České Budějovice jsou krajským městem Jihočeského kraje. Mají přibližně 95 tisíc obyvatel. Leží na soutoku řek Vltavy a Malše. Sídlí zde i několik světoznámých firem. Dopravu ve městě zajišťují trolejbusy a autobusy, jejichž provozovatelem je Dopravní podnik města České Budějovice.
Pohled na radnici na náměstí Přemysla Otakara II. V období Vánoc náměstí zaplní Vánoční trhy (foto TC)
Českými Budějovicemi prochází několik důležitých dopravních cest. Mezi nejvýznamnější silnice, které zde prochází, lze zařadit I/3, která vede z Prahy přes Tábor a dále na Dolní Dvořiště. Tu má v budoucnu nahradit budovaná dálnice D3. Dále lze zmínit silnici I/20, která spojuje České Budějovice s Pískem, Plzní a Karlovými Vary. Poslední silnicí 1. třídy, která tudy prochází, je silnice I/34 která spojuje České Budějovice s Vysočinou. Z železničních tratí je asi nejdůležitější trať 220 z Prahy přes Tábor, která v podstatě kopíruje silnici I/3. Dále lze zmínit trať 190 přes Strakonice do Plzně, trať 194 přes Český Krumlov do Černého Kříže, trať 196 do Horního Dvořiště a dále do Lince a trať 199 do Českých Velenic. Samosebou je nutné ještě zmínit i vodní dopravu – řeky Vltavu a Malši.
V Českých Budějovicích se také nachází Vysoká škola technická a ekonomická, před kterou pózuje Karosa B732 na lince 12 (foto TC)
Město se skládá z jedenácti katastrálních území. Město je členěno do sedmi městských částí, a to České Budějovice 1 – České Budějovice 7. Jistou zvláštností českobudějovického území je exkláva, kterou tvoří Kaliště a Třebotovice. Velké sídlištní celky se nachází na západ od Vltavy, naopak největší soustředění průmyslových podniků lze najít na východ od železniční trati. Průmyslový soubor se nachází také v severní části města. Hlavní nádraží leží na východním okraji centra, autobusové nádraží se nachází těsně v jeho blízkosti.
Pohled na sídlištní celky Šumava a Máj od Švábova Hrádku (foto TC)
Do centra se dá od hlavního nádraží dostat pohodlně pěšky, případně lze využít i midibusové linky. Na náměstí Přemysla Otakara II. zcela jistě dominuje barokní Samsonova kašna a radnice. Další známá stavba, kterou můžeme v centru Českých Budějovic nalézt je Černá věž. Ve městě také lze navštívit několik muzeí, například Muzeum koněspřežky nebo Jihočeské muzeum.
Setkání generací v Suchém Vrbném (foto TC)
Základní obslužnost města zajišťují páteřní linky. Vzhledem k tomu, že páteřní linky využívá většina cestujících, tak na ně jsou zpravidla nasazována kapacitní kloubová vozidla. Mají taktové jízdní řády. Trolejbusy jsou zajišťovány páteřní linky 2, 3, 5 a 9, zbylé dvě páteřní linky, linky 1 a 11, jsou zajišťovány autobusy.
Tarif
V roce 2000 prošel tarif jízdného v Českých Budějovicích velkou změnou. Ve vozidlech byly instalovány nové elektrické označovací strojky, které nahradily původní děrovací strojky. Tato změna tak umožňovala zavedení přestupních tarifů městské hromadné dopravy. V Českých Budějovicích byly 2 tarifní zóny. Jedna zahrnovala samotné České Budějovice a druhá okolní obce. Toto rozdělení bylo ovšem k 1.8.2017 zrušeno. V Českých Budějovicích se tedy nachází již jen jedna tarifní zóna.
Plánek MHD v Českých Budějovicích (zdroj: www.dpmcb.cz)
Jednotlivé jízdenky jsou na 60 minut, 24 hodin a 168 hodin. U řidiče si lze zakoupit jízdenku na 60 minut. Děti od 6 do 15 let včetně mohou využívat zvýhodněné jízdenky. Také je možné si jízdenku zakoupit pomocí SMS. Při cestě po Českých Budějovicích lze také využít hromadné jízdenky. Rodinná jízdenka je platná od 00:00 v sobotu do 24:00 v neděli. V případě, že na víkend přímo navazuje státem uznaný svátek, tak se prodlužuje její platnost. Kromě těchto jízdenek si lze zakoupit některou z časových předplatních jízdenek, které se prodávají na různou dobu. Celý tarif si lze přečíst podrobněji zde.
Tramvaje
Dnes tramvaje v Českých Budějovicích nejezdí. Ovšem v 1. polovině 20. století zajišťovaly hlavní obsluhu města. Poprvé se tramvaj v Českých Budějovicích rozjela 2. prosince 1908 na předváděcí jízdě. Pravidelný provoz byl zahájen až 15. června 1909. V té době byla v provozu pouze jedna trať od nádraží přes náměstí na Pražské předměstí. Trať byla jednokolejná s výhybnami, označená písmenem P. O pár měsíců později, 16. dubna 1910 byla zprovozněna druhá trať na Linecké předměstí s označením L. Druhá zmíněná trať byla ovšem plně zprovozněná až 15. června 1916, kdy byl otevřen nový most přes řeku Malši. Předtím museli cestující přecházet přes starý most pěšky, na každém konci mostu na ně čekala tramvaj. Počátkem 20. let bylo navrženo rozšíření kolejové sítě, které se neuskutečnilo. V roce 1925 odkoupily Budějovickou pouliční dráhu Jihočeské elektrárny, které tramvaje provozovaly až do konce provozu tramvají.
Tramvaj linky 3 směřuje na Pražské předměstí (zdroj: www.dpmcb.cz)
V roce 1936 prošla síť tramvají jedinou změnou, kdy byl přeložen koncový úsek na Lineckém předměstí a také na náměstí prošla trať úpravou. Po rekonstrukci jezdila nově linka mezi oběma předměstími a z náměstí jezdila druhá linka jako přípoj na nádraží. Po II. světové válce byla kolejová síť značně poškozená. Ačkoliv byla kolejová síť opravena, tak bylo z ekonomických důvodů již rozhodnuto o náhradě tramvají trolejbusy. Dne 6. srpna 1949 byl ukončen provoz tramvají v úseku nádraží – U tří lvů a cestující, kteří jeli na nádraží museli přestupovat u hlavní pošty na trolejbus. Nová trolejbusová trať si 28. října 1949 vynutila zastavení provozu tramvají mezi náměstím a Krumlovským (dříve Lineckým) předměstím. Takže tedy zbýval již jen poslední úsek s provozem, a to úsek z náměstí na Pražské předměstí. V tomto úseku trochu překvapivě jezdily několik měsíců tramvaje i trolejbusy souběžně. V posledním provozním úseku tramvaje dojezdily 2. března 1950.
Tramvaje v prostoru před nádražím (zdroj: www.dpmcb.cz)
Trolejbusy
Dnes tvoří trolejbusy v Českých Budějovicích páteř městské hromadné dopravy. Napájení trakční sítě stejnosměrným proudem 750 V zajišťují 4 měnírny. Provozováno je 6 trolejbusových linek, na kterých najdeme pouze kloubové trolejbusy. Linka 2 jezdí z Borku přes Nemanice do centra a dále pokračuje na Papírenskou. Linka 3 zajišťuje spojení sídliště Máj s centrem. Linka 5 spojuje sídliště Máj a sídliště Vltava s nádražím a dále pokračuje do Rožnova. Linka 9 jede z Českého Vrbného přes sídliště Vltava a přes nádraží do Suchého Vrbného. Trolejbusové linky 4 a 8 jsou spíše doplňkové, jezdí pouze v pracovních dnech. Noční obsluhu zajišťují 2 trolejbusové linky 53 a 59.
Provoz prvních Českobudějovických trolejbusů zajišťovaly dva trolejbusy Daimler-Lohner Stoll, jeden z nich je na fotografii (zdroj: www.dpmcb.cz)
První trolejbus v Českých Budějovicích vyjel již 27. října 1909. Nahrazoval tramvaj na trase ke hřbitovu, protože ředitelství železnic nepovolilo úrovňové křížení tramvajové a železniční trati. Provoz na této lince zajišťovaly 2 vozy. Nejednalo se ovšem o klasický trolejbus, jak jej známe dnes. Vůz odebíral proud pomocí kontaktního vozíčku, který táhl po trolejovém vedení. Tento systém byl ovšem tehdy zcela běžný. Provoz trolejbusů neměl příliš dlouhého trvání. Na začátku I. světové války byl k 1. srpnu 1914 provoz trolejbusů ukončen bez náhrady.
Tři trolejbusy ČKD Vetra byly zachyceny před nádražím, kde byl hlavní uzel trolejbusových linek (foto archiv DPMCB)
O trolejbusech se začalo znovu uvažovat po II. světové válce, v roce 1946 bylo definitivně rozhodnuto, že nový trolejbusový provoz nahradí tramvaje. Dne 1. dubna 1948 byla zahájena výstavba vozovny a tratí. O půl roku později, 28. října 1948 byl slavnostně zahájen provoz na trolejbusové lince A ze Stalinova (dnes Senovážného) náměstí na Čtyři Dvory. Jednalo se již o moderní trolejbusy. Vozový park tehdy tvořily trolejbusy ČKD Vetra. Postupně se zprovozňovaly další linky, a to 6. srpna 1949 linka B mezi nádražím a Rudolfovem a linka G, která jezdila vnitřním městem, 7. srpna 1949 linka E z nádraží do Suchého Vrbného, 11. září 1949 byl zahájen provoz na Plzeňskou zastávku a 29. října 1949 trolejbusy vyjely po letech ke hřbitovu a do Rožnova. Od 1. ledna 1950 bylo provozování městské hromadné dopravy vyčleněno z Jihočeských elektráren a předáno nově ustanovenému Dopravnímu podniku.
V Českých Budějovicích byly krátce provozovány také trolejbusy Tatra T400, které sem byly předány ze zrušeného provozu trolejbusů v Mostě a Litvínově (zdroj: www.dpmcb.cz)
Trolejbusová doprava tak byla na několik let páteří městské hromadné dopravy v Českých Budějovicích. Na počátku 50. let došlo k přeznačení linek z písmen na čísla. Také došlo k několika úpravám. Například v roce 1952 došlo k zřízení trati v dnešní Lannově, v roce 1955 zrušení souběžného úseku na Rudolfovské a v roce 1959 byla trať prodloužena od hřbitova do Nemanic. Také došlo ve stejném roce k přeložení trati do Rožnova na nový most přes Malši. V roce 1960 byla uzavřena trať přes Žižkovo náměstí, která byla o rok později obnovena jako jednostopá. V tomto období zajišťovaly dopravu převážně trolejbusy Škoda 7Tr, 8Tr a 9Tr.
Škoda 9Tr na Rožnově (zdroj: www.dpmcb.cz)
V 60. letech začal rozvoj trolejbusové sítě stagnovat díky všeobecnému odklonu od elektrické dopravy v Československu. Později se rozhodlo o úplném zrušení trolejbusového provozu v Českých Budějovicích. Dne 24. března 1968 byl ukončen provoz na trolejbusové lince Čtyři Dvory – Nádraží – Rudolfov. Postupně byly rušeny ostatní tratě, a tak v roce 1969 zbyla v provozu jen jedna trať z Rožnova do Suchého Vrbného. K 24. září 1971 byl provoz na této trati ukončen, a tak skončil provoz trolejbusů v Českých Budějovicích.
Trolejbusy se loučí s Českými Budějovicemi (zdroj: www.dpmcb.cz)
Díky ropným krizím v 70. a 80. letech se změnil pohled na elektrickou trakci v městské hromadné dopravě, a tak na konci 80. let vznikl gigantický projekt trolejbusové trati z Českých Budějovic k jaderné elektrárně Temelín. Ačkoliv se tento projekt nikdy nerealizoval, tak se alespoň podařilo obnovit trolejbusový provoz ve městě. V roce 1989 byla tedy zahájena výstavba trolejbusových tratí v Českých Budějovicích. Od 2. dubna 1991 probíhal zkušební provoz bez cestujících na sídlištích Vltava a Máj. O měsíc později, 2. května 1991 byl opět zahájen trolejbusový provoz s cestujícími. Jezdilo se od nádraží na sídliště Vltava a Máj.
Trolejbus Škoda 15Tr při zkušebních jízdách před zahájením provozu v květnu 1991 (zdroj: www.dpmcb.cz)
Od 1. června 1992 je v provozu trať přes Nemanice do Borku a 1. září téhož roku byla otevřena trolejbusová trať do Rožnova. Provoz zajišťovalo několik trolejbusů Škoda 15Tr. Na počátku roku 1996 byla obnovena trať do Suchého Vrbného a byla postavena nová větev k Papírnám. Nová spojovací trať na Strakonické ulici, která je důležitou spojnicí mezi Pražskou třídou a Čtyřmi Dvory, byla dána do provozu 13. dubna 1998. V roce 1998 byla také nakoupena první nízkopodlažní vozidla. K 1. dubnu 1999 bylo změněno logo společnosti a také byla zřízena informační kancelář na Lannově třídě. V roce 2003 se postavilo propojení Pekárenskou ulicí mezi Pražskou třídou a nádražím. Bylo také rozšířeno trakční kabelové propojení do Suchého Vrbného. V roce 2005 bylo také realizováno důležité propojení trolejbusové sítě na křižovatce Žižkova – Novohradská.
Trolejbus Škoda 15TrM na lince 3 míří na sídliště Máj (foto TC)
V roce 2005 byly také díky realizaci projektu „Cestujeme bez bariér“ zakoupeny dva nízkopodlažní trolejbusy Škoda 25Tr . K další obnově vozového parku docházelo v dalších letech. V roce 2007 byla trolejbusová síť rozšířena o úsek Vltava – České Vrbné, také došlo k dokončení stavby moderní myčky a lakovny ve vozovně trolejbusů. I v dalších letech pokračovala obnova vozového parku. V červnu 2011 přichází zásadní systémová změna nazývaná „Nový systém MHD“. Posílil tak význam elektrické trakce. Od roku 2016 probíhají další dodávky trolejbusů Škoda 27Tr s pomocným bateriovým pohonem.
Škoda 27Tr na konečné zastávce Máj Antonína Barcala (foto TC)
Autobusy
V současnosti je v provozu 13 autobusových linek, z nichž většina spíše doplňuje ty trolejbusové. Převážně zajišťují obsluhu okolí Českých Budějovic, například linka 6 do Hrdějovic, linka 10 do Kaliště, linka 19 do Homole, atd. Důležitější je například linka 1, která vyjíždí z Haklových Dvorů přes sídliště Máj a nádraží do Rudolfova a na Hlincovu Horu nebo linka 11, zajišťující spojení Pražského sídliště s centrem a Starými Hodějovicemi. Kromě těchto autobusových linek zde také jezdí midibusové linky 21, 22 a 23, na kterých zajišťují provoz elektrobusy Škoda 29BB. Tyto linky zajíždějí přímo do centra na náměstí Přemysla Otakara II.
V počátcích autobusové dopravy v Českých Budějovicích jsme na autobusových linkách mohli nalézt autobusy Škoda 706 RO (zdroj: www.dpmcb.cz)
Autobusy v Českých Budějovicích začaly jezdit již v 50. letech. Jako první zavedl Dopravní podnik 8. září 1951 autobusovou linku do Mladého místo původně plánovaných trolejbusů. Byla označena písmenem F, po přečíslování číslem 5. V prvních letech provozu autobusů zajišťovaly provoz autobusy Škoda 706 RO na několika méně frekventovaných linkách. V roce 1960 autobusy zajišťovaly provoz na pěti linkách o celkové délce cca 30 km. Na konci 60. let autobusy postupně přebíraly výkony trolejbusů. Po ukončení veškerého provozu trolejbusů bylo v roce 1972 provozováno 11 autobusových linek o celkové délce 87 km. V 70. letech byly postupně do provozu zařazovány autobusy Karosa ŠM 11. V roce 1978 pak začaly v Českých Budějovicích jezdit kloubové autobusy typu Ikarus 280.
Ikarusy 280 byly první kloubové autobusy, se kterými jsme se mohli v Českých Budějovicích svézt (zdroj: www.dpmcb.cz)
Od 1. ledna 1982 zavedl Dopravní podnik v autobusech městské dopravy mechanické odbavování cestujících. Cestující si koupili jízdenku v předprodeji a po nástupu do vozidla ji sami označili ve strojku. Na sklonku roku 1988 dosáhla síť autobusových linek dvou set kilometrů. Ve stejném roce také bylo zavedeno automatické hlášení zastávek ve voze. Vozový park byl postupně obnovován novějšími vozy. K 1. lednu 2000 byl spuštěn nový odbavovací systém ve vozidlech MHD. Také byl zprovozněn první kompletní informační systém pro nevidomé občany v České republice. V této souvislosti došlo také k rozsáhlým změnám v linkovém vedení.
Jeden z nejnovějších autobusů ve vozovém parku, Solaris Urbino 18 CNG v Haklových Dvorech (foto TC)
V roce 2001 byl zahájen IDS vlak + MHD + meziměstské autobusy, na kterém se Dopravní podnik podílel linkou 104 do Hluboké nad Vltavou. V roce 2005 byly díky realizaci projektu „Cestujeme bez bariér“ zakoupeny čtyři nízkopodlažní kloubové autobusy Irisbus Citelis. Další významnou novinkou bylo spuštění nové radiové sítě pro sledování a řízení systému MHD. V dalších letech dále probíhala obnova vozového parku. Důležitá byla také zásadní modernizace dispečerského pracoviště. V roce 2018 Dopravní podnik obnovuje dále vozový park, tentokrát ovšem standardními i kloubovými autobusy Solaris s CNG pohonem. V září 2018 bylo také do Českých Budějovic dodáno 11 elektrobusů Škoda 29BB, díky kterým je zajištěna přímá obsluha centra.
Škoda 29BB odbavuje cestující na zastávce na náměstí (foto TC)
Zveřejněno: XX. XX. 2019
Autor: Tomáš Cígler
