Šiauliai

Město Šiauliai (čte Šauli) se nachází v Litvě, v Pobaltí. Jedná se o třetí největší město Litvy s počtem 130 000 obyvatel. Město se nachází v Šiauliaiském kraji ve východní části Žemaitské vysočiny.

vlajka města

znak města

Historie

Pokud se podíváme na historii města, je nutné se nejdříve podívat na historii tohoto území, kde lidé žili už od pravěku. Historické záznamy svědčí o tom, že obchod na území dnešní Litvy vzkvétal již kolem roku 50 př. n. l., kdy se odtud vyvážel jantar až do římské říše. První litevské státní útvary vznikly v 10. až 13. století. V roce 1240 se spojily ve Velkoknížectví litevské.

Šiauliai se nachází ve východní části Žemaitské vysočiny. Zde právě sídlil kmen Žmuďanů (Žemaitů), dle kterých se celá oblast jmenuje. Samotné město bylo založeno ve 13. století v místě bitvy u Saulė, v níž roku 1236 porazila litevská vojska livonské rytíře. Ti šířili křesťanství v Pobaltí a na dobytých územích nastolili svůj řadový livonský stát. Po porážce u Saulė se zbylí mečoví rytíři rozhodli sloučit s Řádem německých rytířů, působícím v sousedních Prusích (to se stalo v roce 1237 viterbskou smlouvou, jež zaručila rytířům v Livonsku autonomní postavení).

symbol města (foto: Pavel Hypš/2018)

V roce 1411 Žmuď připadla Toruňským mírem Velkoknížectví litevskému (po porážce Řádu německých rytířů). Roku 1385 vstoupila Litva do Krewské unie spolu s Polskem a roku 1387 přijala Litva jako poslední země v Evropě křesťanství. Jako město je Šiauliai písemně zmiňováno až v roce 1524. Z Litvy vzešla polská panovnická dynastie Jagellonců. V roce 1569 uzavřelo Velkoknížectví litevské smlouvu s Královstvím Polska, tzv. Lublinskou unii. V dobách Polsko-litevského státu tvořila Žmuď jedno z jeho vojvodství.

V Šiauliai na počátku 17. století vznikl kostel sv. Petra a Pavla, který je dnes již jedinou památkou z dob minulých, neboť ostatní památky byly zničeny.

kostel sv. Petra a Pavla ze 17. století (foto: MCH/2018)

V 17. a 18. století došlo v Litvě k válkám se Švédskem, což způsobilo škody ve městě Šiauliai v letech 1661, 1692 a 1701. Polsko-litevský stát zanikl v 18. století při dělení Polska mezi Prusko, Rusko a Rakousko – Šiauliai připadlo při 3. dělení Polska roku 1795 s celou Žmudí Rusku. Dodnes se zde hovoří žmuďštinou (žemaitštinou), jedním z hlavních nářečí litevštiny. V roce 1812 byla Litva nakrátko obsazena francouzskými vojáky, což se opět projevilo na historii města. V druhé polovině 19. stol. došlo v Šiauliai k požáru.

Za I. světové války bylo území Litvy obsazeno císařským Německem. 3. března 1918 podepsala sovětská delegace mír v Brestu s Německem a v něm se vzdala velkého území, do něhož patřila i Litva. Během první světové války bylo v Šiauliai srovnáno se zemí 65 % městských budov.

radnice (foto: MCH/2018)

Po osamostatnění měla Litva napjaté vztahy s Polskem – to obsadilo okolí města Vilnius, které bylo pro Litvu hlavním městem – proto došlo ke změně hlavního města z Vilniusu na Kaunas. Litva také získala roku 1923 anexí přístav Klaipėdu (v roce 1939 ji musela dát pod nátlakem Německu). Po okupaci východních částí Polska v roce 1939 bylo území Vilniusu a okolí předáno Sovětským svazem Litvě za podmínky zřízení ruských vojenských základen. Ta se stalo po okupaci roku 1940 součástí Sovětského svazu, hlavním městem se opět stal Vilnius.

Za II. světové války byla Litva okupována v letech 1941 a 1944 Němci (v Ponarech, na jižní hranici s Polskem, došlo k zavřaždění 100 000 židů, 12. litevský prapor se podílel na zavraždění 300 000 lidí), ovšem v roce 1944 SSSR spolu s Polskem dobyli Vilnius a Litva se znovu stala součástí SSSR. Po válce došlo k deportování desítky tisíc Litevců na Sibiř a mnoho z nich odešla do lesů, kde vedli proti Sovětům partyzánskou válku. Za II. světové války bylo v Šiauliai srovnáno se zemí 80 % budov, středověká část města se tak nedochovala.

Hora křížů nedaleko Šiauliai (foto: novinky.cz)

Nedaleko města Šiauliai se nachází Vrch povstalců z první poloviny 19. století, kde jsou pohřbeni povstalci (proti Rusku) z roku 1831 a 1863 a němečtí vojáci padlí v obou dvou světových válkách. Právě Hora křížů (mezi vesnicemi Domantai a Jurgaičiai) je jedním z největších turistických lákadel v okolí. V době, kdy byla Litva součástí Sovětského svazu, se vládnoucí režim pokusil místo jako nežádoucí náboženský a národní symbol několikrát zlikvidovat. Kříže byly několikrát zničeny buldozery, poprvé v roce 1961, ale místní obyvatelé je vždy opět vztyčili. V době uvolnění politických poměrů po roce 1985 Sovětský svaz snahu o zničení tohoto místa vzdal.

V roce 1975 došlo k otevření první pěší zóny v Sovětském svazu – ve Vilniuské ulici v Šiauliai – nejznámější ulici města. Roku 1986 došlo k vybudování náměstí Slunečních hodin.

zrekonstruovaná pěší zóna v Šiauliai (foto: MCH/2018)

Samostatný litevský stát vznikl 11. března 1990, kdy byl vyhlášen Zákon o obnovení nezávislosti Litevské republiky. Byla velmi špatná hospodářská situace, vysoká inflace a musel být zaveden přídělový systém potravin. SSSR nezávislost neuznala a v roce 1991 došlo k několika potyčkám mezi stoupenci litevské samostatnosti a sovětskými vojáky rozmístěnými po celé zemi – zemřelo 14 lidí a několik stovek bylo zraněno. Další svazové republiky SSSR chtěly vystoupit ze Sovětského svazu, což pomohlo i Litvě k uznání nezávislosti. Roku 2004 se Litva stala členem NATO a EU.

Ve městě se nachází řada muzeí (Muzeum Aušra – vzdělávací centrum, Muzeum jízdních kol, Muzeum literatury, Železniční muzeum, Fotografické muzeum, Požárnické muzeum, Muzeum rádia a televize – nacházel se zde závod na výrobu televizí, Muzeum rozvodů vody…) z nichž se většina nachází spolu s řadou restaurací, kaváren a obchodů na nejznámější ulici města, Vilniuské ulici (Vilniaus gatvė). Ve městě sídlí vysoká škola Šiaulių universitetas, letecká základna NATO, nachází se tu také několik jezer, z nichž největší je Rékyvos. U jezera Talšos naleznete také železnou lišku.

železná liška v Šiauliai u jezero Talšos (foto: Anik Messier)

Železnice

V Šiauliai nalezneme celkem dvě železniční stanice – jedna nese název Šiauliai (na severu) a druhá Gubernija (na jihu – odtud dříve vedla úzkorozchodná železnice do Pasvalys, zrušená v roce 1980). Osobní vlaky a rychlíky staví pouze na té první, odkud se můžete dostat do 5 směrů:

trať Šiauliai – Klaipėda na západ (6 párů spojů, rychlíkové i osobní vlaky)
trať Šiauliai – Mažeikiai na severozápad (4 páry spojů)
trať Šiauliai – Panevėžys – Rokiškis na východ (2 páry spojů, v úseku Panevezyš – Rokiškis pouze o víkendu)
trať Šiauliai – Vilnius na jihovýchod (5 páry spojů, pouze rychlíkové vlaky)
trať Šiauliai – Kaunas na jihovýchod (1 pár spojů o víkendu)

Ze Šiauliai vede také trať na sever do Joniškis, tam ovšem jezdí pouze nákladní vlaky. Stejně tak nedaleko Šiauliai se nachází trať na jihozápad do Pagėgiai.

vlaky na železničním nádraží v Šiauliai (foto: Pavel Hypš)

Vyhledavač železničního spojení můžete najít zde a na této stránce informace o železnici.

První vlaky se do města dostaly už v roce 1871, kdy byla zprovozněna trať Kaišiadoris (u Kaunasu) – Radviliškis – Šiauliai – Mažeikiai – Liepaja (Lotyšsko), následovaná v roce 1973 tratí Radviliškis – Panevėžys – Rokiškis – Daugavpils, v roce 1916 tratě pro dnešní pouze nákladní dopravu do Joniškis na sever a do Pagėgiai na jihozápad a jako poslední byla zprovozněna trať Kužu – Telšiai v roce 1926 a odtud pokračovala od roku 1932 do Kretingy, kde se napojovala na trať do Klaipėdy.

schéma provozních železničních tratí v Litvě (screen: MCH/2018)

Regionální autobusová doprava

Autobusové nádraží v Šiauliai se nachází v centru města, odkud odjíždí především autobusy místního dopravce Busturas, který zároveň zajišťuje zdejší městskou dopravu. Mezi další dopravce, který odtud jezdí patří Panevėžio AP, Klaipėdos AP, Mažeikių AP, Rokiškio AP, Kautra a TOKS Neo. Spojení si můžete najít zde, dostanete se odtud do všech větších měst v okolí – nejčastějšími cíli jsou Joniškis, Kupiškis, Panevežys a Rokiškis.

autobusové nádraží v Šiauliai (foto: MCH/2018)

Městská doprava

Jak jsem již psal, městskou dopravu zajišťuje ve městě dopravce Busturas, který provozuje i několik příměstských a dálkových linek. Městská doprava byla ve města založena v roce 1940. Do roku 2014 jezdily ve městě i soukromé mikrobusy – UAB „Transkebas“.

dvoudveřové Citaro na lince 4A stoupá na most, pod kterým vede železniční trať do Klaipėdy či Vilniusu (foto: MCH/2018)

Ve městě jezdí celkem 25 klasických linek označených čísly 1 – 29 (+ linky 4A, 5A, 1´, 9´) a 8 mikrobusových linek na okrajích města, označených čísly P1 – P8 (+ linky P4A, P4´´), které jezdí především ve špičkách (tyto linky většinou končí v místech, kde je možné přestoupit na klasické linky).

setkání klasické a midibusové autobusové linky na jihu města (foto: MCH/2018)

Většina linek má ve špičce 1 – 6 spojů, mimo špičku 1 – 3 spoje. Interval není pravidelný. Rozsah provozu linek je přibližně od 5 do 23 hodin, noční provoz není zaveden. Linky 8, 9, 13, 20, 22 a 23 jezdí pouze ve špičkách pracovních dnů, naopak linka 17 nejezdí v ranní špičce, linky 2, 5, 7, 8, 13, 16, 20, 22, 23 a 29 jezdí pouze v pracovních dnech, linka 9 pouze v pracovní dny a v neděli a linka 18 pouze o víkendu.

vysokopodlažní vůz DAB 12-1200B a kloubový vůz Mercedes-Benz O530 Citaro G na jižním sídlišti Taškentas (foto: MCH/2018)

Vozový park v Šiauliai je co se týče městské dopravy v Litvě jeden z nejzastaralejších. Nejstarší vozy pochází z počátku 90. let, a tak je možné v pravidelném provozu potkat i vysokopodlažní městské vozy (ty jezdí pouze v pracovních dnech) značek Scania (CN113CLB), DAB (12-1200B) a Säffle (2000). Vozový park se skládá i z kloubových autobusů (ty jsou nasazovány na linky 10, 11, 12, 17, 19 a 21), i zde se setkáte s 5 vysokopodlažními vozy Säffle.

kloubový vysokopodlažní vůz Säffle 2000 (Volvo B10M-55) na lince č. 21 na jižním sídlišti (foto: MCH/2018)

Starší vozy jsou především ojetiny ze zahraničí, především z Lotyšska, Estonska, Švédska, Dánska a Německa. Většina nakoupených vozů po roce 2000 jsou vozy na stlačený zemní plyn (CNG), i tak dopravce nadále kupuje ojetiny ze zahraničí, které CNG nejsou (naposledy v roce 2017).

Aabenraa M93 původně ze Solny a Volvo 7000 Ü CNG původně ze Saale, při cestě do severní části města (foto: MCH/2018)

standardní vůz Säffle 2000 (Volvo B10M-65) původně ze Stockholmu (foto: MCH/2018)

Vozový park (stav k 10/2018):

Typ	Výroba	Počet kusů
Scania CN113CLB	1990 – 1994	19 ks
DAB 12-1200B (Volvo B10M-60)	1992 – 1994	5 ks
Säffle 2000 (Volvo B10M-65)	1992 – 1997	4 ks
Säffle 2000 (Volvo B10MA-55)	1992 – 1997	5 ks
Aabenraa M93 (Volvo B10BLE-60)	1994 – 1995	6 ks
DAB 15-1200C	1994 – 1995	4 ks
Volvo 7000 Ü CNG	2000 – 2002	6 ks
Mercedes-Benz O530 Citaro	2004 – 2005	17 ks
Mercedes-Benz O530 Citaro G	2004	3 ks
Volvo 8700LE	2005	2 ks
Volvo 7700 CNG	2006	11 ks
Säffle 7500 (Volvo B9LA CNG)	2006 – 2008	6 ks
Mercedes-Benz Türk O345 Conecto LF	2008	3 ks
Irisbus Citelis 12M CNG	2012	8 ks
Castrosúa Tempus Hybrid	2013	1 ks
Castrosúa City Versus CNG	2014	8 ks

dopravce v současnosti (rok 2018) disponuje celkem 19 vysokopodlažními vozy Scania CN113CLB, které jsou původem ze Švédska (foto: MCH/2018)

Garáže dopravce se nacházejí na jihu města.

Do autobusů je možné nastupovat všemi dveřmi.

jeden z nejnovějších vozů na CNG – Castrosúa – na autobusovém nádraží v Šiauliai (foto: MCH/2018)

Jízdné je možné platit buď hotově u řidiče (pouze jednotlivé jízdné – lístek vyjde na jedno euro) nebo si zakoupit kartu ve zdejším infocentru (např. na autobusovém nádraží). která vás vyjde na dvě eura + jízdenka (např. jednodenní za 2,50 eura). Při nástupu do autobusu je nutné kartu aktivovat, přiložením v autobuse k validátoru a stisknutím tlačítka č. 2. Elektronický systém funguje od roku 2015.

jediný elektrobus Busturasu na sídlišti Taškentas (foto: MCH/2018)

Zastávky v Šiauliai jsou klasického městského typu.

Jízdní řády na zastávkách jsou opět městského typu. Všechny jízdní řády najdete na internetu na adrese www.stops.lt/siauliai/, aktuální polohu vozů lze sledovat na adrese www.kis.busturas.lt.

Irisbus Citelis 12M CNG při cestě do centra města (foto: MCH/2018)