Strakonice

Strakonice leží na jihu Čech na řece Otavě. Do města je možné se dostat velmi frekventovanou železniční dopravou, nechybí ani autobusová, která je zejména doplňkovou.

pohled z lávky k hradu a kostelu (foto: MCH/2016)

Strakonice jsou zajímavé zejména ve své centrální části, ve vnější části a v okolních obcích příliš zajímavostí nenalezneme.

Do centra se návštěvníci dostanou pěší chůzí asi po 15 minutách cesty, pokud půjdou od vlakového nebo autobusového nádraží. Ulicí Alfonse Štastného, po levé straně od vlakového nádraží a u hlavní silnice při cestě od autobusového nádraží, se záhy dostanete do ulice Bezděkovská, která vás dovede do centra města. Na cestě spatříte Husův sbor a sochu F. L. Čelakovského.

socha F. L. Čelakovského (foto: MCH/2016)

Odtud postupujete dále k řece Otava na most Jana Palacha. Po levé straně se nachází asi nejdůležitější památka Strakonic – strakonický hrad, který dosahuje obrovské výšky. Hrad je spojen s děkanským kostelem sv. Prokopa, který můžete stejně jako hrad zahlédnout už z mostu. Hrad je ze své jedné třetiny obklopen nádvořím, z další třetiny Otavou a z té poslední příkopem, ve kterém se pasou všelijaká zvířata. Právě vedle nich se za hradem nachází zámecký špýchar, jezdecký areál a socha Josefa Režného.

hrad Strakonice (foto: MCH/2016)

Pokud si chcete dát nenáročný a krátký výlet po okolí, doporučuji procházku po naučné stezce Podskalí podél Otavy. Ta začíná u strakonického hradu, chvíli vede po silnici, vzápětí uhýbá doprava a vede nad železniční tratí, ke které se pomalu mírným klesáním dostává. Nejdříve se sice jde podél železniční tratě, vzápětí se ale na druhé straně objeví Otava a u busty F. L. Čelakovského je i malá vyhlídka.

busta F. L. Čelakovského (foto: MCH/2016)

Odtud se jde ke kempu Podskalí, kde přecházíte Otavu a po jejím druhém břehu postupujete zpět do centra města. Odtud je také větší výhled, neboť tato část není zalesněná a výhled tak máte nerušený. Nad Otavou se u vás za chvíli objeví nenápadná kaplička sv. Petra, umístěná ve svahu a rozsáhlý pivovar Strakonice.

Za několik málo okamžiků už stojíte u mementa zmizelým sousedům ze Strakonicka, odkud také jasně spatříte kostel sv. Markéty, ke kterému můžete ihned vyrazit. Po levé straně určitě neminete hrad a lávku. Po příchodu ke kostelu si ho můžete prohlédnout jak z vnější strany, tak i z té vnitřní. Kostel sousedí s vedlejším Palackého náměstím, v jehož středu se tyčí morový sloup.

kostel sv. Markéty (foto: MCH/2016)

Pokud se vydáte od kostela vzhůru, objeví se před vámi nově zrekonstruované Velké náměstí s radnicí a vcelku zajímavou plastikou dudáka. Při cestě ještě o něco výše se dostáváte do Rennerových sadů se sochou Rennera, který byl zakladatelem okrašlovacího spolku, jenž přispěl k rozšíření právě zmíněných Rennerových sadů.

plastika dudáka na Velkém náměstí (foto: MCH/2016)

V okolí se můžete vydat do severních lesů, kam vede ze Strakonic žlutá turistická značka. Po cestě spatříte kapli Nejsvětější Trojice a Brušákovu kapli ve Starém Dražejově nebo třeba kapličku na Virtě. Žlutá vás pak dovede zpět do Strakonic, k hradu.

Obec Virt, ležící 4 km od Strakonic, je velmi nápaditým a dobrým východištěm k zámku a zřícenině Střela, obklopené zalesněným kopcem a na západní straně i Střelským rybníkem.

kříž ve Starém Dražejově (foto: MCH/2016)

Městská doprava zajíždí také do sousedních Katovic, turisticky zajímavých kostelem sv. Filipa a Jakuba naproti Husovu náměstí, obydlím ve stylu selského baroka ze 17. st. nebo návsí. I Katovicemi protéká Otava a právě na jedné straně mostu, spojující obě části Katovic, můžete spatřit kapli sv. Jana Nepomuckého.

kostelem sv. Filipa a Jakuba s okolím ve stylu selského baroka (foto: MCH/2016)

Poslední místo, které stojí za uvedení, je na jihovýchodní straně od Strakonic. U obce Podsrp se nenápadně skrývá kaplička sv. Panny Marie (v lese), u silnice na Vodňany pak kostel Panny Marie Bolestné a v Modlešovicích kříž s kaplí. I sem je možné se dostat městskou dopravou, konkrétně linkou č. 2.

kostel Panny Marie Bolestné (foto: MCH/2016)

Městská doprava je zajištěna na 4 autobusových linkách označených 1 – 4, trasy jsou ale velmi zmatečné.

Linka 1 a 2 slouží pro standardní obsluhu města (+ 2 do Modlešovic a Hajské), linka č. 3 pro obsluhu Strakonic s Dražejovem a Katovicemi a linka č. 4 je doplňkovou linkou, zejména zajišťující spojení do úzkých uliček centra.

MAN Lion´s Classic na městské lince č. 2 u vlakového nádraží v dopoledních hodinách (foto: MCH/2016)

Jednička začíná u železniční stanice ve Strakonicích. Dva spoje, jeden v ranní špičce a druhý v odpolední špičce, obsluhují jižní část města spolu s Předními Ptákovicemi, ostatní směřují rovnou do centra, tedy ulicí 5. května k mostu k Tržnici a dále vzhůru na sídliště Mír. Většina spojů obsluhuje ještě centrum, tj. Rennerovy sady a ulicí Krále Jiřího z Poděbrad se vrací do místní části Vinice, vybrané spoje ale jedou o něco kratší cestou. Do centra už nejedou, a tak míří Mírovou a Máchovou ulicí po jeho okraji.

Irisbus Citybus vyčkává u železniční stanice na svůj odjezd na Sídliště (foto: MCH/2016)

Některé spoje odtud jedou rychlejší cestou přes nízkopodlažní obytnou oblast, doplněnou v posledních letech činžáky, do Starého Dražejova. Mezi ním a Strakonicemi v současnosti probíhá hustá výstavba, díky které byla zřízena zastávka K Dražejovu. Jiné ale ještě zajíždějí do vcelku vzdálené místní části Habeš, která se celá skládá z nízkopodlažní zástavby. Zde se nachází celkem 2 zastávky – Ulice Tisová a Nad rájem. Při cestě do Starého Dražejova vynechává zastávku Jezárky, tj. sem nezajíždí (výjimku má pouze jeden ranní školní spoj; např. jeden odpolední spoj jede místo ul. 5. května kolem Ellerovy hvězdy).

MAN Lion´s City M na Ohradě při cestě na nádraží (foto: MCH/2016)

Linka č. 1 se dá považovat ještě za celkem jednoduchou a „přehlednou linku“, větší kalibr je rozhodně linka č. 2. Jednoduše řečeno – vše co se nemělo kam dát, „přifrclo“ se sem. Vypisování trasy by bylo poněkud složité, proto trasu popíšu o něco jednodušeji.

Ze Starého Dražejova jede podobně jako linka č. 1 na Sídliště. Ovšem, jak jste se mohli dočíst v předchozích řádcích, oproti lince č. 2 tato linka obsluhu obytnou oblast Jezárky. Ze sídliště jede stejně jako u linky č. 1 část spojů na Habeš.

Odtud jedou do místní části Vinice a stejně jako linka č. 1, některé spoje jedou přes Rennerovy sady na Sídliště Míru, některé ulicí Mírová a Máchova. Existuje zde ovšem ještě 3. varianta linky, která cestující dováží k nemocnici. Nejprve je shodná s první variantou, tj. jede ulicí Krále Jiřího z Poděbrad, následně neuhýbá doprava k Rennerovým sadům, ale vpravo k nemocnici. Tu objíždí ze všech stran a pokračuje zpět směrem k centru. Nejede ale na Rennerovy sady, ale do ulice Ellerova hvězda, po druhém městském mostě přejíždí Otavu a po dvou kruhových objezdech se vrací k železniční stanici, podobně jako jednička.

autobus na lince 2 vjíždí do Starého Dražejova (foto: MCH/2016)

Nedopověděl jsem ale pokračování dvojky při 1. a 2. variantě od sídliště Míru. Odtud totiž nejedou vždy jako linka 1. Vybrané spoje sice ano, některé ale za mostem odbočují doleva na Ohradu k obchodnímu centru a napojením se u mateřské školky na Ellerovu ulicí směřují, stejně jako ve třetí variantě, k nádraží.

Odtud podjíždí trať a dostává se na jižní stranu Strakonic, popř. Předních Ptákovic. Sídliště obslouží a opouští město. Některé spoje pokračují na Hajskou, jiné zase na Podsrp a do Modlešovic, některé spoje obsluhují obě zmiňované části.

autobus na lince č. 2 odbavuje cestující u nádraží (foto: MCH/2016)

Třetí linka není čistě klasickou linkou MHD, neboť jede dále za město. Opět, jako každá z linek MHD, začíná u železniční stanice. U linky č. 3 dokonce všemi. Ze železniční stanice jede ulicí 5. května, kolem sídliště Míru a vzápětí již opouští Strakonice a pokračuje do Nového Dražejova a Virtu.

Irisbus Citelis na lince č. 3 u nádraží v Katovicích (foto: MCH/2016)

Po hlavní dále míjí zříceninu a zámek Střela a potácí se do poslední obsluhované obce – Katovic. Nestaví ale na návsi, kam jede většina linek do Horažďovic, Sušice nebo Prahy, ale až za mostem u vlakovému nádraží v Katovicích.

Zajímavostí zdejší železniční tratě č. 190 je, že vlaky sem jezdí pouze v ranní špičce (rychlíky, nezastavující mezi Horažďovicemi a Strakonicemi, ty jezdí celodenně). V odpolední špičce mají cestující jaksi smůlu, musí se spolehnout na autobus, neboť vlak zde nezastavuje.

jízdní řád tratě 190 (foto: MCH/2016)

Poslední linkou a v řadě čtvrtou je překvapivě čtyřka, která má pouze 5 spojů denně v polookružní trase. Začíná na železniční stanici, odkud jede ulicí 5. května na Tržnici, některé spoje dále na Sídliště Míru. Ze Sídliště Míru, popř. z Tržnice pokračuje do centra na Velké náměstí, které celé projíždí, dále obsluhuje areál nemocnice a vrací se zpět Ellerovou ulicí přejezdem přes most k železniční stanici. Některé spoje obsluhují jižní sídliště spolu s Předními Ptákovicemi.

Iveco Stratos LE 37 na lince č. 4 (foto: MCH/2016)

Přestože dnešní linkové vedení je poměrně zmatečné, tento fakt existoval i před jeho reorganizací v roce 2014. V té době zde jezdily 4 linky, označované 1, 2, 3 a 5, viz. fotka.

schéma linkového vedení v roce 2013, které i v roce 2016 visí na autobusovém nádraží (foto: MCH/2016)

Na městskou dopravu jsou pravidelně nasazovány 4 městské vozy dopravce ČSAD Sttrans – Irisbus Citybus 12M, 2x Irisbus Citelis 12M a MAN Lion´s City M. Kromě těchto vozů, jezdí na linkách několik málo spojů i vozy Iveco Stratos LE 37 a MAN Lion´s Classic (resp. vozy, označené u předních dveří nálepkou „MHD Strakonice 2014“). Tyto vozy jezdí zejména v dopoledním sedle.

linka č. 3 v centrální části metra – u vlakového nádraží (foto: MCH/2016)

A jak jsou na tom ve článku dlouho omílané vlaky? Ty mají ve Strakonicích pouze jednu stanici – resp. nádraží, které prošlo v roce 2015 zásadní rekonstrukcí. Po zdejších tratích 190 (Plzeň – České Budějovice), 203 (Strakonice – Březnice) a 198 (Strakonice – Volary) se můžete rychle a pohodlně dostat jak do blízkých obcí, tak i do větších měst, jako je Plzeň, Nepomuk, Horaždovice, Protivín, České Budějovice, Blatné, Volyně nebo Vimperka.

nádraží ve Strakonicích (foto: MCH/2016)

Okolní autobusovou dopravu zajišťuje zejména dopravce ČSAD STTRANS, který má před autobusovým nádražím i své garáže, kde jsou garážovány také městské vozy. Vybrané linky provozuje dopravce ČSAD Autobusy České Budějovice a dopravci, jezdící dálkové linky, zejména ty do Prahy.

garáže ČSAD STTRANS (foto: MCH)

Autobusy jezdí v nepravidelných intervalech, spojů je ale dost. Městská doprava jezdí od 4 do 23 hodin, v pracovní dny jsou cestující přepravováni na linkách č. 1, 2, 3 a 4, o víkendech a svátcích na linkách 2 a 3 s 1 až dvěma spoji na linkách č. 1 a 4.

jízdní řády linek MHD (foto: MCH)

Zastávky jsou městského typu. Jízdní řády jsou kryté plastovou folií. Seznam zastávek se u JŘ nachází vlevo, následně jsou uvedené spoje v týdnu.

městský označník (foto: MCH)

Nástup do vozu je umožněn pouze dveřmi předními.

Od 1. ledna 2016 došlo ke změně tarifu na linkách MHD, jízdné pro jednotlivou jízdu stojí 8 Kč (I. pásmo) nebo 10 Kč (II. pásmo). Měsíční jízdenka pro I./II. pásmo stojí 200/280 Kč a čtvrtletní 500/680 Kč.

Do II. pásma patří pouze zastávky v Katovicích. Při jízdách ležících v I. pásmu do zastávek ležících v II. pásmu a obráceně platí zvýšené jízdné pro II. pásmo, bez ohledu na ujetou vzdálenost.

strojek na označování jízdenek, který se už jentak nevidí (foto: MCH)