Turecko, plným názvem Turecká republika je státem na východě Evropy a v Asii s 85 miliony obyvatel. Hlavním jazykem je turečtina. Hlavním náboženstvím je islám a měnou je lira (1 lira = 0,66 Kč). Turecko je rozlohově 10x větší než Česká republika. Populačně pak 8x obydlenější.

Do Turecka se dostane bez víz s pasem. Nejlépe pak letadlem z Prahy do Istanbulu, Antalye, Ankary nebo Izmiru. Zpáteční letenka z Prahy vás vyjde kolem 4 000 Kč.

Turecko je přímořský stát. Zatímco v létě šplhají teploty až k 45 stupnům (zejména oblast Antalye a Alanie), v zimě mohou teploty klesnout na -10 °C a na horách až k -40 °C. Nejvyšším bodem je Ararat ve výšce 5 137 Kč poblíž hranic s Arménií na východě.

Území Turecka bylo obýváno už od neolitu (např. Göbekli Tepe je chrám postavený okolo 9600 př.n.l.). První říší, která na území Turecka existovala, byla Chetitská říše (18. - 13. st. př. l.). Poté Frýgie, Lýdie, Kárie a Lýkie.  Např. lýdský král Kroisos (595 - 547 př.n.l.) byl prvním panovníkem, který nechal razit mince jako platidlo. Už od 12. stol. př.n.l. byla západní část dnešního Turecka kolonizována Řeky, na východě zas od 9. st.př.n.l. arménská říše Urartu, která byla následně vyvrácena íránskými Médy. Na území dnešního Turecka například leží historicky známá Trója. Istanbul, dříve poz názvem Byzantion (poté Konstantinopol do roku 1930), byl založen v roce 667 př.n.l. Řekové území dnešního Turecka nazývali Malá Asie či Anatolie.

Během 6. stol.př.n.l. bylo celé území Malé Asie dobito perskou Achaimenovskou říší. Probíhalo zde několik řecko-perských válek mezi lety 499-449 př.n.l., které skončili vítězstvím řeckých městských států. V roce 334 př.n.l. celou Malou Asii dobil Alexandr Makedonský. Po jeho smrti se rozdělilo území na několik městských států a posléze do konce 1. stol. př.n.l. celé území ovládla Římská říše. V roce 395 n.l. došlo k rozdělení Římské říše na západořímskou a východořímskou - Byzantskou říší, kam můžeme zařadit i území Malé Asie.

Od 11. století pronikaly na území Malé Asie turečtí Seldžukové, kdy po válce roku 1071 ztratila Byzantská říše většinu Malé Asie. Začalo tak šíření turečtiny a islamizace a vznikl Rúmský sultanát. Ten se rozpadl pod tlakem mongolských nájezdníků a vzniklo velké množství anatolských bejliků. Do jednoho z nich se postavil  v roce 1299 n.l. Osman I. a vznikla Osmanská říše, která začala s výboji do Evropy (Balkán, Rumunsko, Moldavsko, Ukrajina), Asie (Libanon, Sýrie, Jordánsko, Izrael, Saudská Arábie, Jemen, Irák, Kuvajt, část jižního Ruska) i Afriky (Alžírsko, Tunisko, Egypt). V souvislosti s rozšiřováním Osmanské říše padla i v roce 1453 římská Byzantská říše. Za Sulejmana I. (1520–1566) dosáhla říše svého územního i kulturního vrcholu, vládla 25 milionům lidí.

S postupným posilováním Ruska docházelo od 17. století k vytlačování Osmanské říše z Evropy. To bylo dovršeno v 19. století osamostatněním Rumunsko, Bulharsko, Řecka, Srsko a posléze během Balkánských válek (1912-1913) a během I. světové války (1914-1918), kdy Osmanská říše přišla o většinu svého území (byla na straně Ústředních mocností, tedy Rakousko-Uhersko, Bulharsko a německá říše, které prohráli). Frustrace Turků ze ztráty území přinesla následně vlnu genocid (arménské, řecké, asyrské), při které bylo vyvražděno miliony křesťanů. Do dnešní doby Turecko tuto genocidu popírá. V roce 1922 po ukončení všech bojů došlo ke zrušení sultanátu a tedy po 623 letech ukončení monarchické vlády. V roce 1923 byla vyhlášena Turecká republika. Volební právo ženy získaly v roce 1934 a byla zavedena latinka.

Největším současným problémem Turecka jsou Kurdové, kterých tu žije 11-14 milionů. Od roku 1984 bojují Kurdové za svůj samostatný stát a jen do dnešní doby si vyžádaly tyto boje na 40 000 životů. V roce 2016 došlo v Turecku k vojenskému puči, který skončil nezdarem a bylo 160 000 lidí postaveno mimo službu, 77 000 zatčeno a 170 novin, televizních stanic a vydavatelství zakázáno. V reakci na tyto události došlo ze strany EU ke přerušení přístupových rozhovorů o začlenění Turecka do EU. Po těsném referendu v roce 2017 došlo k zavedení prezidentského systému namísto parlamentního. Prezidentem je od roku 2014 Erdogan, který si tak od roku 2017 navýšil svoji moc díky prezidentskému systému. Vládnout bude Turkům minimálně do roku 2028 po volbách v roce 2023. Od roku 2003 do roku 2014 byl tureckým premiérem.

Památky

Turecko je navštěvované kromě letovisek Antalya a Alanie také kvůli zdejším památkám. Nejtypičtějším místěm mimo přímořské letoviska je Istanbul.

Co vědět o Turecku?

• měna arménský dram
• velmi hornatá země
• SIM kartu si můžete pořídit za cca 500 Kč i s daty na letišti nebo pak v centru měst
• Ubytování seženete v Arménii zhruba od 400 Kč
• Klasický oběd si pořídíte od 100 Kč
• Levné jídlo i doprava
• Polovina obyvatel žije v hl.m. Jerevanu a 90 % území se nachází ve výšce nad 1000 m.n.m.

Taxi

Taxíky jsou na rozdíl od západních zemí mnohem levnější v Arménii. Každopádně i tak je nutné znát cenu cesty předem, aby vás výše platby následně nepřekvapila. Taxíky jsou klasicky označené nápisem taxi.

Železnice

Tureckou železnici provozuje státní podnik Türkiye Cumhuriyeti Devlet Demiryolları (TCDD), který byl založen v roce 1927. První vlaky jezdí na tureckém území od roku 1856. Turecká železnice má klasický rozchod 1435 mm.

První vysokorychlostní trať byla v Turecku otevřena v roce 2009 mezi Ankarou a Eskisehirem. Do hl. m. Ankary byla trať prodloužena v roce 2014 a celkem měří 533 km. Vlaky zvládnout ujet tuto vzdálenost za 4h a 15 minut. V plánu je zvýšit rychlost z 200 km/h na 350 km/h a zkrátit jízdní dobu na 1h a 40 minut. Např. při otevření tratě z Ankary do Sivasu došlo ke zkrácení jízdní doby z 12 h na 3 hodiny! Na vysokorychlostních tratích se setkáte s jednotkami TCDD HT65000 od španělského CAFu a 7 jednotek Velaro TR od německého Siemensu (TCDD HT80000)

Elektrifikované linky jezdí z Kapıkule na bulharských hranicích přes Istanbul do Ankary a z Divriği přes Malatyu do İskenderunu na pobřeží Středozemního moře. ^[ 15 ] Kromě toho mají Sivas a İzmir elektrifikované sítě. Zde jsou některé technické informace (normy) o tureckém železničním systému:

V posledních letech byly otevřeny tyto vysokorychlostí tratě:

• Ankara - Eskisehir (246 km) - březen 2009
• Ankara - Konya (211 km) - srpen 2011
• Eskisehir - Istanbul (276 km) - červenec 2014
• Konya - Karaman (102 km) - leden 2022
• Ankara - Sivas (405 km) - duben 2023
• (Istanbul) - Çerkezköy - Edirne - Kapikule (153 km) - ve výstavbě, plánováno otevření na srpen 2025
• (Istanbul) - Osmaneli - Bursa - Bandirma (201 km) - ve výstavbě, plánováno otevření na rok 2026
• Karaman - Ulukışla (153 km) - ve výstavbě, plánováno otevření na rok 2026
• Ulukisla - Mersin - ve výstavbě, plánováno otevření na rok 2026
• Mersin - Adana - Gaziantep - ve výstavbě, plánováno otevření na rok 2026
• Ankara - Izmir (624 km) - ve výstavbě, plánováno otevření na rok 2027
• Istanbul - Çerkezköy (86 km) - ve výstavbě, plánováno otevření na rok 2028
• Ankara - Kayseri (142 km) - ve výstavbě, plánováno otevření na rok 2028
• (Ankara) - Kirikale - Corum (115 km) - v přípravě
• Corum - Samsun (185 km) - v přípravě
• Sivas - Erzurum - Kars - v přípravě
• Ulukışla - Aksaray - v přípravě

Mezi Ankarou a Karsem provozuje společnost Touristic Eastern Express rychlík, který projíždí zajímavé oblasti na trase. V provozu je 3x týdně a trasu zvládne za 31h. Od letošního roku přibyly další dva turistické vlaky - Ankara - Diyarbakir a Ankara - Tatvan. V provozu budou jednou týdně a staví v nejzajímavějších městech na trase (většinou na 3-4 hodiny pro poznání různých míst na trase).

Jízdenky na vlak si koupíte zde.

Lanovky

Nejdelší lanovkou v Arménii a jedinou funkční je Wings of Tatev o délce 5,8 km. Druhá lanovka, která se nachází v průmyslovém městě v Alaverdi, od roku 2017 nefunguje. V plánu je její obnova. Místo lanovky funguje autobusová linka č. 3.

Dálková autobusová doprava

Autobusovou dopravu mezi městy zajištují různí lokalní dopravci pomocí maršrutek, tedy mikrobusů.

Autobusy mají své jízdní řády. Spojení si můžete vyhledat přes stránky https://t-armenia.com/hy. U linek jezdící často se kolikrát stává, že i chvíli čekají po pravidelném odjezdu, než se zcela zaplní.

 

Autobusy odjíždějí v Jerevanu ze třech hlavních nádraží - Central Bus station, Southern Bus Station (u stanice metra Gortsaranayin, dříve jezdily autobusy až na Sasunci David) a Northern bus station. A několik málo také z Azatutyun, Shirak a Gai/Marshal Khudyakov.

Příměstská doprava je většinou v provozu od 7h do cca 20.30. Výjimkou jsou některé linky, které končí až ve 22.30 hodin, například Vaghatshapat, Artashat nebo Abovyan.

Na linkách potkáte několik typů vozidel. Vždy se jedná maximálně o 10 metrové maršrutky:

• Yutong ZK6852HG - čínské desetimetrové autobusy v provozu na linkách 259 a 261 na Abovyan
• GAZ A62-A69 - ruské nové autobusy, vyráběné od roku 2017
• Yutong ZK6108HGC - čínské desetimetrové autobusy z roku 2013 v provozu na linkách 259 a 261 na Abovyan
• FAW - modernější maršrutky z let 2011-2013 především na linkách 453 a 454 na Ararat
• GAZ 3221 - dodávky vyráběné od roku 2000
• PAZ 3205 - nástupci PAZ672M, vyráběné od roku 1989 do současnosti (2015 facelit)
• PAZ 672M - staré ruské maršrutky z 80. let

V Arménii se setkáte s těmito linkami dle portálu t-armenia.com. Může jich být ovšem více. Seznam naleznete zde, ovšem není aktuální.

Typické pro turecke dálkové autobusy je rozmístění sedaček 2+1, zásuvky, wi-fi, klimatizace.

Potkáte tu především autobusy značek Mercedes, MAN, Otokar, Temsa, Neoplan a Setra.

Městská hromadná doprava

Městskou dopravu jako takovou potkáme defakto jen v Jerevanu. V Gyumri, Vanadzoru a Alaverdi jezdí pouze pár linek, které jsou obsluhované dodávkami. Typicky se do autobusů nastupuje předem. Výjimkou tomu je v Jerevanu, kdy se nastupuje zadem a vystupuje se předem u řidiče.

Až na Yerevan nenalezneme v žádném městě metro a trolejbusy. Stejně tak až na Yerevan nenalezneme v žádném jiném městě větší autobusy. Po Yerevanu jezdí jak 12 metrové autobusy MAN, tak 10,5 metrové autobusy Zhong Tong.

Městská doprava je v provozu většinou od 7h do cca 20.30, výjimkou je Yerevan, kde autobusy jezdí od 7h do 22.30. Ranní špička začíná po 8. hodině, odpolední špička končí po 19. hodině.

Nové autobusy jsou již vybavené klimatizací.

Integrovaný dopravní systém  neexistuje. Na každý autobus, trolejbus či metro si musíte koupit vlastní jízdenku.

Pojďme se nyní podívat na městskou dopravu v jednotlivých městech Arménie.

1. Istanbul

Bude doplněno v druhé polovině roku 2025...

2. Ankara

Bude doplněno v první polovině roku 2025...

3. Izmir

Bude doplněno v první polovině roku 2025...

4. Bursa

Bude doplněno v první polovině roku 2025...

5. Adana

Adana je 5. největší město Turecka s 1 850 000 obyvateli. Ve městě jezdí i tramvaje, resp. lehké metro.

Autobusovou dopravu zajištuje kromě městského podniku i soukromé autobusy ÖHO.

Byť má Adana o 800 000 obyvatel více než Mersin (místo 1 mil. má 1,8 mil.), městská společnost má zhruba pouze 2/3 autobusů na pokrytí linek MHD pokud porovnáme počet autobusů s Mersinem, tedy cca 270 ks. Tedy z toho můžete odvodit, že velkou část městské sopravy zajištují právě soukromé autobusy. Nejvíce zastoupenými jsou Temsy Avenue, kterých je ve vozovém parku 197 ks.

Vozový park se skládá z následujících vozidel:

• 2008 - 70x BMC Belde 2xxCB (4. generace)
• 2011 - 07x Temsa Avenue LF
• 2015 - 70x Temsa Avenue LF
• 2016 - 10x Temsa Tourmalin
• 2017 - 15x Temsa Avenue LF Plus
• 2018 - 60x Temsa Avenue LF Plus
• 2022 - 25x Temsa Avenue LF Plus
• 2022 - 10x Temsa Prestij SX
• 2022 - 06x Temsa MD 9 LE electriCITY
• 2023 - 20x Temsa Avenue LF Plus
• 2023 - 10x Temsa MD 9 LE
• 2023 - 10x Temsa LD 12 SB
• 2024 - 02x Temsa LD 12 SB

Autobusy BMC Belde 2xx CB jsou postupmě vyřazovány a v provozu nejsou tolkk k vidění. Ve vozovém parku jich tak může být klidně jen polovina z původních 70 ks.

Na příměstské linky jsou v Adaně nasazovány regionální autobusy od Temsy v počtu 42 vozidel.

Zatímco na městě na linkách 1xx, 2xx a 3xx potkáte autobusy Temsa Avenue, BMC Belde nebo Temsa MD 9 LE ElextriCITY, v příměstské dopravě na linkách 4xx potkáte celkem 10 ks Temsa MD 9 LE, 10 ks Temsa Tourmalin, 12 ks Temsa LD 12 SB a 10 ks Temsa Prestij SX. Linky 5xx obsluhují město Ceyhan a okolí. Linky čísel 175 a výše by se již mohly brát také jako příměstské, neboť jedou za město. Na rozdíl od linek 4xx ovšem ne tak daleko.

Elektrická doprava se rozvíjí postupně také v Turecku a s tím i elektrobusy. Od roku 2022 jezdí v Adaně 6 těchto elektrobusů Temsa MD 9 LE Electricity, které jezdí 2 ks v naftové verzi i u pražské Arrivy od loňského roku. Setkat se s nimi v Turecku můžete leckde v naftové verzi, např. v Malatyi či Mersinu. Od letošního roku jezdí také 15 kloubových elektrobusů Bozankaya v Kayseri.

Nové autobusy dodavané od roku 2022 mají také nový "barevný" nátěr místo původního zeleného.

Městská doprava v Adaně je v provozu od 6h do půlnoci. Lehké metro jezdí do 23 hodin.

V autobusech je možné podobně jako v Gaziantepu platit platební kartou. Lístek vás vyjde na 21,5 lir, cca 13 Kč. U soukromých autobusů na 25 lir, cca 17 Kč.

Do autobusů se opět nastupuje předními dveřmi.

I městské linky až na linku 114 jedou maximálně 2x do hodiny. Linka lehkého metra má pak interval ve špičce až 10 minut.

V Adaně najdete jednu linku tramvaje, resp. lehkého metra, které jede z velké části pod zemí nebo naopak nad zemí ve výšce cca 15m. Jen pár stanic je v úrovni terénu.

Linka lehkého metra byla otevřena v roce 2009 se 23 stanicemi na 13,5 kilometrech (5 km bylo otevřeno v roce 2010). Ve špičce jezdí soupravy o 3 vozech každých 10 minut, mimo špičku po 15-30 minutách. Byť stavba byla zahájena už v roce 1999, kvůli nedostatku peněz byla mezi lety 2002-2008 pozastavena. Do budoucna se plánuje prodloužení.

Na lince jezdí 36 vozidel Hyundai Rotem LRV z roku 2002.

Do vestibulů se vstupuje opět přes turnikety, kde se dá platit kartou.

Soukromé zelené a fialové autobusy ÖHO jezdí na několika linkách v Adaně. Nejčastěji tu potkáte linky 3, 4, 5, 6, 8, 35 a 46, na kterých potkáte zejména vysokopodlažní autobusy Otokar Doruk 190H nebo ojediněle Otokar Doruk 190 LE. Autobusy jsou jak ve dvoudveřové tak třídveřové variantě. Tvoří zhruba polovinu zdejšího vozového parku na těchto linkách, tedy cca cca 110 vozidel z 220. Autobusy jsou číslovány B01-B93 a C01-C122.

Na stejných linkách, tedy 3, 4, 5, 6, 7, 8, 35 a 46 potkáte ve velkém také autobusy tureckých značek Güleryuz Cobra (GM 180 a GD 190), Tezeller (Tiger T35, Tiger TG180L) a Isobus (Isoto City 900) - ten už v dnešní době autobusy nevyrábí. Autobusy jsou maximálně 20 let staré.

Opět v číselné řadě ev.č. Bxx a Cxx.

A zhruba 5 % vozového parku "zelených autobusů" ev.č. Bxx a Cxx tvoří také Iveca (Otoyol M29 City), BMC (Probus 215 SCB), Karsany (Atak) nebo Otokary (Sultan).

Na linkách 17, 19 a 25 potkáte v Adaně tyto soukromé modro-červené autobusy ÖHO. Většin je značky Otokar (Sultan, a to ve starším i novějším provedení) a pár jich je značky Iveco (Otoyol M29 City). Autobusy jsou číslovány ev.č. E01-E79.

Bílo oranžové soukromé autobusy ÖHO jezdí na lince 13. Potkáte tu autobusy Otokar Sultan ev.č. F01-F29.

Nejzajímavější vozový park potkáte v Adaně u dopravce Balcali, který jezdí na lince 30 a dalších neoznačených linkách. Autobusy mají ev.č. D01-D49 a bílo-oranžovou barvu.

V provozu tu potkáte i autobusy přes 20 let staré, zejména první vyrobené městské autobusy Güleryüz Cobra. Tento výrobce začal městské autobusy vyrábět od roku 2001. První fotografie je vůz Güleryüz Cobra GD160 z roku 2003. Kromě Güleryüzů (Cobra GM 180, GD 160) potkáte také Isobusy (Isoto 900 City), Tezellery (TG 180), Temsy (MD 9 LE), Isuzu (Novo Citi) a Otokary (Doruk 190L, Sultan).

A v provozu je v Adaně také velké množství maršrutek od různých dopravců). Každý má své číslování. K autobusovému nádraží jezdí maršrutky od firmy Barkal. I zde je možné platit platební kartou (nebo hotově).

Dopravci:

• 1) Seyhan Cukobirlik
• 2) Yesilevler
• 3) Itimat
• 4) Sakirpasa
• 5) Kiremithane
• 6) Ingirlik
• 7) Meydan
• 8) Yavuzlar
• 9) Denizli
• 10) Yamacli
• 11) Barkal
• 12) Topel
• 13) Ozen

Setkáte se tu s různými dodávkami, zejmána od Karsanu (J9 Premier, J10, Jest) a Fiatu.

6. Gaziantep

Gaziantep je 6. největším městem Turecka na jihovýchodě, kde žije 1,8 milionu obyvatel.

V provozu jsou tu kromě autobusů i tramvaje a městský vlak Gaziray.

Tento městský vlak začal jezdit v listopadu 2022 a celkem má 17 stanic na 25 km. Každopádně jen zhruba půlka trasy je využívaná, neboť poslední 3-4 stanice na obou stranách vedou téměř do nikam, viz fotografie.

Dvě stanice v centru města jsou pod zemí a velmi málo osvětlené. Celá trať dále za město je přípravou na provoz vysokorychlostních vlaků od Istanbulu, nejspíše ale až za 4 roky.

Vlaky jezdí od 6 do 22h každých 30 minut. Celkem tedy na lince jezdí 3 soupravy.

Po otevření tramvajových provozů v Antalyi a Kayseri v roce 2009 a v Samsunu v roce 2010 byl otevřen v roce 2011 tramvajový provoz také v Gaziantepu. Rozšíren byl v roce 2012 a 2014.

Síť má 35 km a jezdí na ní 3 linky. Tramvaje jezdí v jihozápadní části města.

Pro tramvajový provoz bylo zakoupeno 25 ojetých tramvají Duewag Pt/Ptb z let 1972-73 z německého Franfurktu nad Mohanem a 20 nízkopodlažních tramvají Alstom TFS2 z roku 1994 z francouzského Rouenu.

Ojeté tramvaje pak byly před uvedením do provozu zmodernizovány.

Tramvaje jezdí hodně narvané, často se do nich i cestující nevejdou. Některé jezdí ve dvojicích a některé sólo.

Tramvaje mají standardní rozchod 1435 mm.

Na zastávky se dostane opět skrz turnikety.

Od roku 2010 má Gaziantep i svojí lanovku, nicméně jedná se pouze o turistickou atrakci v rámci Sahinler Vadisi Parki. Dokonce není možné vystoupit ani na druhé konečné. I jízdné je dražší - stojí vás 100 lir, tedy cca 65 Kč.

Z Gaziantepu do Nizipu (50 km od Gaziantepu) jezdí 2x denně příměstský vlak od roku 2022. Jeden ráno a jeden večer.

Parní lokomotiva na rekonstruovaném nádraží v Gaziantepu.

Autobusová doprava u městského podniku v Gaziantepu je z hlediska vozového parku velmi moderní. Městskou dopravu tu také zajišťují soukromé autobusy ÖHO.

Nejstarší autobusy jsou z roku 2013 a většina vozidel je na CNG. V roce 2022 dorazily do města i MANy Lion's City G, které jsou hybridní. Obdoba jako v Konyii, kde mají také hybridní CNG MANy.

Vozový park byl v uplynulých letech obnovován následovně:

• 202x - 05x (cca) Otokar Kent 290LF
• 2022 - 15x (cca) MAN Lion's City G CNG
• 202x - 15x (cca) Isuzu Cityport CNG
• 202x - 60x (cca) Otokar Kent 290LF CNG
• 2019 - 23x (cca) Karsan Atak
• 2019 - 22x (cca) Otokar Sultan
• 2018 - 57x Mercedes-Benz Conecto III CNG
• 201x - 23x BMC Neocity + Procity II
• 2016 - 30x Temsa Prestij City
• 201x - 24x (cca) Otokar Kent 290LF
• 2014 - 14x Otokar Doruk LE
• 2013 - 36x Otokar Doruk LE
• 2013 - 10x MAN Lion's City G CNG
• 2013 - 50x MAN Lion's City CNG

Ve vozovém parku ne tak aktuálně přes 380 autobusů ev.č. 001-381.

Po Gaziantepu jezdí také soukromé autobusy ÖHO. Bohužel čísly značené jsou pouze některé modré autobusy, přitom i žluté autobusy mají přiřazená čísla, alespoň dle kasy.

Linky se dělí takto:

• Bxx - městské autobusy městské společnosti
• Kxx - příměstské autobusy městské společnosti
• Mxx - modré soukromé autobusy
• Sxx - žluté soukromé autobusy
• TAx - další městské autobusy městské společnosti
• HAVAȘ - 3 letištní linky

Ve všech autobusech je stanoveno jízdné 21,5 lir a je možné platit i kartou.

Vozový park soukromého dopravce se skládá z autobusů Isuzu Novocity a Otokar Navigo. Celkem jezdí po městě cca 700 žlutých a 200 modrých autobusů. Modré autobusy jsou číslovány linkami č. 1-19.

Většina příměstských linek K v Gaziantepui je obsluhována midibusy, ne však všechny. Odjížďějí převážně od vlakového nádraží v Gaziantepu.

Městská doprava v Gaziantepu je v provozu od 6h do půlnoci.

Na frekventovaných zastávkách naleznete odjezdové tabule.

Na rozdíl od Konyi, Kayseri či Malatyi můžete v autobusech platit jízdné platební kartou, takže nemusíte zařizovat zdejší kartu. Každopádně na některých zastávkách automaty na dobíjení karet jsou, ale nejsou pro vydávání karet uzpůsobené.

Všechny autobusy městského dopravce jsou až na Temsy Prestij nízkopodlažní.

Jízdné vás vyjde na 21,5 lir, tj. 14 Kč.

7. Konya

A přesuneme se do dalšího velkého města - Konya - 7. největší město Turecka. Ve městě žije zhruba 1 450 000 obyvatel, tedy o maličko více než v Antalyii.

Ve městě je jedna tramvajová trať na které jezdí obousměrné pětičlánkové tramvaje Škoda 28T. Celkem jich bylo dodáno 72 ks (12 ks má pomocný bateriový pohon) mezi lety 2013-2015 a nahradily staré ojeté Duewagy z Německa, z nichž 20 ks dostalo třetí život v Sarajevu. Provoz nových tramvají byl zahájen v roce 2014.

Tramvajová doprava má 5 linek H1-H5 s tím, že linky H1 (do centra) a H3 (z centra) jezdí v soupravách a propojují centrum se severem města, linky H4 (do centra) a H5 (z centra) sólo a propojují východ města s centrem a linka H2 sólo a obsluhuje samotný univerzitní kampus.

Ve špičce je nejkratší interval 5-6 mimut na sever města a 8 minut na východ. Do univerzitního kampusu jedou tramvaje pouze od 6 do 19.30 denně. Tramvaje a městské autobusy jsou v provozu od 6h do půlnoci s tím, že na severní tramvajové trati existují cca v intervalu 2h noční spoje do centra města. Dva spoje ráno od univerzity a 2 spoje odpoledne z Adliye by měly jezdit celou trasu.

Většina zastávek je osazena turnikety, ne však všechny, což postráda smysl. Navíc v tramvaji lístek koupit nelze.

Tramvajová doprava v Konyi je provozována od roku 1992. To začaly jezdit tramvaje na sever města k autobusovému nádraží a od roku 1996 až k univerzitnímu kampusu. Na východ města pak od roku 2015. Rozchod kolejí činí klasických 1435 mm a délka sítě je 41 km.

Ne všechny Duewagy v Konyii skončily s příchodem nových škodováckých tramvají. V provozu zůstály 2 ks, resp. jeden vůz denně jezdí od 7 do 21 hodin a druhý je záložní ve vozovně. Jedná se opět o ojeté tramvaje z Německa z roku 1964. Duewag se používá pouze jako cyklotramvaj, tedy bez kola se do tramvaje nedostanete. Můžete uprosit řidiče jedině, každopádně musíte mít štěstí, že na zastávce někdo s kolem vůbec stojí. Jelikož jezdí pouze jedna tramvaj, interval této cyklotramvaje je přes 2h a kopíruje trasu linek M1 a M3. Denně svoji trasu odjede celkem 6x.

V centru Konyi jezdí tramvaje na baterie. Tato trať z centra na východ byla uvedena do provozu v roce 2015 a na úseku v délce 3 km jezdí tramvaje bez trolejí. V úseku dále od centra již troleje opět mají. Město pro obsluhu této části tratě koupilo v roce 2015 12 tramvají. I to je důvod, proč celou síť nekříží jedna linka, byť 2 páry spojů by měly celou síť projíždět od východu na sever.

Na beztrolejovém úseku se nachází i jedna zastávka, která je bez turniketů.

Městskou dopravu v Konyii zajišťuje přes 500 autobusů.

Nejnovějšími vozidly jsou MANy Lion's City NL/NG 320 ve standardní i kloubové verzi a také MANy Lion's Intercity C. Celkem bylo od června 2022 do února 2024 dodáno 180 ks, z nichž 2/5 jsou městské standardní, 2/5 městské kloubové a 1/5 příměstské (patrně 39 ks).

Všechny městské autobusy MAN jsou na CNG. Posledních 53 ks dodaných v roce 2023 a 2024 jsou také hybridní.

Většina linek začíná uprostřed města na centrální zastávce, kde se střetávají i linky tramvají ze severu a východu.

V letech 2014 a 2015 bylo do Konyi dodáno cca 180 ks (60 ks v kloubové verzi) autobusů BredaMenarinibus Avancity+ CNG ve verzi S a L, tedy kloubové a standardní. K těmto autobusům bylo pořízeno dalších 50 ks standardních tureckých TCV Karat L CNG.

Všech cca 230 autobusů bylo dodáno na CNG.

V letech 2007-2012 bylo do Konyi dodáno kolem 100 ks Mercedesů-Benz Conecto II jak ve standardní, tak kloubové verzi. Cca 15 ks je ve standardní verzi a mají červenou barvu a cca 85 ks je v kloubové verzi a mají modrou barvu. Jedná se tak o poslední autobusy, které nebyly dodávány jako CNG.

V roce 2011 přišlo také 31 ks 8,5 metrovych tureckých autobusů Otokar Doruk 215LE. Tyto malé autobusy nejezdí do centra a obsluhují linky na krajích města.

Nejstaršími autobusy na MHD v Konyi jsou Mercedesy-Benz O345 Conecto a to jak ve standardní verzi (Conecto C), tak v kloubové (Conecto G). V provozu jich je minimálně 40 ks. Poslední byly dodány do Konyii v roce 2006. Zhruba 15 ks je ve standardní verzi a 25 ks ve standardní.

Do autobusů se stejně jako v Antalyi nastupuje předem. Nejfrekventovanější zastávky v centru jsou osazené turnikety, zde je tedy možné nastupovat všemi dveřmi.

Autobusové linky jsou číslované 1-125 a stejně jako v Antalyi je linkové vedení nepřehledné. Většina z cca 110 linek jezdí v intervalu cca 1 hodina.

V Konyii bylo možné oba dny spatřit tento služební Mercedes-Benz O302 během špičky. Tyto autobusy dříve jezdily na MHD.

A jak je možné koupit jízdenku v Konyii?

Je potřeba si koupit Komyakart, kterš vás vyjde na 20 lir. Následně si na ní dobijete peníze buď hotovostí nebo kartou. Jedna jízdenka vás stojí 13 lir a u maršrutek 15 lir - zde se platí hotově u řidice.

Bohužel automaty na dobití naleznete jen u tramvajových zastávek, tj. při nedostatečném dobití máte problém se zakoupením jízdenky. Například v Kayseri jsou automaty téměř všude, ale o tom příště. Každopádně je možné si kartu dobít přes aplikaci v mobilu.

Na frekventovaných zastávkách nalezneme i digitální tabule s odjezdy.

V Konyi doplňují síť autobusů maršrutky. Jezdí po svých trasách, ale mohou zastavovat i mimo zastávky. Rychlostně jsou podobně rychlé jako městské autobusy.

Jízdné stojí 15 lir, tj. 10 Kč. V Konyi je hned několik takových linek. Výhoda maršrutek je, že se neklikatí a jedou nejrychlejší cestou do centra, což se nedá říct u některých autobusových linek.

Potkáte tu různé mikrobusy na bázi dodávek od Mercedesu, Fiatu, Renaultu a Karsanu (J9 novější - výroba 2006-09, J10 - výroba 2010-12 a Jest - výroba od 2013).

Několik dalších příměstkých autobusů z Konyi značky Otokar.

Dříve jezdily na MHD v Konyi i Mercedesy Conecta na CNG ve standardní a kloubové verzy. Autobusy byly vyrobeny koncem 90. let. Ty už na MHD nejezdí a jednoho zástupce jsme během ranní špičky zahlédli v centru Konyii.

8. Antalya

Turecko - druhým nejnavštěvovanějším městem Turecka je po Istanbulu přímořské letovisko Antalya.

Město má přes 1 300 000 obyvatel. V provozu tu potkáme kromě autobusů i tramvaje.

Městskou dopravu provozují 2 dopravci - první je soukromý (ÖHO) a druhý je městský podnik.

U městského dopravce potkáme na linkách zejména autobusy BMC Procity, a to jak novější II. generace, které jezdí například v Praze u dopravce About Me, tak také starší BMC Procity.

Celkem má dopravní podnik cca 342 ks autobusů:

• 1) 230 ks 12 metrových BMC Procity I/II (2016-2024)
• 2) 40 ks 8,5 metrových BMC Neocity (2018)
• 3) 20 ks 8,5 metrových Isuzu Citybus (2023)
• 4) 2 ks 8,5 metroVých Karsan Atak elektro (2023)
• 5) 50 ks 5,5 metrových Karsan Jest (2018)

Autobusy byly dodávány postupně mezi lety 2016-2024. Nejnovější je dodávka 60 ks BMC Procity II v červené barvě z června 2023, 20 ks Isuzu Citybus z prosince 2023 a 20 ks BMC Procity II v červené barvě z ledna 2024. V roce 2023 byly pořízeny také 2 elektorbusy, které bezplatně slouží pro studenty univerzity Akdeniz.

Původní BMC Procity z roku 2010 v počtu 40 ks byly v roce 2016 vyřazeny a slouží jako zdroj náhradních dílů nebo jako služební vozidla. Stále ale v běžném provozu potkáte BMC Procity I z roku 2016.

Vozový park soukromého dopravce v rámci ÖHO v Antalyii je mnohem zajímavější. Provozuje téměř 500 vozidel, tedy více jak městský podnik. Nejstarší autobusy jsou z roku 2012.

Nejzastoupenějšími vozidly jsou Güleryüz Cobra, které tvoří 2/5 vozového parku, 1/5 Otokary Kent a 1/5 Temsy Avenue. Zbylou 1/5 tvoří zbývající typy.

Setkáte se tu s několika typy u soukromých dopravců (autobusy jsou číslovány 001-487):

• 1) Gūleryüz Cobra GD 272 LF (různé varianty dle stáří)
• 2) Anadolu Isuzu Cityport 12
• 3) BMC Procity I - cca 9 ks
• 4) Otokar Kent 290 LF
• 5) Temsa Avenue LF
• 6) Akia Ultra LF 12 - cca 20 ks
• 7) Tezeller LF 1200 - cca 9 ks
• 8) Isöbus City 1200 - cca 1 ks
• 9) Mercedes-Benz Conecto II - cca 4 ks

Městská doprava je v provozu od 6 hodin do půlnoci.

V Antalyi jsou v provozu od roku 1999 historické tramvaje. V provozu je tu jedna historická linka č. T2, která projíždí jednokolejně přes centrum města. Stejně jako jiné prostředky veřejné dopravy, je v provozu od 6 do 23 hodin. Na lince se denně střídají 2 tramvaje, které se potkávají v centru na výhybně. Interval těchto původně norimberských tramvají je 30 minut a platí na ně standardní jízdné jako na ostatní prostředky VHD. Celkem mají v Antalyi ve stavu 3 soupravy MAN T4+Duewag B4 z let 1958-1964. Označení na tramvajích tedy není číslo linky, ale číslo vozidla.

Od roku 2009 funguje v Antalyii síť tramvají, pokud nepočítáme nostalgickou linku T2 v centru města. V provozu jsou 2 linky T1 a T3. Linka T1 vede ze západu na východ a obsluhuje také letiště, linka T3 vede ze severu na jih. Protínají se u autobusového nádraží. Každopádně přestup nedaleko centra města vám zabere minimálně 5 minut, neboť musíte vyjet (při přestupu z T3 na T1) eskalátorem do patra -3, následně výtahem do patra -1, odtud chodbou k hlavní chodbě, která vede rovněž k autobusovému nádraží a následně po esklátorech sjet opět do podzemí.

První úsek byl otevřen v roce 2009 (linka T1 ze západu do centra města), druhý úsek v roce 2016 (s tím vznikla i linka T3 na sever a prodloužila se linka T1 na východ včetně letiště) a třetí úsek v roce 2021 (linka T3 na jih, tedy Atatürk - Müze). V plánu je rozšíření tramvajové sítě na jihozápad města. Celá síť má 48 km včetně historické linky. Na lince T1 se setkáte se španělskými tramvaji CAF Urbos 2. Na lince T3 s korejskými tramvajemi Hyundai Rotem a tureckými tramvajemi Bozankaya model 2022. Celkem 34 tramvají.

Tramvajové zastávky na autobusovém nádraží se nachází v podzemí, stejně tak stanice Calli. Tramvaje v Antalyi využívají standardní rozchod 1435 mm. Zajímavostí je, že byť linky končí vedle sebe, tramvajové sítě mezi sebou nejsou propojené a nelze přejet z jedné do druhé, tedy z té nostalgické do moderní. Na všechny zastávky tramvají vyjma nostalgické linky se dostanete přes turnikety. Zastávky vždy hlídají pracovníci dopravního podniku.

Na 25 autobusů mětské společnosti Antalya Ulașim A.S. v Antalyii byly připevněny cyklodržáky pro podporu ekologické cyklodopravy. Za celý den však nikdo tuto službu nevyužil při naší návštěvě.

A jak zaplatíte za MHD v Antalyii? Můžete zaplatit přímo kreditní kartou. Pokud chcete mít jízdné levnější, využijte zdejší kartu, kterou seženete v automatu Antalyakart. V MHD nelze platit u řidiče ani kartou - pouze zaregistrovanou kartou. Nejjednodušší způsob je tedy v automatu si buď za 45 lir (cca 30 Kč) pořídit plastovou kartu Antalyakart a postupně si ji dobíjet. Jedna jízdenka stojí většinou 20 lir (cca 13 Kč), ale jsou i levnější dle délky trasy. Bohužel automat vám nevezne větší bankovky než 50 lir. Druhou možností je zakoupení si za 10 lir (cca 6 Kč) papírové karty rovnou se 2 nebo 4 jízdenkami (2x 23 lir = 46 lir nebo 4x 23 lir = 96 lir). V přepočtu vás takto jízdenka vyjde při 4 jízdach na minimálně 25,5 liry (tedy 17 Kč). Třetí možností je nainstalovat si aplikaci Antalyakart a za poplatek 15 lir využívat mobilní Antalyakart. Bohužel automaty jsou pouze v turečtině.

Na frekventovaných zastávkách naleznete digitální tabule s odjezdy.

Do autobusů se nastupuje předem, u tramvají všemi, neboť jsou zastavky osazeny turnikety.

9. Diyabakir

Bude doplněno v první polovině roku 2025...

10. Mersin

Dalším navštíveným městem je Mersin, kde městskou dopravu zajištuje jak městský podnik, tak soukromí dopravci ÖHO. Jedná se o 10. největší město Turecka s 1 100 000 obyvatel.

Vozový park byl v posledních letech modernizován. Celkem bylo mezi lety 2021-2023 dodáno 272 autobusů - konkrétně BredaMenarini Avancity CNG a Karsan Atak. Všechny autobusy BredaMenarini jsou na CNG. Nejstarší autobusy jsou z roku 2015 a všechny jsou nízkopodlažní. Celkem ve městě jezdí přes 400 autobusů.

Raritou je zde určite Temsa Avenue LF v kloubové verzi. Spatřena byla na lince jen jedna. Ve stavu by jich mělo být deset. Vozidla Temsa MD9LE jsme v provozi nezahlédli.

Kloubové autobusy pak jezdí na linkách 26, 28 a 29. Do centra žádný kloubový autobus nejede. Linky jsou číslovány 10-177 a jezdí i do okolních vesnic.

Vozový park se skládá z těchto vozidel u městského podniku:

• 2022-23 - 87x Karsan Atak
• 2021-23 - 205x BredaMenarini Avancity 12/18 CNG
• 2018 - 30x Mercedes-Benz Conecto III
• 2016 - 10x Temsa Avenue LF 18
• 2015 - 90x Temsa Avenue LF 12
• 2015 - 10x Temsa MD9LE

A přestože na MHD se s nimi nesvezete, můžete v Mersinu potkat na svozech Mercedesy-Benz O302T, Mercedesy-Benz O345 Conecto a BMC Procity I, které patří městské společnosti. V garážích pak je odstavené i jedno kloubové O345G Conecto.

Ve stavu je minimálně 11 ks Mercedesů O302T, 8 ks BMC Procity I a 4 ks Mercedesů O345 Conecto.

Mezi centrem a západem města jezdí soukromé autobusy ÖHO v oranžové barvě od 3 společností.

Potkáte tu různé 8-10 metrové autobusy značek Isuzu (Urban, Novociti, Citymark), Otokar (Sultan), Güleryüz (Cobra GM180, GD190), Karsan (Atak, Jest), Isoto (City 900) či BMC (Midilux).

Setkáte se tu s oranžovými autobusy dopravců Viransehir, Egricam a Bahcelievler.

Jízdné se u soukromých dopravců dá platit i hotově, ale i místní kartou. U městské společnosti jen zdejší městskou kartou bez možnosti použití platební karty.

Co je ovšem horší, na zastávkách si nelze ani městskou kartu zařídit, resp. musíte zajít do 3 poboček po celém městě, kde vám kartu vyřídí.

Jako turista tak můžete využít buď autobusy ÖHO nebo maršrutky, které jezdí téměř všude a jízdné se dá platit hotově nebo vás řidič pustí bez zaplacení

A po městě jezdí různé maršrutky od různých dopravců. Každý dopravce má svoje číslování a je možné zde platit městskou kartou, ale také hotově. Na rozdíl od autobusů ÖHO stojí jízdné 25 lir a nikoliv 24 lir.

Setkáte se tu s dopravci Kurdali, Mezitli, Yeni Mah, Cumhuriyet, Cevreydlu a Pozcu Koop.

V provozu jsou tu Karsany J9 Premier a jejich nástupci Karsan J10 a Karsan Jest. Dále Mercedesy Sprintery a Fiaty.

V Mersinu začala letos stavba metra. Není se čemu divit - Mersin je druhé největší město v Turecku bez kolejové dopravy, pokud nepočítáme příměstskou železnici. MHD tak zajištují pouze autobusy. Prvenství města pouze s autobusovou dopravou tak stále zůstane Diyarbakiru s 1 150 000 obyvateli na jihovýchodě Turecka, kde se zatím jen plánují tramvaje (nezačalo se stavět).

První úsek metra od západu na východ by se měl otevřít v roce 2026 a s ním i tramvajová linka na západě města. V druhé etapě by mělo být metro prodlouženo severovýchodně až k autobusovému nádraží.

Nastupuje se opět předními dveřmi.

MHD je v provozu od 6h do půlnoci.

11. Kayseri

Přesuňme se do dalšího města Turecka - do Kayseri, které je 11. největší město Turecka s 1 000 000 obyvatel.

V provozu se tu setkáme kromě s autobusy také s tramvajemi. Ty začaly jezdit v Kayseri v roce 2009 a dnes mají přes 46 km, tedy totožný scénář jako v Antalyi.

Tramvaje jsou v provozu na 4 tramvajových linkách. V roce 2009 začala jezdit 1 s otevřením tramvajové tratě ze západu na východ. Tato trať byla v roce 2013 prodloužena o 7 zastávek na východě. V roce 2014 byla otevřena linka 2 s dobudováním tratě na jih do Talas. Linka 4 byla zavedena v roce 2023 s dobudováním další tratě do Talas, avšak více jihovýchodně. V roce 2023 vznikla i linka č. 3 na severozápadě k autobusovému nádraží, nemocnici a vznikajícímu sídlišti. V plánu je tramvaje prodloužit k letišti - trať je ve výstavbě a od letiště pak dále do centra s tunelem o délce 4,7 km.

V letech 2009-2011 bylo zakoupeno 38 italsko-japonských tramvají AnsaldoBreda Sirio a dále v letech 2016-2023 36 tureckých tramvají Bozankaya model 2016/2022. Celkem tak po městě jezdí 74 nízkopodlažních tramvají. Tramvaje jezdí v soupravách o délce 66 m.

Všechny tramvajové zastávky jsou opět osazeny turnikety a zastávku vždy hlídá pracovník podniku.

Tramvaje a městské autobusy jsou opět v provozu od 6h do půlnoci. V noci jezdí po městě v intervalu cca 2h dvě autobusové linky 980 a 983.

Na severozápad města jezdí od března 2023 linka č. 3. Po minutí nádraží a nemocnice tramvaj jede defakto donikam. Jelikož zdejší šídliště je teprve be výstabně, zbylých cca 5 zastávek jede tramvaj "polem" nebo mezi průmyslovými objekty. A to i mezi nemocnicí a autobusovým nádražím se teprve začalo stavět. Každopádně v Kayseri se poslední roky hodně staví - rozestavěné jsou sídliště v různých místech.

A jak to funguje s jízdným?

Abyste mohly jet MHD, potřebujete si zařídit kartu Kart38, kterou díky všudypřítomným kioskům naleznete téměř všude. Stejně jako v Antalyii nebo Konyi vám automat vyhodí kartu (za 55 lir) a následné si na tuto kartu buď hotově nebo kartou dobijete peníze. Základní jízdenka stojí 16,5 lir, tedy cca 11 Kč. Při více přestupech máte slevy.

Na zastávky tramvají se pak dostanete přes turnikety.

Tureckou samozřejmostí jsou i odjezdové tabule na frekventovaných zastávkách MHD, schéma sítě tramvají, jízdní řády tramvají a v nových tramvajích i usb porty. To platí o u některých autobusových zastávek, kde jsou také odjezdové tabule a nemusí se nutně jednat o zastávku, kde jezdí i tramvaje.

V centru města je tramvajová trať částečně vede pod povrchem.

Nástup do autobusů je předními dveřmi.

Tramvaje jezdí ve městě, podobně jako tomu je i v Antalyi a Komyi po vlastním tělese. Dost tratí je i zatravněných a zavlažovaných.

Tramvaje mají interval cca 15 minut po celý den. V centru tak jezdí cca po 4 minutách.

V prosinci 2023 dorazilo do Kayseri 15 elektrických autobusů od tureckého výrobce Bozankaya. Jedná se o první elektrobusy v Kayseri.

Celkem jezdí po městě kolem 600 ks autobusů. Narazit na elektrobusy tak nemusí být snadné.

Autobusy jsou v Kayseri z 1/3 provozovány městským podnikem a z 2/3 soukromým. Pojdme se podívat na městský podnik. Celkem tu jezdí přes 600 autobusů. Autobusy městského podniku nesou ev.č. 11xx-17xx.

V posledních letech byl vozový park v Kayseri obnovován různými tureckými značkami (ev. č. 11xx-17xx):

• 2014 - 16 ks TCV Karat CNG
• 2014 - 05 ks MAN Lion's City G CNG
• 2015 - 36 ks Temsa Avenue LF CNG
• 2015 - 10 ks Otokar Doruk 220LE
• 2015 - 50 ks BMC Procity I
• 2016 - 20 ks BMC Procity II
• 2018 - 10 ks Mercedes-Benz Conecto G III
• 2020 - 24 ks BMC Neocity
• 2023 - 10 ks BMC Procity II 18
• 2023 - 02 ks Mercedes-Benz Conecto G III
• 2024 - ?? ks Isuzu Novocity
• 2024 - 15 ks Bozankaya Sileo S18

Za posledních 10 let přibylo ve vozovém parku přes 200 vozidel u městského podniku.

Autobusy mají cca od roku 2010 také své typické barvy. Kloubové autobusy jsou dodávány ve žluté barvě, standardní autobusy ve světle zelené barvě a midibusy v modré barvě u městského podniku. U soukromých dopravců jsou všechny autobusy lakovány do tmavě zelené doplněné o bílou barvu.

Velkou raritou je v dnešní době provoz autobusů Mercedes-Benz O325 (též O302T) v Kayseri. Jedná se o předchůdce Mercedesů-Benz O345 Conecto. Vyráběné byly pro Kayseri v letech 1992-1996. Dříve jezdily stejné autobusy i v Rusku nebo Abcházii, kde již nejezdí. Můžete si povšimnout, že starší z nich mají skládací dveře. Mercedes-Benz O345 Conecto jsme zahlédli pouze jediný a to v garáži. Zajímavostí je, že do roku 2014 to byly spolu s Conecty nejnovější vozidla, neboť vozový park nebyl téměř vůbec obnovován.

V Kayseri jich mají ve vozovém parku stále dost, minimálně 27 ks. Denně je v provozu cca 20 z nich, zejména pak na východě a západě města u komečných linky 1. Do centra moc tyto vozidla nezajíždějí. A pokud ano, tak pouze ve špičce.

A o to vzácnější jsou v Kayseri tyto 38 let staré MANy SG220 z roku 1986. V provozu jich mají 6 ks a v provozu jsme zahlédli 2 ks pouze ve špičce.

Narazit na ně je vcelku obtížné, neboť obsluhují pouze 2 spoje ráno z východu města do centra a odpoledne 2 spoje zpět.

Kromě městské společnosti jezdí v Kayseri i soukromé autobusy v ramci ÖHO, která má necelých 400 autobusů.

Aby mohla provozovat autobusy, musela v roce 2009 koupit autobusy na CNG. Výběrové řízení na 200 autobusů vyhrálo BMC s autobusy BMC Belde 280CB-CNG (4. generace, ev.č. 195-394) bez klimatizace, ale již s lepenými okny. I dříve dodané naftové BMC Belde 2xxCB (4. generace, ty jsou vyráběny od roku 2004) bez klimatizace, s okny v gumě stále jezdí ve městě (ev.č. 001-194). Speciální jsou vozy ev.č. 166 a 395, které jsou na CNG a s okny v gumě nebo jediný MAN Lion's Classic (ev.č. 019) z roku 2010 s klimatizací.

BMC Belde 280CB-CNG (4. generace) a BMC Belde 2xxCB (4. generace) jsou postupně nahrazovány ojetými autobusy BMC (Procity I), Temsa (Avenue LF), Otokar (290LF, 290H), MAN (Lion´s City), Mercedes-Benz (Conecto II), Tezeller, Gülleryüz (Cobra) a Akia (Ultra LF) z jiných tureckých měst, zejména z Istanbulu. Město má na soukromé autobusy nastavený limit stáří, nejspíše je to 20 let.

Mezi ojetými vozidly je i cca 40 vozidel BMC Belde 2xxCB (5. generace), které jsou většinou vybavené klimatizací a mají povětšinou nový lak, který je tmavě zelený doplněný o bílou barvu. Tyto vozidla mají také nové dveře a nové světlomety.

Z cca 400 soukromých autobusů je aktuálně: 1) BMC Belde 280CB-CNG (4. generace) - cca 150 ks 2) BMC Belde 2xxCB (4. generace) - cca 40 ks 3) BMC Belde 2xxCB (5. generace) - cca 40 ks 4) BMC Procity I - cca 35 ks 5) Temsa Avenue LF - cca 35 ks 6) Otokar Kent 290LF - cca 20 ks 7) Tezeller LF1200 - cca 10 ks 8) Mercedes-Benz Conecto II - cca 10 ks 9) Otokar Kent 290H - cca 2 ks 10) Güleryüz Cobra 272LF - cca 2 ks 11) MAN Lion's City - cca 1 ks 12) Akia Ultra LF12 - cca 1 ks 13) MAN Lion's Classic - cca 1 ks

V EU se s autobusy BMC Belde ve verzi SB svezete v Bulharsku nebo ve verzi SLF v Rumunsku i Bulharsku.

A několik soukromých autobusů Mercedes-Benz O302, které byly spatřeny na svozech a nikoliv na linkách.

12. Malatya

Dalším navštíveným městem je Malatya s 500 000 obyvateli. Tu postihlo v loňskem roce zemětřesení, takže část centra je srovnána se zemí a staví se všude.

Městskou dopravu tu opět provozují soukromé autobusy ÖHO a městský podnik. V provozu je přes 150 autobusů u městského podnik s tím, že denně jezdí 119 z nich.

V posledních letech byl vozový park obnovován zejména autobusy BMC Procity II a Mercedes-Benz Conecto III ve standardní i kloubové verzi. Zakoupeny byly i 8,5 metrové autobusy BMC Neocity. Před 10 lety byly dodány do Malatyii i Temsy Avenue LF a Otokary Kent 290LF.

Vozový park byl v posledních 15 letech takto obnovován:

• 2024 - 20 ks BMC Procity II
• 202x - 16 ks Mercedes-Benz Conecto III
• 202x - 03 ks Mercedes-Benz Conecto G III
• 2020 - 05 ks BMC Procity 18 II
• 2020 - 15 ks BMC Procity II
• 2017 - 10 ks BMC Neocity
• 2017 - 15 ks Otokar Sultan 145S
• 2015 - 07 ks Temsa Avenue LF
• 2015 - 07 ks Temsa MD9LE
• 201? - 10 ks Otokar Kent 290LF
• 2014 - 09 ks Temsa Avenue LF
• 2010 - 05 ks Otokar Durak
• 2010 - 01 ks Temsa Prestij
• 2010 - 23 ks (cca) Temsa Avenue LF

Městské autobusy jsou označené ev.č. 1-285.

Kromě městaké společnosti jezdí na linkách autobusy ÖHO. Ty jsou maximálně 8,5 metrů dlouhé a naleznete tu 4 typy:

• 1) BMC Neocity
• 2) Karsan Atak
• 3) Otokar Sultan
• 4) Isuzu Citibus

Označené jsou ev.č. H022-H101. Z cca 80 vozidel je denně v provozu 63.

Všechny tyto autobusy jsou nízkopodlažní a platí na nich tarif MHD. Nastupuje se předem.

Jízdní řády ani digitální tabule s odjezdy na zastávkách nenalezneme.

Městská doprava je v provozu opět od 6h do půlnoci.

Jízdné stojí s Motas kartou 14 lir, tedy cca 10 Kč. A jak je tomu v Turecku zvykem, pro využití MHD musíte mít zdejší kartu, kterou seženete v automatu nebo ve stánku Motas. Bohužel například na autobusovém nádraží žádný automat není a platební kartou stejně jako v Kayseri či Konyii platit nelze. A jak je tomu zvykem, automaty jsou pouzr v turečtině.

Čím je ovšem Malatya zajímavá, je zdejší trolejbusový provoz. Trolejbusy v Turecku nalezneme pak už jen v Sanliurfě od roku 2023.

Trolejbusy jezdí v Malatyi od roku 2015 a setkáte se tu s dvoukloubovými trolejbusy o délce 24m od tureckého výrobce Bozankaya, konkrétně Bozankaya Trambüs 24MT Celkem jich tu jezdí 22 ks vyrobené v letech 2014-2017.

Trolejbusy jezdí na jedné trati o délce 36 km. Ve špičce jezdí od letošního září každých 6 minut. Jedním směrem jedou jako linka 12 a druhým jako 21.

Na frekventovaných zastávkách jsou turnikety, každopádně zatím nefungují a nastupuje se předními dveřmi. Každopádně turnikety provoz trolejbusů určitě zrychlí, neboť trolejbusy jezdí vytížené a všichni nastupují předem.

A kromě městských a soukromých autobusů či trolejbusů jezdí po městě i maršrutky po hlavním tahu, podobně jako to bylo v Konyi. Případně linky maršrutek do okolních vesnic. Na nich neplatí jízdné MHD, byť stojí stejně, tedy 14 lir. Zároveň je nutné zde platit hotově, což když nemáte zdejší kartu Modas, kterou si musíte zakoupit je výhodou.

Potkáte tu zejména z počátku 21. století turecké Otokary M2000 a dále turecké Karsany J10 (foto č. 11, výroba 2010-2012) a Karsany Jest (výroba od 2013), Mercedesy Sprintery či Peugeoty.

V Malatyi je u městskéhi podniku v provozu i po dodávce 20 nových BMC Procity II na MHD také minimálně 7 kusů BMC Belde 2xxCB (4. generace), která se vyráběla v letech 2004-2009.

A kromě BMC Belde tu potkáme Mercedesy-Benz 0345G Conecto. V provozu jsme zahlédli 2 vozidla, a to jak v pracovních dnech, tak o víkendu.

Po dodávce nových BMC již nejsou v provozu standardní Conecta nebo MANy Lion's Classic.

A v provozu je tu opět raritní vůz - MAN SG 220 z 80. let. V provozu jsme během špičky zahlédli celkem 2 ks. Zajímavé jsou bezesporu i dlouhé řadící páky.

Kloubové autobusy vyrážejí pouze z terminálu uprostřed města směrem na západ.

Některé MANy SG 220 prošly modernizací a dostaly jiná světla či lepená okna. V provozu jsme zahlédli 1 vůz v této upravené podobě (+ 1 vůz klasický, viz předchozí příspěvek) pouze ve špicce.

Fotogalerie:

Zveřejněno: 6. 10. 2024 Země navštívena: září 2024 Autor: Martin Chour