Liepāja

Liepāja je třetí největší město v Lotyšsku a důležitý nezamrzající přístav Baltského moře, významné centrum kultury, vzdělání a průmyslu. Leží v historické zemi Kuronsko 223 km západně od Rigy a žije v ní přibližně 69 tisíc obyvatel.

vlajka města znak města

Historie

Liepāja byla založena roku 1263 Řádem německých rytířů (do něj patřili i livonští rytíři od roku 1236), stejně jako blízká Jelgava o dva roky později. V roce 1418 bylo město velmi poničeno Litevci. Od 15. století tu vedla obchodní cesta z Amsterdamu do Moskvy, ale po roce 1520 rozvoj města ustal.

Nejstarší kostel v Liepāji pochází z roku 1508 – kostel sv. Anny.

Livonští rytíři byly součástí Řádu německých rytířů až do roku 1525, kdy po sekularizaci (Řád něm. rytířů přešel na protestantismus) se livonská větev opět osamostatnila a vydržela do zániku Livonska v roce 1561 (po livonské válce s moskevským státem, kdy bylo i město napadeno). Livonsko bylo rozděleno mezi Litvu, Polsko, Švédsko a Dánsko. Liepāja byla součástí litevského velkoknížectví, které se v roce 1569 spojilo s Polskem a vznikla Polsko-litevská unie.

při cestě z centra k moři můžete potkat hned několik kamenných scének se zajímavými náměty (foto: MCH/2018)

Roku 1625 došlo k získání městských práv. V 17. století se město stalo jedním z hlavních přístavů a prosperovala zde kovo výroba a stavba lodí. V roce 1701 bylo město polapeno Karlem XII. ze Švédska, ale do konce války se město vrátilo opět pod Polsko-litevskou unii. Roku 1710 došlo k epidemii moru, při níž zemřela třetina obyvatelstva

staré přístavní budovy (foto: MCH/2018)

Liepāja zůstala součástí Polsko-litevské unie až do III. a zároveň posledního dělení Polska roku 1795, kdy připadla Ruskému impériu. Město tak přešlo k pravoslaví.

Na rozkaz Alexandra III. bylo město na začátku 20. století opevněno proti německým útokům.

pozůstatky opevnění (foto: MCH/2018)

Z roku 1903 nalezneme v Liepāji katedrálu St. Nicholas Orthodox Sea. Z roku 1911 pak pochází katedrála sv. Josefa.

katedrála svatého Nikolase (foto: tripadvisor.cz)

Za I. světové války bylo mezi lety 1915 – 1918 město obsazeno Němci, po podepsání Brestlitevského míru 3. března 1918 se Liepāja stala od 18. listopadu 1918 součástí Lotyšska. Po ukončení II. světové války a porážce Němců došlo k obsazení Lotyšska Rudou armádou, a tak se prozatímní vláda i Němci přesunuli do Liepāji, kde došlo roku 1919 k převratu a prozatímní vláda musela utéct. Nakonec byli Němci donuceni utéct, a tak se i Liepāja stala od roku 1920 součástí nezávislého Lotyšska.

Roku 1940 bylo město obsazeno sovětskými vojsky po uzavření paktu Ribbentrop-Molotov z roku 1939 o neútočení mezi nacistickým Německem a Sovětským svazem.

katedrála sv. Josefa z roku 1911 (foto: MCH/2018)

Za II. světové války bylo Lotyšsko okupováno v letech 1941 a 1944 Němci (došlo k porušení paktu Ribbentrop-Molotov z roku 1939), ovšem v roce 1944 SSSR dobyla Liepāju a Lotyšsko se znovu stalo součástí SSSR.

Z roku 1977 pochází komunistická socha u moře, která zobrazuje ženu, která se dívá na Baltské moře, a doufá, že uvidí její ztracenou lásku.

Lotyšsko obnovilo svou nezávislost 21. srpna 1991. V roce 2004 vstoupilo do EU a NATO. Z Liepāji se tak pomalu stává moderní přístavní město.

krásné písečné pláže v Liepāji (foto: MCH/2018)

Železnice

Železniční síť je v Lotyšsku spravována společností LDz infrastruktūra, která je součástí státního koncernu Latvijas dzelzceļš. Osobní dopravu zajišťuje akciová společnost Pasažieru vilciens. Vlaky jezdí na rozchodu 1520 mm, podobně jako v ostatních okolních státech bývalého Sovětského svazu. Celková železniční síť měří 2282 km.

Kvůli nízké hustotě zalidnění v Lotyšsku, která je soustředěna především do velkých měst, zejména Rigy, kde žije třetina všech obyvatel, je hlavním centrem železniční sítě právě Riga, kam se sjíždějí všechny vlaky (kromě vlaku Vilnius – Daugavpils) z okolí. Většina příměstských tratí prošla mezi lety 1950 – 1991 elektrifikací, a tak se můžete z Rigy projekt elektrickými jednotkami do Skulte, Aizkraukle, Jelgavy a Tukums. Jedinou neelektrifikovanou příměstskou tratí z Rigy je trať do Siguldy. Kromě příměstské dopravy můžete jet také dálkovou dopravou do Liepāji (1x týdně), do Daugavpilsu (4x denně) a do Madony (2x týdně).

elektrická jednotka ER2 z roku 1966 v Tukums (foto: trainpix.org/2017)

Mezinárodní doprava se skládá v Lotyšsku z následujících spojení:

• Riga – Vilnius – Minsk – Kiev – 1 pár spojů týdně
• Riga – Valga (- Tallin) – 14 párů spojů týdně (7 párů spojů s přestupem ve Valge na vlak do Tallinu)
• Riga – Moscow – 7 párů spojů týdně
• Riga – Saint Petersburg – 7 párů spojů týdně
• Riga – Daugavpils – Minsk – 3 – 4 páry spojů týdně
• Daugavpils – Vilnius – 5 párů spojů týdně o víkendu

vlak Riga – Moscow (foto: cz.depositphotos.com)

Ostatní železniční doprava byla velmi omezena okolo roku 2006 a 2010. Aktuálně byla vypsána zakázka na 32 nových elektrických vlaků, které mají začít jezdit od konce roku 2020 a dodány mají být všechny do roku 2023. Zároveň by měl být posílen provoz v okolí Rigy na 15-20 minut. Jízdní řády naleznete zde, stejně jak stránka dopravce.

Vyhledávač železničního spojení můžete najít zde, mezinárodní vlaky naleznete zde.

Jedinou zachovalou provozní úzkorozchodnou tratí je trať Gulbene – Alūksne (33 km na rozchodu 750 mm).

úzkokolejka Gulbene – Alūksne (foto: visitgulbene.lv)

Ale zpátky k Liepāji. Sem jede týdně, jak již bylo řečeno, jeden pár vlaků. Přijíždí sem v pátek odpoledne a v neděli odpoledne se zase zpět vrací. Liepāja má jen jedno vlakové nádraží. Nákladní doprava je zde ale velmi rozšířená, zejména kvůli zdejšímu přístavu. Trať do Liepāji není elektrifikovaná. Dříve odtud vedla např. trať na Klaipedu, Rucavu, Mažeikiai, Kuldiga nebo Ventspils – všechny tyto tratě bohužel už neexistují, často se ale setkáte s jejich pozůstatky.

První vlaky se do Liepāji dostaly v roce 1871 při stavbě trati Kaišiadorys (u Kaunasu) – Liepāja, současná funkční trať do Glūda byla zprovozněna v roce 1929 a dále do Jelgavy a Rigy – provoz zde byl zastaven v roce 2001 a obnoven opět v roce 2006. Na trati na Litvu byl osobní provoz zastaven v roce 1998 a v roce 2012 došlo k rozebrání trati v úseku Liepāja—Priekule.

osobní vlak v Liepāji – z Rigy se sem dostanete v pátek odpoledne (foto: cz.pinterest.com)

V Lotyšsku se nejčastěji setkáte se starými elektrickými jednotkami ER2 (ER2, ER2M, ER2T), z nichž nejstarší jsou z roku 1966. Část z nich prošla modernizací, což si můžete povšimnout díky novému interiéru a u části jednotek byla vyměněna čela. Mimo dráty se nejčastěji setkáte se starými jednotkami DR1A, z nichž nejstarší jsou z roku 1981. Části z nich byl velmi kvalitně rekonstruován interiér i čela – ty nesou označení DR1AC. Starší jednotky mají žluto-červeno-modrý nátěr, jednotky DR1AC pak červeno-bílý. Aktuální vozový park naleznete zde.

vlakové nádraží Liepāja (foto: MCH/2018)

železniční tratě v Lotyšsku (screen: MCH/2018)

Regionální autobusová doprava

Autobusové nádraží v Liepāji se nachází hned u vlakového.

Liepājas autobusu parks provozuje kromě městských linek i některé příměstské linky (foto: MCH/2018)

Kvůli chabému počtu vlaků je autobusová doprava mnohem využívanější – setkáte se tu s dopravci AS „Liepājas autobusu parks“, AS „NORDEKA“, SIA „B-Bus“, SIA „Ventspils reiss“ a AS „Talsu Autotransports“.

Nejčastějšími destinacemi je Riga, Ventspils, Priekule, Grobina, Durbe, Skrunda, Aizpute, Kuldīga, Pāvilosta a Saldus. Spojení si můžete najít zde.

Setra na autobusovém nádraží, které je hned vedle vlakového (foto: MCH/2018)

Městská doprava

Tramvajový provoz v Liepāji byl zaveden roku 1899 – je tak nejstarší tramvajovou sítí v baltských státech. Od května 2013 byla trať na jihu prodloužena do nového sídliště a původní úsek trati u hřbitova (200 m) byl zrušen (koleje zde však zůstaly). Tramvaje zde jezdí na rozchodu 1000 mm. Od roku 1976 je v provozu v Liepāji jediná tramvajová linka. Používány jsou pantografy narozdíl od Rigy či Daugavpilsu, kde jsou tyčové sběrače.

Tatra KT4SU před vlakovým a autobusovým nádražím (foto: MCH/2018)

jak šel čas s tramvajemi v Liepāji (screen: wikipedia.org)

Jediná tramvajová linka nemá ani žádné zvláštní označení a jízdní řád naleznete zde. V provozu je v pracovní dny po 7 minutách, o víkendu po 8 minutách, v období od 5 do půlnoci. Večer a brzy ráno je interval delší, cca 15 – 20 minut.

rekonstrukce tramvajové trati v centru města  – Tatra KT4D (foto: MCH/2018)

Autobusovou městskou dopravu, spolu s dopravou příměstskou a dálkovou, provozuje jiná společnost, „Liepājas autobusu parks (LAP)“. Systém MHD je zastřešen městskou agenturou „Liepājas sabiedriskais transports (LST)“.

V Liepāji jezdí celkem 14 městských autobusových linek, označených čísly 1 – 25. Tyto linky mají často i několik variant, které jsou od sebe odlišeny písmeny (např. 12A, 12B, 22S, 2E, …). Většina linek má do 5 spojů za hodinu, často se u těchto linek setkáte i s pravidelným intervalem (např. 12, 15 min). Nejčastěji jezdí linka 22, která má ve špičce až 9 spojů za hodinu. Linky 1, 4, 12 a 25 jezdí jen v pracovních dnech.

Solaris Urbino 12 III na lince č. 6 u Rīgas iela (foto: MCH/2018)

Vozový park tramvají se skládá výhradně z českých tramvají KT4, které jezdí na zdejší jedné trati.

centrum města v létě 2018 (foto: MCH/2018)

Vozový park tramvají (stav k 1/2019):

Typ	Výroba	Počet kusů
Tatra KT4D	1979 – 1990	11 ks
Tatra KT4SU	1985 – 1988	5 ks