Ústí nad Labem

Krajským městem Ústeckého kraje je Ústí nad Labem, které se rozkládá na severu Čech a nímž také protéká řeka Labe.

pohled od zámku Větruše na město (foto: vyletnik.cz)

Do města je možné se dostat velmi silnou železniční dopravou, nechybí samozřejmě i ta autobusová, která je zejména doplňkovou.

Centrum města je oproti jiným městům v České republice méně zajímavé, než je jeho okolí. Co však vyniká, je zámek Větruše, který můžete spatřit takřka odkudkoli.

Od hlavní železniční stanice se můžete vydat do centra, které je jen několik málo metrů odsud. Ano – jedná se o Mírové náměstí, které zároveň spolu se železniční stanicí a Divadlem tvoří centrální přestupní bod všech autobusových linek, který do města zajíždí nebo rozváží po něm cestující.

mírové náměstí (foto: MCH)

Nicméně mnoho zajímavého vás tu nemine. Pokud půjdete od Mírového náměstí na jih, můžete si povšimnout kostela Nanebevzetí Panny Marie či kostela sv. Vojtěcha. Hned vedle kostela Nanebevzetí Panny Marie se nachází OC Forum a také dolní stanice lanovky Větruše, která vás doveze na výše položené zámek Větruše, zároveň je i lanovka zařazena do městské hromadné dopravy. Z vyhlídkové terasy od zámku Větruše můžete spatřit celé Ústí nad Labem, dominujícímu Mariánská skála či koryto Labe. Nedaleko zámku naleznete také zrcadlové a přírodní bludiště, pro pamětníky také středověké pohřebiště.

zámek Větruše (foto: MCH)

Pro fyzicky zdatné návštěvníky je také možné se projít po trase naučné stezky Větruše-Vrkoč vedené po okraji Českého Středohoří od zámku Větruše. Během trasy spatříte Humboldtovu vyhlídku, Vaňovské vodopády či vyhlídku na skále Vrkoč, která nabízí o trochu jiný pohled na Ústí a jeho okolí oproti Větruši. Trasa je dlouhá přibližně 5 km a končí dole u Labe, kde je možné přesednou na autobus linky č. 15, který vás odveze opět do centra.

Pro ty, kterým tato trasa nestačí se mohou po Masarykových zdymadlech vydat na druhou stranu řeky Labe do Střekova a po žluté vystoupat i ke zdejšímu hradu. Od hradu je možné se vydat buď po červené zpět k železniční stanici Ústí n.L.-Střekov nebo po naučné stezce Pod Vysokým Ostrým o několik kilometrů dále do Brné s množstvím vyhlídkových míst po trase.

Blízko odtud se také nachází Střekovská vyhlídka, ke které se dostanete linkou 9 a 42 od Novosedlického náměstí. Od náměstí je to necelý kilometr k této rozhledně.

Střekov (foto: MCH)

Samozřejmě možností je tu více, mezi které je možné ještě dodat již zmíněnou Mariánskou skálu, dále ZOO Ústí nad Labem, nedaleko ní u Krásného Března či Erbenovu vyhlídku u Dobětic. Pro tyto zajímavosti je možné využít zejména linky 5, 15 a 17.

Mariánská skála (foto: MCH)

Mimo samotné Ústí stojí za zmínku i Trmice, kam se dostanete převážně linkou č. 3. Od Václavské náměstí spolu s kostelem Nanebevzetí Panny Marie se můžete vydat k blízkému zámku Trmice či po červené nebo modré do blízkého okolí. Vně Trmic naleznete také Evangelický kostel z roku 1907, který byl postaven jako součást kláštera kongregace Chudých služek Kristových.

Po okolí vás doveze hlavně železnice, která do většiny zajímavých oblastí jezdí.

Václavské náměstí v Trmicích s kostelem Nanebevzetí Panny Marie (foto: OK)

Městská doprava je zajištěna na 11 trolejbusových linkách označených 51 – 62, 14 autobusových linek označených 2 – 27 a lanovce Větruše, k nímž se přidávají ještě 2 autobusové noční linky (43, 42) a 2 trolejbusové (43, 46).

Základní trolejbusovou síť obstarávají v Ústí linky 51, 52, 54, 55, 56, 57, 60 a 62, doplňková obsluha o špičkách pracovních dnů je pak přenechána linkám 53, 58 a 59.

linka 55, směřující do zastávky Žežická (foto: MCH)

První trolejbusová linka č. 51 zajišťuje obsluhu pro sídliště Skalka, o špičkách jí pak dopomáhá linka 58. Obě směřují dolu do Neštěmic a spolu s 57 od sídliště Mojžíř pokračují na Krásné Březno a kolem Mariánské skály do centra Ústí. Přestože všechny směřující do centra, doplňková linka 58 zajíždí do Krásného Března a obsluhuje zdejší sídliště. K expresnímu spojení z Neštěmic lze použít i linku 19, která zcela vynechává Krásné Březno a směřuje rovnou do centra. Svojí trasu začíná v obci Ryjice, severně od Neštěmic. Z Ryjic se můžete např. vydat ke zřícenině hradu Blansko.

58 na sídliště Neštěmice, nedaleko samotného Ústí (foto: MCH)

Ještě Před Krásným Březnem se nachází sídliště Pod Vyhlídkou odkud vede linka 56 a doplňková 59. Zde je to naopak opačně, doplňková linka č. 59 jede přímo do centra, kdežto l. 56 zajíždí do Krásného Března. Poslední trolejbusová linka obsluhující Krásné Březno je linka č. 55, která zde začíná a obsluhuje zejména oblast kolem Žežické ulice.

linka 54 a 58 v Doběticích (foto: MCH)

Jediná linka z Krásného Března, nesměřující do centra k Mírovému náměstí a Divadlu je linka č. 5, která odtud vede nad Mariánskou skalou a obsluhuje zdejší ZOO. Následně pokračuje horní částí Ústí nad Labem přes Dobětice, Stříbrníky, Severní Terasu a Bukov k obchodnímu centru ve Všebořicích. Jedná se tak o autobusovou linku s velmi krátkým intervalem, ve špičce 10 – 12 minut.

Z centra pokračující trolejbusové linky od Krásného Března do Starých Předlic (linka 57), Bukova a Všebořic (linka 56), Stříbrníků a Severní Terasy (51 a 55) a doplňkové linky č. 58 a 59 do Klíše.

57 na Mojžířu (foto: MCH)

Do Klíše jezdí kromě špičkových linek 58 a 59 také jedna základní linka č. 52, která tak jezdí odtud jako jediná linka o víkendu, v pracovní dny dopoledne a večer. Z Klíše pokračuje spolu s 58 a 59 do centra k Divadlu a Hlavnímu nádraží, odkud stoupá prudkým kopcem spolu s linkami 53 a 54 do Stříbrníků. Zde se odděluje od linky 53 a 54 mířící do Dobětic a vede na Severní Terasu, kde je ukončena. Z již zmíněných Dobětic vedou trolejbusové linky č. 53, 54 a autobusová linka č. 23. Linky č. 53 a 54 jedou jak již bylo zmíněno do centra, kde se rozdělují. Linka 53 jede druhou možnou trasou na Severní Terasu, stejně jako linka č. 52 a linka 54 ještě chvíli kopíruje západní trasu linky č. 52 a následně se oproti lince 54 vydává rovně do Všebořic k trolejbusové vozovně.

jedna z posledních cedulových 15Tr v centru u Divadla (foto: MCH)

K autobusovým garážím, zde nazvaným jako Vozovna DP vede i autobusová linka 23, o které jsem se již zmínil v souvislosti s Doběticemi, kde má svou druhou konečnou. Zajišťuje tangenciální spojení s Klíše, Severní Terasou, Stříbrníky a Doběticemi.

Posledními 2 trolejbusovými linkami jsou linky č. 60 a 62, které obsluhují Střekov a dopravují odtud cestující do centra. Zároveň první zde jezdící linka č. 60 má ze všech trolejbusových linek nejkratší interval – ráno jezdí po 7 – 8 minutách, což je způsobeno vedením druhé linky č. 62 až od 8. hodiny. Toto opatření má pouze jediný důvod – linka č. 62 vede ke Globusu, který otevírá až po 8. hodině. Šedesátka následně z centra pokračuje do horních sídlišt Ústí nad Labem. Oproti ostatním trolejbusovým linkám je ovšem vedena přes Bukov a kolem Masarykovy nemocnice na Severní Terasu na konečnou Mírová.

šedesátka na mostu Dr. Edvarda Beneše (foto: MCH)

Autobusovou dopravu jsem zmínil pouze okrajově, nyní tedy k ní. V Ústí nad Labem tvoří autobusy zejména doplňkovou obsluhu po městě, zejména v podobě tangenciálních spojení a obsluhy oblastí vzdálenějších od Ústí. Právě k druhé možnosti patří např. linka č. 9, která kromě Střekova obsluhuje i Novou Ves a Kojetice a návštěvník města jí může použít jako zajímavou linku pro start výletu po okolí. Na opačnou stranu jede k Vozovně DP. Dalším z těchto linek je třeba linka č. 15 a 17 podél Labe, o kterých jsem se již zmiňoval v úvodu. Např. linka č. 17 a 27 jedou nejdále od města, do Církvic, vzdálených od centra Ústí cca 12 km.

sedmnáctka mířící do centra v obci Brná (foto: MCH)

Jedinou linkou mířící mimo zónu Ústí nad Labem č. 101 je linka č. 11, která pokračuje dále do Chlumce a ve špičkách do Přestanova.

Západně od Chlumce potkáte i linky č. 15 a 16, které zde obsluhují Skorotice, Habrovice, Strážky, Božtěšice a Neznabohy. Východně na pravém břehu Labe se setkáte také s jednou autobusovou linkou kopírující železniční trať č. 073, která vede do Svádova části spoji do Olešnice. Pro zrychlené spojení do Trmic můžete využít ústeckou devatenáctku, se kterou jste v Trmicích za 15 minut, kdežto např. linkou 3 přes průmyslovou a romskou část města asi za 25 minut. Společně s linkou 19 jede také linka č. 2, která ovšem nejede do Trmic, ale ke Globusu a od něj k vozovně DP, kde končí.

19 v Trmicích (foto: MCH)

Po městě pak jezdí také další nevyjmenované tangenciální linky, mezi které patří např. linky 7 či 18.

Dopravu zajišťují výhradně nízkopodlažní autobusy. Vysokopodlažní autobusy značky Karosa B 941 a B 961 jsou využívány pouze výjimečně při zvýšeném počtu vypravení autobusů (např. při trolejbusové výluce), stejně tak nejstarší nízkopodlažní vozy Renault Citybus 12M. S nízkopodlažních vozů se zde setkáte s vozy Renault Citybus 12M, Irisbus Citybus 18M, Irisbus Citelis 18M, Iveco Urbanway 12M, Solaris Urbino 12/15/18, Tedom C 12/18M a Mercedes-Benz Citaro/Citaro G/Conecto.

jeden z nejstarších autobusů – Karosa B 941 (foto: MCH)

Na trolejbusových linkách se setkáte se standardními vozy 14Tr a 21Tr, 15-metrové 28Tr a u kloubových s vozy 15Tr, 22Tr, 25Tr a 27Tr. Některé nejstarší vozy dosud nejsou vybaveny digitální orientací, používané jsou tak nadále cedule.

62 u Globusu (foto: MCH)

Pro rychlou dopravu z centra Ústí do vzdálenějších obcí či městských částí je možné využít také železnici. Na jih je možné se po trati 072 dostat např. na Střekov či do Sebuzína, po trati 073 do Svádova, po trati 130 do Ústí nad Labem západ, Trmic a Koštova či na západ po trati 090 do zastávek Ústí nad Labem sever, Neštěmice či Mojžír.

centrální nádraží Ústí nad Labem

Regionální doprava v okolí Ústí nad Labem je přenechána integrovanému systému Doprava Ústeckého kraje, do kterého od 1. října 2016 patří i linky MHD v Ústí. V tomto systému je možné se přepravovat za jeden tarif a jednou jízdenkou po celém kraji. Autobusy mají typickou zelenou barvu a jsou nízkopodlažní. Na těchto linkách platí zónově-relační tarif.

Chlumec – Doprava Ústeckého kraje (foto: MCH)

Většina trolejbusových linek jezdí dle taktových jízdních řádů s intervaly:

ranní špička: 15 min
dopoledne: 20 min
odpolední špička 15 min
večer: 20 min
sobota a neděle: 20 min

U autobusových jízdních řádů jsou intervaly odlišné, některé nejsou vůbec ztaktovány. I tak je zde vidět snaha vytvořit jízdní řád přehledný a zapamatovatelný pro cestujícího.

Bukov (foto: MCH)

Zastávky jsou městského typu. Jízdní řády jsou kryté plastovou folií. Seznam zastávek se u JŘ nachází vlevo, vedle je kolonka pro pracovní den, za ní pak pro sobotu a poslední pro neděli.

městský označník (foto: MCH)

Nástup do vozu je umožněn v období od 4 do 20 hodin u trolejbusů všemi dveřmi, poté pouze dveřmi předními. U autobusových linek je nutné nastupovat předními dveřmi celotýdenně.

Co se týče jízdného, základní jízdenka na 45 minut stojí 18 Kč, na 1 hod a 15 minut 23 Kč a denní 80 Kč. Týdenní jízdenka stojí 195 Kč, měsíční 535 Kč a roční 4 845 Kč.

Trolejbusová vozovna se nachází na konci Všebořic, autobusová garáž u Předlic v průmyslové čtvrti.

trolejbusová vozovna ve Všebořicích (foto: MCH)

Historie:

Kromě trolejbusů a autobusů jezdily v Ústí původně i tramvaje. Ty svůj provoz zahájily 1. července 1899 na dvou linkách – linkou č. 1 z Předlic přes centrum do Krásného Března a druhou linkou od Divadla ke Klíšskému potoku. Vozovna byla vybudována na dnešním Špitálském náměstí, tramvajová síť dosahovala délky 7,5 km. V dalších letech začal prudký rozvoj tramvajové sítě, ve 20. letech docházelo také ke zdvojkolejňování tratí. Na počátku II. světové války dosahovala síť ústeckých tramvají 47 km. Ve 40. a 50. letech docházelo ke zdvojkoleňování a opravování tratí, které po válce dostaly někdy pěkně zabrat, občané se dočkali i nových vozů. Přesto poslední novou tratí byla roku 1953 trať ke střekovskému nádraží. Začátkem 60. let bylo rozhodnuto tramvaje nahradit autobusy, což mělo za následek likvidaci tratí. To trvalo celé desetiletí, než 1. června 1970 vyjely ústecké tramvaje do ulic naposledy (2. června 1970 se ještě konala nostalgická jízda). Na památku tramvajím byly v novodobé době vystaveny 2 pomníky, připomínající jejich provoz v podobě kolejí zabudovaných na chodníky. Tyto koleje naleznete v Bílinské ulici a V Jirchářích.

vzpomínka na tramvaje v Ústí nad Labem (foto: MCH)

V následujících 18 letech ovládaly Ústí nad Labem pouze autobusy, které se vyskytly v Ústí už v roce 1929, než došlo k zavedení trolejbusů, které měly částečně nahradit tramvaje, které byly zrušeny.

První trať se začala budovat v roce 1984 a vedla z Všebořic přes centrum na Severní terasu, provoz byla zahájen stejně jako u tramvají 1. července, ovšem roku 1988 na úseku Stříbrníky – centrum – Holoměř. I v dalších letech docházelo k rozvoji trolejbusové sítě, připomeňme si alespoň ty nejnovější přírustky. V roce 2004 byla vybudována krátká trať ke Globusu, v roce 2005 Vinařská – Bukov – Severní Terasa a v roce 2007 z Mírového náměstí přes most Dr. Edvarda Beneše na Kamenný Vrch, Novosedlické náměstí a končí na konečné Karla IV.

interiér vozu Škoda 15Tr (foto: MCH)