytvořit alespoň o víkendech, jenže kvůli tomu rezignovali na rezervy v jízdní době linky 820, která pak v některých případech přípoje nestíhala. Přitom nejlepším, byť komplikovanějším, řešením, by bylo prostě přizpůsobit jízdní řády vlaků na trati 238, kde jezdí pouze regionální doprava, i této lince, a vytvořit z ní plnohodnotné páteřní spojení nejen v rámci regionu, ale právě s návazností na Vysočinu. Kraj v posledních letech s jízdním řádem trati 238 výrazně hýbal několikrát, ale takovéto spojení nezajistil. Finální ránu projektu linky 820 ovšem nezasadila absence vazeb v oblasti Proseče a Skutče, nýbrž krok vedení kraje, které se rozhodlo linku rozdělit na dvě části v Litomyšli. I když některé spoje zde stále jezdí přímo, není to možné poznat z jízdního řádu, a dokonce se může stát, že vám navazující spoj původně přímé linky ujede, jako naschvál potom zejména v případě prázdninových omezení dochází ke zrušení spojů tak, že autobus v Litomyšli končí bez přípoje. To v některých časech znemožnilo jak spojení z oblasti Orlickoústecka na Proseč, tak i z obcí mezi Litomyšlí a Prosečí do uzlu Česká Třebová. Spojení do oblasti Hlinska tudíž zůstává nedořešené.

Linka 700 820 měla ambici vytvořit páteřní spojení mezi Českou Třebovou a Žďárcem u Skutče. Tento plán však nikdy nebyl dotažen. Jeden z několika spojů na Žďárec v krajině za Prosečí. (foto: OK)

Západně od Hlinska se překvapivě ještě drží pár dálkových linek v trase Havlíčkův Brod – Chotěboř – Trhová Kamenice – Chrudim – Pardubice. Spojení mezi Trhovou Kamenicí a Ždírcem nad Doubravou však stojí jen na nich a ony ho dokážou zajistit jen několikrát za den. Ačkoliv existuje místní linka 600340 ze Ždírce do Kamenice, nalezneme na ní pouze jeden přímý spoj a k němu ráno další jeden pár spojů, který je rozdělený, protože na území Pardubického kraje jezdí pouze ve školních dnech. Tyto spoje slouží hlavně k obsluze místních částí Trhové Kamenice, kam kromě dvou párů spojů, z nichž jeden není v provozu o prázdninách, nejezdí vůbec nic. V téže lokalitě nalezneme také linku 600370 Chotěboř – Libice nad Doubravou – Horní Bradlo, většina jejíchž spojů, což jsou tedy přesněji řečeno tři páry, jezdí v celé trase.

Extrémně slabé je spojení poblíž trojmezí se Středočeským krajem. Už tak velmi skromná linka 600240 disponuje pouze jedním párem spojů, který projede mezi Vilémovem a Třemošnicí, jeden pár spojů je ovšem z dopravního hlediska totéž jako nulové spojení. Obdobná situace je na lince 600400, z Golčova Jeníkova do Třemošnice jezdí pouze jediný pár spojů a další pár spojů přejede krajskou hranici a skončí v Kněžicích, zbylé tři páry jsou ukončeny ve Zvěstovicích, na území kraje Vysočina. Situaci aspoň mírně zlepšuje linka 600390 Chotěboř – Běstvina – Třemošnice s pěti páry mezikrajských spojů.

Vraťme se nyní více na východ. Spojení Hlinska a Ždírce nad Doubravou zajišťuje hlavně železniční trať 238. Zároveň zde však po silnici č. 34 jezdí linka 620757, která zajišťuje obsluhu vesnic Chlum, Benátky a Kohoutov. Ta má kupodivu 5 párů spojů až do Ždírce a 3 z nich pokračují dokonce dále až do sousedního Krucemburku, jeden pár až do Vojnova Městce. Zajímavější však je linka 620758, která jezdí z Hlinska přes Studnici do Vojnova Městce a některé spoje pak jedou ještě do Krucemburku, jeden pár spojů to bere na opačnou stranu a jede až do Žďáru nad Sázavou. Zhruba polovina jejích spojů však bohužel končí ve Studnici, a tak krajskou hranici překročí jen 5 párů spojů v pracovní dny a dva páry v sobotu.

V kraji Vysočina bezprostředně u krajské hranice leží městečko Svratka. Zajímavostí je i to, že se Svratkou téměř stavebně spojená obec Svratouch se nachází již v Pardubickém kraji, mezi nimi však jezdí docela hodně lidí včetně dětí do školy, čemuž musí odpovídat i dopravní spojení. Hlavní spojení mezi kraji tu zajišťuje linka 620755 Hlinsko – Svratka – Krouna. Ta obsluhuje jak obce v Pardubickém kraji – Jeníkov, Kameničky a Svratouch – tak i na Vysočině – Chlumětín a Svratku. Interval má sice nepravidelný, ale ve špičkách jezdí dokonce každou hodinu a jelikož se jedná o turisticky oblíbenou oblast, najdeme zde nějaké spoje i o víkendech. Škoda jen, že až do Krouny jezdí pouze pět párů spojů, neboť s trochou snahy by se zde daly udělat dobré přestupní vazby do východní části Pardubického kraje.

Spoj linky IREDO 755 ze Svratouchu do Hlinska projíždí Chlumětínem. (foto: OK)

Svratka má přímé spojení také s Poličkou, a to díky lince 840101 přes Březiny a Telecí. Ta má však jen pět párů spojů v celé trase, což je v tomto případě extrémní škoda. Na lince 840101 totiž najdeme dva páry spojů ukončené v Pusté Rybné, už v Pardubickém kraji, a jeden pár spojů končící v Krásném, který také projíždí přes obec Březiny v Pardubickém kraji. Její sesterská linka 680833 Polička – Telecí – Pustá Rybná – Březiny pak má v pracovní dny jeden pár spojů do Březin a tři páry do Telecího, které by se daly prodloužit, beztak po území Pardubického kraje. S trochou snahy a drobnou investicí by se tak dala vytvořit linka s oboustrannou orientací Svratka – Polička, která by měla 8 párů spojů, což už docela stojí za řeč, a lidé by získali dobré spojení na obě strany. Pokud se dostanete do Svratky, můžete zde přestoupit dál do oblasti Žďárských vrchů nebo i do Žďáru nad Sázavou.

Velmi špatná je neexistence spojení z Poličky směrem na Nové Město na Moravě a Bystřici nad Pernštejnem. Z Poličky do Nového Města jezdí pouze jeden pár spojů, do Bystřice není přímé spojení žádné. Přitom obě města jsou od sebe necelých 30 kilometrů. Hrozné je, že pokud se chcete dostat z oblasti Svitavska nebo Orlickoústecka do okolí Bystřice nad Pernštejnem, je většinou nejrychlejší cesta veřejnou dopravou vlakem přes Brno, čímž si cestu prodloužíte až o 100 km.

Ve směru z Poličky existuje alespoň linka 680832 Polička – Korouhev – Borovnice – Jimramov – Sněžné, která zajišťuje spojení do Jimramova v kraji Vysočina ve špičkách v hodinovém intervalu a několik vybraných spojů pak pokračuje územím Vysočiny přes Nový Jimramov do Sněžného. Ovšem víc by se hodilo, aby na Sněžné existoval garantovaný přípoj a přímá linka jezdila do Bystřice. Pokud ne, bylo by fajn, kdyby v Jimramově vznikl alespoň přestupní uzel s návaznostmi ve směru Bystřice nad Pernštejnem a Nové Město na Moravě. Bohužel ve směru na Bysřici zde přestoupíte asi šestkrát za den a počkáte si většinou aspoň půl hodiny, ve směru na Nové Město je to podobné.

Linka 840 101 spojuje Svratku s Poličkou. Stačilo by pár úprav a vzniklo by plnohodnotné spojení v celé trase. Zde 101 přijíždí do vesnice Krásné. (foto: OK)

Středočeský kraj

Propojení mezi Pardubickým a Středočeským krajem zajišťuje především hlavní železniční trať 010 Praha – Kolín – Pardubice – Česká Třebová. Po ní jezdí jak mnoho expresních vlaků, tak i rychlíky a osobní vlaky. V trase Česká Třebová – Ústí nad Orlicí – Choceň – Pardubice – Přelouč – Kolín – Praha je interval rychlíků po celý týden hodinový, osobní vlaky pak jezdí většinou přímo z České Třebové až do Kolína, a tak zajiťují spojení pro menší zastávky na trati. Nedostatkem je zatím snad jediný tarifní detail, a to, že tarify Pražské integrované dopravy a IREDO se nepotkávají v žádné stanici rychlíků, což by bylo dobré vyřešit prodloužením PID do Přelouče.

Trochu horší je propojení autobusových linek. Například na lince 650621 z Přelouče přes Kladruby nad Labem na Týnec nad Labem končí naprostá většina spojů na území Pardubického kraje, některé dokonce v Labských Chrčicích, co by kamenem dohodil od středočeského Týnce nad Labem. Aspoň něco jezdí také na lince 240055 Čáslav – Chvaletice, to něco jsou ovšem 3 páry spojů, zbytek končí ve Středočeském kraji.

Přeci jen trochu optimističtější je linka 620710 Chrudim – Heřmanův Městec – Čáslav, kde jezdí naprostá většina spojů v celé trase a linka zajišťuje spojení mezi těmito městy v pracovní dny aspoň v přibližně dvouhodinovém intervalu.

Linka 620 710 z Čáslavi do Chrudimi v Semtěši. (foto: OK)

Spojení mezi kraji zajišťuje také železniční trať 236 Čáslav – Ronov nad Doubravou – Třemošnice. Všechny vlaky na této lokálce jezdí v celé trase a ve špičkách pracovních dnů se dostávají až na hodinový interval, současně jezdí v této relaci ještě místní autobusová linka, která slouží hlavně k obsluze obcí Vrdy a Vinaře.

Polsko

Pardubický kraj má také krátký úsek státní hranice s Polskem. Spojení přes hranici zde zajišťuje nedávno elektrizovaná železniční trať a několik let jezdily dokonce přímé osobní vlaky z Ústí nad Orlicí do Kłodzka. V současnosti je u všech vlaků nutný přestup buď v Lichkově nebo v Międzylesie. Přes státní hranici jezdí 4 páry spojů a tarifní nabídka pro přeshraniční spojení v úseku Ústí nad Orlicí Kłodsko je obdobná jako ceny v regionální dopravě Pardubického kraje. Tomuto spojení chybí zejména větší propagace a lepší dostupnost informací, neboť ty se zjišťují poměrně obtížně a Pardubický kraj nabídku spojení do Polska nijak neprezentuje, nechává to pouze na dopravcích. Od prosince 2019 převezme provoz na této trati Leo expres, který by měl provozovat dopravu ve spolupráci s polským dopravcem Koleje Dolnośląskie a měly by být zřízeny přímé spěšné vlaky Praha – Wrocław.

Vlak od Kłodzka na Lichkov přijíždí do zastávky Bystrzyca Kłodzka. (foto: OK)