Bratislava je hlavním městem Slovenska a také největším na celém jeho území. Leží při hranici s Rakouskem, v těsném sousedství Vídně. Městem protéká řeka Dunaj, která zároveň částečně tvoří přírodní hranici mezi Slovenskem a Rakouskem.
pohled na Bratislavský hrad od zastávky Kapucínská (foto: MCH)
Do Bratislavy je možné se dostat hned 5 železničními tratěmi, jednou z Česka, dvěma z Rakouska a třemi ze Slovenska. Silná je tu také autobusová doprava a samozřejmě i automobilová.
Bratislavský hrad (foto: MCH)
Nejznámější památkou Bratislavy je bezesporu Bratislavský hrad, který leží v centru města. Pod ním vede jedna tramvajová trať dále do Karlovy Vsi – tunelem. Pokud sestupujete od hradu dolu k centru, objeví se před vámi kostel sv. Mikuláše, hned vedle Staromestské ulice. Ta navazuje na most SNP, který je jedním ze čtyř mostů propojujíce samotnou Bratislavu se sídlištěm Petržalka.
dom sv. Martina (foto: MCH)
Přes tuto velmi frekventovanou tepnu (Staromestská ulice) je možné se dostat po dobovém mostě. Od něj je možné po starých městských hradbách dojít k domu sv. Martina (kostel) a dále k Rybnému náměstí. Odtud je dobře patrný i zdejší autobusový terminál, pro linky do oblasti jihu a západu. Pokud postoupíte ještě o několik metrů ku předu, spatříte před vámi Dunaj a most SNP, který své jméno dostal po povstáních nakonci II. světové války (SNP = slovenské národní povstání).
most SNP (foto: MCH)
Po Hviezdoslavově námestie můžete dále pokračovat ke slovenskému národnímu divadlu (SND), které se jím stalo po I. světové válce krátce po vzniku Československa v roce 1920 z původního městského divadla z roku 1886.
Slovenské národní divadlo (foto: MCH)
Hviezdoslavovo námestie je ale zajímavé samo o sobě, po celém náměstí naleznete alej mladých stromů, různé vodní terasy a během večera fantastické světelné efekty. Jen dva bloky od náměstí se nachází centrální náměstí v Bratislavě – Hlavné namestie. Na náměstí naleznete starou radnici, kostol Najsvätejšieho Spasiteľa a pár metrů odsuď i kostol Zvestovania. Dále můžeme zavítat k Michelskej bráne, ze které se můžete také porozhlédnou po okolí.
pohled z Michelské brány (foto: MCH)
Za bránou se dostáváte k tramvajové trati do centra či do Karlovy Vsi. Spatříte zde kostol sv. Jána z Mathy a kostol sv. Štefana. Po pravé straně se před vámi otevře roztáhlé námestie SNP, od kterého Štúrovou ulicí se přibližujete postupně k Dunaji. Velmi netradiční je zde kostel sv. Alžběty, který je celý modrý. Několik bloků odsuď zahlédnete i Medickou záhradu, v níž naleznete památník a vedle ní Ondrejský cintorín s kostolom povýšenie sv. Kríža.
kostel sv. Alžběty (foto: MCH)
Ve východní části města se nachází rekreační areál Zlaté piesky, v němž se můžete svézt po vodním vleku, zaplavat si či ubytovat. Koupališť je tu však mnohem více, uveďme např. kúpalisko Kochajda či Tehelné pole.
Důležitými turistickými oblastmi jsou tu Devín a Kamzík v chráněné krajinné oblasti Malé Karpaty.
Devín se nachází několik kilometrů od Bratislavy a je možné se sem dostat autobusovou linkou 28 a 29, druhá zmiňovaná zajíždí přímo ke zřícenině Devín. Devín byl osídlen již od pravěku, potvrzuje to velmi dobrá strategická poloha nad řekou Dunaj. Z Devína se můžete vydat buď autobusem zpět do Bratislavy či se projít po okolí po červené turistické značce do Veliké Vsi či po žluté do Dúbravky.
Devín (foto: MCH)
Do oblasti Kamzík a CHKO Malé Karpaty vás doveze z města i autobusová linka 23 od Veliké Vsi, která vás jednak doveze pod rozhlednu Kamzík, tak dále k lesoparku a do nitra chráněné krajinné oblasti. Je tak nápomocnou linkou, zejména pro turisty do okolí.
Městská hromadná doprava je v Bratislavě zajišťována tramvajemi, trolejbusy, autobusy a částečně také vlaky.
Tramvajová doprava (= na Slovensku električky) je zajišťována na osmi linkách označených 1 – 9, které zajišťují s trolejbusy základní dopravní obslužnost města. Na většinu konečných zajíždí 2 linky, vždy z různých částí města. Největší poptávka je kladena na linky z centra do Karlovy Vsi a Dúbravky, využívaným směrem je také od centra na Zlaté piesky či na Vinohrady a Raču. Menší nápor cestujících zaznamenáme na Ružinov. Tramvaje zajíždí také k hlavnímu nádraží v Bratislavě spolu s trolejbusy a autobusy. Dopravní obslužnost pro turisty je tak tímto záměrem velmi atraktivní.
linka 5 na konečné zastávce Pri križi (foto: MCH)
Kromě již zmiňované páteře celého systému v Bratislavě zajišťují tramvaje odvoz cestujících z autobusů, ukončených u tramvajových smyček. Během několika změn, které se v Bratislavě udály v tramvajové dopravě si nadále hájí místo v centru města, kde obsluhují opravdu drtivou většinu. Pozoruhodný je např. tunel pod bratislavským hradem, který byl vybudován pouze pro tramvaje během II. světové války a po ní. Cestujícím urychluje cestu do Karlovy Vsi a umožňuje odvézt cestující blíže k centru.
V současnosti se soustředí práce na nové trati na sídliště Petržalka, které je nyní obsluhováno výhradně autobusy, přestože zde žije přes 120 tisíc obyvatel. Tramvaje by se zde na I. úseku měly objevit ještě letos v prosinci, do nitra sídliště se tramvaje dostanou za 3 roky, během II. etapy výstavby tratě.
interiér vozu Tatra T3SU (foto: MCH)
V roce 2015 došlo také k masivní modernizaci vozového parku tramvají, pač dosud zde cestující jezdily pouze modernizovanými tramvajemi z 70. a 80. let. Nově dodané tramvaje Škoda 29T (jednosměrné) a Škoda 30T (obousměrné) byly dodány v počtu 15 + 30 vozů (posledních 8 vozů 30T nebylo ještě dodáno). Jsou to zároveň první nízkopodlažní tramvaje, které nahradily některé nemodernizované vozy T3. Kromě vozů T3, 29T a 30T zahlédneme v Bratislavě také několik vozů T6A5 či K2 (modernizované). Všechny vozy jsou osazeny BUSE panely, pouze u zadních vozů (vpředu) u většiny tramvají nedošlo k výměně cedule za BUSE panel, avšak cedule se u zadních vozů nevyužívají.
Noční doprava je zajištěna autobusovými linkami, z nichž většina odjíždí ze zastávky Hlavná stanica.
Tatra T6A5, Škoda 29T a 30T na Dúbravce (foto: MCH)
Tramvaje začaly bratislavskými ulicemi brázdit v roce 1895, tehdy už jako elektrické. Od té doby se začala tramvajová síť rozšiřovat, např. v roce 1949 byl po 8 leté výstavbě otevřen tunel pod Bratislavským hradem.
od tunelu do centra si to míří linka 5, zastoupená vozem T6A5 (foto: MCH)
Jak již bylo uvedeno, tramvaje zajišťují dopravu na osmi linkách. První linka č. 1 spojuje železniční nádraží s centrem města. Od nádraží se vydává kolem námestia Svobody k Americkému námestí, kde odbočuje doprava a pokračuje Obchodné ulicou na Hurbanovo námestí, kde se setkává s tramvajovou tratí od námestia SNP. Na pravé straně můžete spatřil kostol sv. Jána z Mathy a po pár metrech u zastávky Kapucínská i kostol sv. Štefana. Odtud můžete buď vyrazit do centra, či se vydat do kopce k hradu, pohodlnějším řešením je ale dovézt se trolejbusovou linkou 203 anebo 207 hned na vrchol k hradebnímu opevnění.
Následně tramvajová linka 1 pokračuje tunelem k nábr. Arm. gen. Ludvíka Svobodu. Vzápětí odbočuje pod úhlem 90° k Rázusovu námestí podél řeky Dunaj. Nad námi po pravé straně můžeme stále hledět na Bratislavský hrad a před náměstím zpozorujeme most SNP. Následně jednička odbočuje do centra k Slovenskému národnému divadlu na na Hviezdoslavovom námestí. Ulicou Jesenského a Špitalska se vrací na námestí SNP a Obchodné ulicou zpět k nádraží.
Druhá a zároveň poslední tramvajová linka vyrážejíce z centrálního železničního nádraží směřuje přes centrum na Pasienky a Nové Město, tedy opačným směrem než jednička. Končí u železniční stanice Bratislava-Nove Mesto, blízko přírodního koupaliště Kuchajda.
rekonstruované vozy K2 jsou k vidění zejména na linkách 2 a 9 (foto: MCH)
Třetí tramvajová linka je podobná např. pražských tramvajovým linkám 14 a 24, tedy že v půlce trasy dojde ke změně čísla a pokračuje dál pod odlišným číslem. Tento případ se děje i v Bratislavě na linkách 3 a 8 v zastávce Náměstie SNP. Od Rači a Vinohrad přijíždí společně s linkou 5 a 6 linka 3 do centra k Blumentálu. Dále kolem velmi vyčnívajícího kostola Nanebovzatia Panny Márie pokračuje na Americké náměstie a z něj na Námestí SNP, kde se mění na linku 8 a Obchodné ulicou směřuje opět k Blumentálu a sídlištěm Trávníky na Ružinov, kam jezdí i tramvajová linka 9.
původní barevná schéma – červená s béžovou; setkání tramvají T3 a T6 na Rači (foto: MCH)
Linky čísel 4, 5, 6 a 9 spojují Karlova Ves s centrem, linky 4 a 5 navíc s Dúbravkou. Linkové vedení je zde postaveno velmi jednoduše a chytře. Z Dúbravky, odkud odjíždí linka 4 a 5, vede jedna linka tunelem a následně přes Kapucínskou, druhá linka č. 5 to naopak bere přes most SNP a námestie SNP. Stejné pravidlo platí i u linek z Karlovy Vsi, kdy šestka jede kolem mostu SNP a devítka tunelem.
Čtyřka pokračuje dále kolem Amerického náměstie na Nové Mesto a posléze jako jediná linka průmyslovou a nákupní zónou k rekreačnímu areálu Zlaté piesky, pětka to bere od Kapucínské přímo přes centrum a zastávku Blumental na Vinohrady a Raču. Šestka je fakticky zkrácená linka č. 5 s tím rozdílem, že místo tunelem vede jak již bylo uvedeno kolem mosta a námestia SNP.
při letní výluce v roce 2015 bylo kvůli napojení nové tramvajové trati na Petržalku a rekonstrukci Štúrovy ulice ukončen provoz od Karlovy Vsi u zastávky Most SNP (foto: MCH)
Pač linka 7 neexistuje, poslední provozovanou tramvajovou linkou je v Bratislavě devítka, která od Karlovy Vsi za mostem směřuje k námestí SNP a od něj centrem na Trávníky a Ružinov.
devítka v nástupní zastávce Ružinov (foto: MCH)
Trolejbusová doprava je zajišťována na 14 linkách označených 33, 66 a 201 – 212. Trolejbusy zajišťují obsluhu zejména do míst, mezi kterými jsou velké výškové rozdíly. S trolejbusy zavítáte (l. 201 a 202) dokonce až na sídliště Dolné Hony, které je zároveň jako jediné v zóně 101 (pro trolejbusy; plno autobusových linek jezdí do zón 101).
linka 207 na konečné zastávce linky 203 Búdková (foto: MCH)
Dopravu zajišťují od loňského roku také nové vozy Škoda 30 Tr (standardní) a Škoda 31 Tr (kloubové) od SORu (kastle) a Škody (elektrika) a dále několik málo starších vozů Škoda 25Tr, Škoda 14Tr a Škoda 15Tr, které obsluhují zejména spoje o špičkách pracovních dnů a byly v letošním roce vyřazovány. Celkem bylo dodáno v letošním a loňském roce 70 kloubových vozů Škoda 31Tr a 50 standardních vozů 30Tr, poslední vozy byly předány do provozu letos v říjnu. S dodávkou nových autobusů je možné pomocí diesel agregátu dojet na kratší vzdálenosti s trolejbusy i mimo trolejové vedení, to se tak děje u linky 210 od zast. Autobusova stanica k Nové SND. Na některých linkách se starými vozy již nesetkáme, např. na již zmiňovaných linkách 201 a 202.
nejstarším typem vozů v Bratislavě jsou vozy Škoda 15Tr, jeden z nich byl zachycen v srpnu na Šulekově (foto: MCH)
První trolejbusy se v Bratislavě objevily už v roce 1909, bohužel byl jejich provoz v roce 1915 zrušen. Podruhé se již trolejbusy udržely, během druhé světové války byla v roce 1941 postavena první trať mezi slovenským národním divadlem a železničním nádražím. Ve 40. a 50. letech došlo k rozsáhlému rozvoji trolejbusové sítě, od 60. let začal jejich postupný úpadek. S počátkem ropné krize se nakonec s rušením tratí přestalo, první novou tratí se nakonec stala až v roce 1999 k Národnému ústavu srdcových chorôb a Národnému onkologickému ústavu.
setkání dvou vozů 14Tr (14TrM A 14Tr 10/6) před vozovnou Hroboňova (foto: MCH)
Linka 201 propojuje Hlavnú stanicu s Dolné Hony, linka 202 propojuje opět Dolné Hony, avšak s autobusovým nádražím a dále s Rajskou.
„Dvěstětrojka“ začíná na Kolibě, odkud jsou to jen 2 km k vyhlídkově věži Kamzík, která tvoří jednu z dominant okolí. Z Koliby klesá na Šancovou, kde je možný přestup s jinými trolejbusovými linkami a některými autobusovými. Podél námestie Svobody pokračuje na Hodžovo nám., odkudpak stoupá znovu nahoru, tentokrát k Bratislavskému hradu. Od hradu společně s linkou 207 pokračuje na Búdkovou, která se nalézá nedaleko trolejbusové vozovny Hroboňova.
Čtvrtá a pátá linka jedou ze sídliště Trnávka po Trnavskej ceste k Zimnému štadionu, od nějž jede 204 rovně, kdežto 205 odbočuje vpravo a míří jako linka 202 k autobusovému nádraží a na Rajskou. 204 jede kolem přestupních uzlů v zastávkách Trnavské mýto, Račianske mýto a Šancová do městské části Kramáre a mezitím projíždí kolem hlavní železniční nádraží. V sídlišti Kramáre nedaleko vozovny Hroboňova končí na Valašské.
Nedaleko sídliště Trnávka se nachází i další trolejbusová vozovna, k níž jezdí trolejbusy pouze z/do vozovny.
205 na konečné Rádiová (foto: MCH)
Šestá trolejbusová linka propojuje autobusové nádraží s Kramári, 207 centrální části města s hradem a vojenskou nemocnicí a 208 bratislavský cintorín, u nás hřbitov, s městskou částí Prievoz, autobusovým nádražím a Slavínem.
generační rozdíl mezi novými vozy Škoda 31Tr a dosluhujícími vozy 14Tr, které tvořily před 2 lety s kloubovými verzemi 15Tr drtivou většinu vozového parku (foto: MCH)
Nejvyšší bod, kam se trolejbusy v Bratislavě poohlédnou je u národního onkologického ústavu, kde končí trolejbusové linky 209 a 211. Delší z nich linka 209 se na Magurské připojuje k lince 204, se kterou má společný celý centrální úsek, než za Trnavským mýtom se s 204 loučí a pokračuje na svou konečnou Mliekarenská. Nejkratší trolejbusovou linkou je 211, která spojuje výhradně Národný onkologický ústav s Vojenská nemocnica. Desátá linka v řadě dvěstě – 210, jezdí jako druhá trolejbusová od železničního nádraží. Propojuje železniční nádraží s autobusovým a Nové SND.
diesel agregát umístěný ve vozech SOR (foto: MCH)
Oddělenou trolejbusovou linkou od ostatních je linka 33, která od tramvají v zastávce Karlova Ves vozí cestující na Dlhé Diely. Poslední 2 trolejbusové linky označené 64 a 212 jsou spíše linkami doplňkovými a rozváží cestující po centru města a blízkého okolí.
linka 33 s vozem Škoda 25Tr na Karlovej Vsi (foto: MCH)
Autobusová doprava zajišťuje doplňkové spojení po městě, přesto je velmi rozšířená. Turisticky oblíbenými linkami je 28 a 29 k hradišti Devín a 43 k Lesoparku a na Kačín.
28 u hradiště Devín (foto: MCH)
točna umístěná v přírodě – to je Lesopark (foto: MCH)
K letišti vás dovezou linky 61 a 96 od železničního a autobusového nádraží. Důležitou roli hrají autobusy také v tangenciálních spojeních, tedy relacích které propojují 2 místa mimo centrum. Nezastupitelnou funkci mají autobusy i na sídliště Petržalka, do kterého dodnes nevede tramvaj ani trolejbus, to by se mohlo v letošním roce změnit.
Ikarusy 435 mají svůj osud v Bratislavě již spočítaný, v běžném provozu se tu setkáte se dvěma vozy tohoto typu (foto: MCH)
Speciálními linkami u autobusů můžeme označit např. 24, 25, 26 a 92 k Volswagenu či 77 k vodostavu, spalovně a loděnici. Některé autobusové linky plní úlohu příměstských linek a jezdí do obcí blíže k Bratislavě, např. linky 37 nebo 79.
SOR NB 18 u Volswagenu (foto: MCH)
V roce 2014 a 2015 došlo k velké obnově vozového parku autobusů novými vozy SOR NB 18 (50 vozů), Iveco Urbanway 12M (40 vozů) a Solaris Urbino 10 (10 vozů), které nahradily několik vozů Karosa B 741, Ikarusy 435, SOR B 9.5 a SOR BN 10.5, přesto se s těmito vozy v bratislavským ulicích stále setkáme. Mimo tyto vozy narazíte také na několik vozů Mercedes-Benz CapaCity, Tedom C12 G, Irisbus Citelis 12M a Irisbus Crossway LE 12M.
Asi jedny z nejstarších vozů Karosy B 741 z let 1991 a 1992 jsou předělány na variantu v podobě pohonu CNG.
Karosa B 741 u Zimného štadionu (foto: MCH)
Železniční doprava slouží pro cestu do vzdálenějších směrů, pro cestování po městě je využívána jen zřídka kdy.
Mapa sítě:
Fotogalerie:
z dopravy
Je nám líto, nic nenalezeno.
pamětihodnosti
Je nám líto, nic nenalezeno.
Zveřejněno: 26. 10. 2015
Návštěva Bratislavy: 17 – 19. 8. 2015
Autor: Martin Chour
