Děčín

Na severu, u hranic s Německem se nachází město Děčín. Hlavním lákadlem je děčínský zámek, který lze velmi dobře spatřit.

zámek Děčín (foto: MCH)

Do Děčína se cestující mimo auta a autobusu mohou dostat navíc vlakem, který odtud jede do 4 směrů. Do Ústí nad Labem (Praha), Drážďan, Benešova nad Ploučnicí (Česká Lípa) a do Teplic. V současnosti má Děčín 50 000 obyvatel, což se nezměnilo od roku 1965.

Provozovaná MHD nejezdí jen po Děčíně, ale zajíždí také do Jílového a Benešova nad Ploučnicí. MHD je tvořena výhradně autobusy, avšak před 40 lety zde jezdily i trolejbusy. 90 % autobusů je dnes nízkopodlažních. Do roku 2014 zajišťoval Dopravní podnik Děčína i provoz regionální dopravy, kterou však nově provozují regionální dopravci pro Ústecký kraj.

linka 1 u děčínského železničního nádraží (foto: MCH)

V provozu je tu celkem 15 linek. Linka 1 a 2 jsou páteřní linky, které jezdí v pracovní dny ve špičce po 10 – 20 minutách, dopoledne po 15 – 30 minutách a o víkendu po 30 minutách. Zároveň nahrazují původní linky trolejbusů č. 1 a 2 skoro v totožných trasách. Za páteřní linku se dá považovat i linka 4, která jezdí z Letné přes centrum na Březinu v podobných intervalech, avšak o víkendu po 60 – 90 minutách. Dále zde jezdí v řidkých intervalech denní autobusové linky 5, 6, 7, 8, 9, 10, 12 a 14 a linka k průmyslovým areálům č. 37. V nočním provozu pak linky 32 a 33. Kromě těchto linek je tu i jedna turistická linka, linka č. 17, která jezdí k zámku Děčín a jezdí na ní Londýnský autobus (viz. obrázek níže). Provozována je pouze 4 ročně v sobotu.

linka 12 projíždí zastávku Labské nábřeží, kde stojí známý Londýnský autobus, který také vlastní DP Děčín (foto: MCH)

Mimo vypsaných autobusových linek, zde některé linky dělají v určitých úsecích svazky, ve kterých jedou 2 linky velkou část trasy. Jedná se o linky:

• 1+37 – CHROCHVICE – Želenice – Rozbělesy (37)/Podmokly (1) – Masarykovo nám. – Myslbekova – NEMOCNICE
• 2+5 – JÍLOVÉ (5) – BYNOV – Dolní Oldřichov – Podmokly – AUT. NÁDR. – Masarykovo nám. (2) – STARÉ MĚSTO (2)
• 8+9 – AUT. NÁDR. – Masarykovo nám. – Staré Město – Křešice – NEBOČADY (9)/VELKÁ VELEŇ (8)
• 12+14 – BĚLÁ (12) – ŠKRABKY – Aut. nádr. – Masarykovo nám. – PODSKALÍ (14)/FOLKLAŘE (12)

* Čísla v závorkách značí linku, která jede v daném úseku. Pokud není u zastávky číslo, jedou zde obě linky.

K prosinci 2014 byly zavedeny v Děčíně 2 nové autobusové linky, linka č. 5 do Jílového a linka č. 6 do Benešova nad Ploučnicí, které jako první jedou i za území města Děčína. Zároveň kvůli malé vytíženosti byla zrušena linka č. 3 kolem průmyslových areálů (KOTVA, Monos) a k 1. listopadu i linka č. 25, která cestující navážela k TESCO.

linka 37, která tvoří svazek s linkou 1 zachycena na autobusovém nádraží (foto: MCH)

Mezi nejzajímavější místa, kam se můžete MHD dát, je bezesporu děčínský zámek či staroměstský most. Právě k děčínskému zámku se můžete vydat linkou č. 17, na kterou je vypraven londýnský autobus a doveze vás až k zámku. Bohužel její provoz je jen 4 do roka v sobotu. Nejbližší zastávkou je tak zastávka Tyršova, který je umístěna na hlavním tahu městské dopravy. Dostat se sem může např. linkami 1, 2, 4, 6, 8, 9, 10, 14 či námi již zmiňovanou linkou 17.

Mezi turisticky zajímavou linku můžeme pokládat zejména linku 9, kterou se můžeme dostat z centra ke staroměstskému mostu poblíž zastávky Březová nebo třeba k rozhledně Velký Chlum. Právě k ní se nabízí 2 varianty, jak se sem dostat a překvapivě obě vedou od linky č. 9. První možnost je vystoupit v zastávce Žerotínova a jít po červené přibližně 3 km mírným kopcem k rozhledně. Zde leze využít i linku 8, která tvoří s linkou 9 z velké části svazek. Druhou možností je sjet linkou 9 až k Boleticím nad Labem k lidovému domu, a zde vyrazit po žluté turistické trase převážně lesem přibližně 4 km k cíli.

Kromě této rozhledny můžeme v blízkosti Děčína zahlédnout ještě jednu rozhlednu, pojmenovanou Sokolí vrch nacházející se východním směrem. K ní se dostaneme linkou 12, která vede od Bělé a Škrabky přes centrum Děčína na Folknaře, odkud je to přesně 2 km po zelené k rozhledně.

pohled od rozhledny Velký Chlum (foto: mapy.cz)

Krásnou cestou vede i linka 14, která z oblasti Škrabky klesá do do Rozběles v Děčíně k Labi a dále pokračuje podél Labe přes centrum Děčína a Loubí na Podskalí. Těsné vedle linky 14 se nachází na východě i linka 1 a 37, které vás dovezou k zastávce Nemocnice. Právě z této zastávky, i když název tomu moc nevypovídá, je výborné východiště na červenou, která se táhne Růžovým hřebenem nad Labem a nabízí nesčetněkrát fantastické výhledy na okolí, kde najdeme i plno skalnatých útvarů.

Pokud překročíte i tyto hranice Děčína, můžete využít i linek č. 5 a 6. Linkou č. 5 se můžete dostat na západ do Jílového, kde se nachází  i stejnojmenný zámek a pokud se vydáte na druhou stranu, po trase linky č. 6 do Benešova nad Ploučnicí, naleznete tu zámecký komplex Benešova nad Ploučnicí nebo po dvou kilometrové chůzi po zelené i zámek Ostrý.

Abychom nebyli jen v okrajových částech města, podíváme se i do centra. Právě zde se nachází také plno kulturních památek a skvostů. Mezi ně patří např. kostel Povýšení sv. Kříže blízko zastávky Myslbekova, řetězová lávka poblíž děčínského zámku, zámecký rybník nebo kaple Marie Pomocné a kostel sv. Václava a sv. Blažeje v blízkosti Masarykova náměstí. Kromě kulturních památek se tu nachází i aquapark u zastávky Kaufland, zoologická zahrada na západní straně Labe, kam se nejlépe dostane linkou 2, 5, 12 a 14 ze zastávky Teplická. Blízko ZOO je také Pastýřská vyhlídková věž nebo muzeum okolního regionu. U Děčínské zastávky si lze povšimnout i původního pivovaru.

děčínský železniční most (foto: MCH)

Provoz na autobusových linkách je zajištěn převážně standardními a patnáctimetrovými vozy, ve špičkách jsou na linky vypravovány i kloubové autobusy.

Co se týče vozového parku, ten se skládá převážně z nízkopodlažních vozů Mercedez-Benz a Irisbus Citelis. V provozu jsou tu i poslední 2 kloubové Karosy B 941 a 3 standardní Karosy B 951. V tuto chvíli (rok 2015) jsou vysokopodlažní autobusy na prodej, a tak se dá očekávat, že za 2 roky budou v Děčíně jezdit výhradně nízkopodlažní vozy.

Vozy jsou hlídané GPS s tím, že aktuální poloha vozu se aktualizuje vždy za minutu.

Zastávky i jízdní řády jsou městského typu. Nahoře mají název zastávky, pod ním logo dopravního prostředku, dále čísla linek (noční žlutě) a jízdní řády, které jsou sklem uzavřené. Jízdní řády řády jsou městského typu. Vlevo se nachází seznam zastávek, v ostatní části časové údaje (JŘ všední den, sobota, neděle, prázdniny). Nástup do autobusu je umožněn pouze předními dveřmi, výstup všemi dveřmi ostatními.

zastávka Hlavní nádraží (foto: MCH)

Po celém Děčíně se jezdí za stejnou cenu jízdného. Pokud cestující chce jet pouze jednou linkou, tedy bez přestupu platí 20 Kč, dítě 10 Kč. Pokud chce ale přestupovat, platí o 5 korun více, tedy 25 korun a dítě 12 Kč. Jízdenka platí celkem 90 minut v pracovní dny, v sobotu 120 minut a v neděli po celý den. Celodenní jízdenka vás vyjde na 60 korun. Pokud se jedná o pravidelného cestujícího, ten si může objednat a poté platit elektronickou peněženku, a tak to má o několik korun levnější. Tříměsíční jízdenka stojí např. 960 korun.

Areál Dopravního podniku města Děčína se nachází v Dělnické ulici. Autobusy sem zajíždějí každý den. Celkem je zde tak depováno přes 40 vozů. Kromě odstavovací plochy je tu i lakovna, centrum diagnostiky, klempírna nebo třeba hala na servis vozů. Dispečink se nachází na autobusovém nádraží. Kromě vozů DP Děčín se zde servisují i jiné vozy dopravních podniků či řidičů osobních automobilů.

jízdní řády (foto: MCH)

A jak vypadala MHD v Děčíně od začátku?

Od poloviny 19. století se rozvíjela nová průmyslová centra a to s sebou neslo i odvážení dělníků do továren a z továren. Z těchto důvodů byl koncem 19. století do velkých měst zaveden nový dopravní prostředek, elektrická pouliční dráha. Tak se uvažovalo i v Děčíně, s nápadem sem přišel Eduard Špalek, který v roce 1897 zažádal o výstavbu první tramvajové linky. Bohužel kvůli své finanční náročnosti a kvůli technickým potížím (řetězový most přes Labe) nebyl projekt vedení tramvají z Děčína přes Podmokly, Jílové a Libouchec uskutečněn.

Proto se začalo hledat jiné řešení, a to byly v té době ještě neznámé, autobusy, které poprvé vyjely v roce 1899 v Londýně a to navíc bez velkého úspěchu. I tak se ale plán provozu autobusů v Děčíně začal rýsovat. První kdo s autobusy přišel byl Heinrich Hollerstein, který zažádal k 6. prosinci 1900 o udělení koncese na provozování linky v trase Děčín – Podmokly (odbočka k nádraží) – Jílové – Libouchec, tedy po plánované trase elektrické pouliční dráhy. Celkem měly být zavedeny 2 autobusové linky:

• 1) Děčín, nádraží ÖNWB* – Podmokly, nádraží státní dráhy
• 2) Děčín, nádraží ÖNWB – Podmokly, hotel Pošta – Oldřichov – Bynov – Jílové – Modrá – Libouchec

* dnes budova naproti nádraží Děčín-východ

první autobusy v Děčíně (foto: archiv DP Děčína)

Projekt měl být uskutečněn do léta 1902, kdy se v Děčíně konala velká hospodářská výstavba. Proti návrhu bylo zastupitelstvo Podmokel a Rakouské státní dráhy, které provozovaly Duchcovsko-podmokelské dráhy, a tak se jím to nehodilo. I tak byl ale projekt odsouhlasen, přesto ale Heinrich Hollerstein tento plán neuskutečnil. Stalo se tak až o 4 roky později, kdy se koncese ujal obchodník  Friedrich Leinweberov, který chtěl zavést opět 2 autobusové linky:

• Děčín, nádraží východ–Podmokly, nádraží
• Děčín, nádraží východ–Oldřichov

Provoz autobusů měl začít 2. června 1906, avšak s velkou pravděpodobností začal až v polovině srpna na první lince mezi Děčínským a Podmokelským nádražím. Na druhé lince až v roce 1924. Jednalo se tak o první autobusovou linku na území dnešní České republiky. Provoz linky ale netrval dlouho, a již v následujícím roce byl kvůli nepodpoře měst provoz linky zrušen, obnoven pak až v roce 1912. Bohužel kvůli 1. světové válce byl mezi roky 1914 –  1923 opět zrušen. V roce 1923 autobusový provoz opět zavedl Leinweberov. Další období není zas tak zajímavé, a tak se přesuneme až do 50. let.

jedna z posledních Karos u Dopravního podniku Děčína (foto: MCH)

V roce 1950 byl založen Dopravní podnik města Děčína, a s ním začal v Děčíně jezdit i nový dopravní prostředek, trolejbusy. Provoz trolejbusů byl po tříleté přípravě zaveden 6. ledna 1950 (trasa Dr. Benše – Náměstí Svobody) a postupně rozšiřován, než se na konci roku 1950 dostal do definitivní podoby na 4 linkách (nejdříve linky značeny písmeny):

• 1 CHROCHVICE – Bažantnice – Prokopa Holého – Hlavní nádraží – náměstí Svobody – KAMENICKÁ (délka 7,458 km)
• 2 BYNOV– Prokopa Holého – Hlavní nádraží – náměstí Svobody – STARÉ MĚSTO (délka 7,562 km)
• 3 CHROCHVICE – Bažantnice – ROZBĚLESY – Hlavní nádraží  – NÁMĚSTÍ SVOBODY (od poloviny 60. let ukončena na nám. Komenského) délka 6,370 km)
• 4 GOTTWALDOVA – Hlavní nádraží – NÁMĚSTÍ SVOBODY (délka 3,770 km- špičková posilová linka)

trolejbusy v Děčíně (mapa: http://www.spvd.cz/)

Celková délka trolejbusových tratí činila 25 km a vypravováno bylo 18 z celkových 26 trolejbusů. Vozovna byla umístěná na Dělnické ulici. Kromě trolejbusů jezdily i 2 autobusové linky.

Největší rozmach měly trolejbusy v roce 1967, kdy přepravily celkem 10 999 000 cestujících ( v roce 1950 3487 000). Kvůli nedostatku investic a kvůli oddalované výstavbě mostu nebylo možné provoz trolejbusů nadále rozšiřovat. V roce 1967 přijalo ministerstvo usnesení o postupné likvidaci trolejbusů, které měly být definitivně zlikvidovány do roku 1980. Poté měl být děčínský dopravní podnik pouze autobusový.

trolejbusy v Děčíně (foto: archiv DP Děčína)

V roce 1969 – 1970 byl zastaven provoz trolejbusů na trati do Rozběles, a s tím byly zrušeny i dvě trolejbusové linky, a tak v sítí zůstaly poslední dvě.

Nárůstem počtu motorových vozidel, ztíženými podmínkami na jediné průjezdné komunikaci přes Labe docházelo stále více ke zhoršování dopravních podmínek. Docházelo také k výstavbě nových sídlišť, což mělo za následek i překládání trolejbusových tratí společně se stavebními pracemi. Navíc se objevily palivoenergetické prognózy o „bezednosti“ ropovodu Družba.

Z těchto důvodů byl provoz trolejbusů již 14. prosince 1973 zastaven. Poslední trolejbusy zatáhly před polednem a v odpoledních hodinách se do ulic vydal poslední trolejbus, který se loučil s 23-letým provozem právě toho dopravního prostředku v Děčíně. Zatáhl přesně v 16:04, a tím skončila nadobro éra trolejbusů v Děčíně. Trolejové vedení bylo v následujícím roce strženo a trolejbusy byly předány do Teplic. Provoz tak od té doby zajišťovaly a dodnes zajišťují jen autobusy.

dnešní autobusové nádraží s dispečinkem (foto: MCH)

odstavovací plocha vozů DP Děčín (foto: MCH)

Při mé návštěvě jsem měl možnost zavítat i do zázemí garáží Dopravního podniku města Děčína, proto i část fotek je z garáží.

Mapa sítě:

• MHD – schéma vedení linek
• + staré schéma do roku prosince 2014

Fotogalerie:

Zveřejněno: 8. 2. 2015
Autor: Martin Chour