Jindřichův Hradec

Jindřichův Hradec leží na jihu Čech v Jihočeském kraji. Uprostřed města se nachází rybník Vajgar nad kterým se tyčí zámek Jindřichův Hradec. Nachází se tu také největší pohyblivý betlém na světě.

Pohled z mostu přes Malý Vajgar směrem na historické jádro města (foto: RŽ)

Centrum města leží u rybníka Vajgar. Centrálním náměstím je náměstí Míru, kde se uprostřed tyčí sousoší Nejsvětější Trojice. Kousek odtud je také Masarykovo náměstí, odkud je nejvýhodnější se vydat do centra (z MHD). Při cestě z Masarykova náměstí uvidíte po pravé straně Minoritský klášter a kostel sv. Jana Křtitele. Po několika metrech dále pak uvidíte náměstí Míru, odkud se vydáte zejména vpravo vzhůru k mohutnému kostelu Nanebevzetí Panny Marie.

sousoší Nejsvětější Trojice na náměstí Míru (foto: MCH)

Vedle něj je i kostel sv. Máří Magdaleny. Jakmile minete kostel sv. Máří Magdalény sestupujete dolu k Nežárecké bráně (poblíž se nachází i muzeum Jindřichohradecka, kde je největší pohyblivý betlém), odkud se vydáte k hradu Jindřichův Hradec, který byl přestavěn a zčásti lze mluvit o zámku a zčásti o hradu. Odtud lze vidět mimo jiné i celý rybník Vajgar. Po prohlídne pak můžete sestoupit k rybníku a vyfotit si např. celý hrad zespoda. Zejména u mostu, který odděluje rybník malý a velký Vajgar je z lávky úchvatný pohled na zámek.

kostelu Nanebevzetí Panny Marie (foto: MCH)

Od lávky se můžete vydat i k sídlišti, kde se nachází kostel sv. Václava. Kromě centra lze jít i na opačnou stranu, tedy od centra, což je nejlepší opět z Masarykova náměstí pokud jdete Klášterskou ulicí.  Poté co projdete kolem městského úřadu, kterého si jistě všimnete, objeví se před vámi Pražská brána, a poté co k ní dojdete i kostel sv. Kateřiny s františkánským klášterem.

Odtud se můžete nádražní ulicí dostat k železničnímu a autobusovému nádraží nebo si ještě prohlídnout kostel Nejsvětější Trojice, nedaleko od kostel sv. Kateřiny. Z nádraží se můžete svézt i úzkokolejkou, která jezdí celoročně v pravidelném provozu. Jistě je tu mnoho dalších zajímavostí, snažil jsem se ale vypíchnout ty nejzajímavější.

kostel sv. Václava (foto: MCH)

V provozu je tu celkem 9 linek označenými čísly 11-13, 21-22, 31-32, 41 a 51. Páteřní linka linka 11 projíždí nejnavštěvovanější a nejzajímavější kouty Hradce. Začíná v osadě Radouňka a pokračuje na nádraží, kde se sjíždí většina linek MHD. Odtud jede vlevo k sídlišti U nádraží. Zde začíná hlavní obytná výstavba Jindřichova Hradce. Nedaleko se nachází kostel Nejsvětější Trojice.

linka 11 v zastávce sídliště Vajgar – bazén (foto: RŽ)

Za kostelem odbočuje doprava, vzápětí opět doleva a Pravdovou ulicí míří ke kostelu sv. Kateřiny a dále na Masarykovo náměstí. Odtud dolu k nábřeží (kostel sv. Jana Křtitele) k rybníku Vajgar a kolem nemocnice mírným klesáním jede k Vajgaru do Jáchymovy ulice. Odtud opět nabírá metry a cílem cesty je nyní sídliště Vajgar, které se skládá z mnoha paneláků ve velmi slušném stavu. Po objetí sídliště se dostává do obchodní čtvrtě, kde má pobočku Kaufland nebo Albert.

Zde vyjíždí ze sídliště a lesem se vydává do převážně průmyslové čtvrti  k závodu Jitka. Tam ovšem nezastaví a pokračuje na sídliště Otín a dále na konečnou zastávko Otín, točna. Obsluhu samostatné průmyslové zóny totiž zajišťují další linky jako linka 12.

linka 12 na mostě přes Malý Vajgar (foto: RŽ)

Jedná se o linku doplňkového charakteru a proto je v provozu pouze ve špičkách pracovních dnů. Z autobusového nádraží pokračuje až k nábřeží po trase linky 11. Tam se oproti lince 11 dá doleva, ale nezajede k nemocnici a pokračuje na sídliště Vajgar. Za obchodní zónou odbočí doleva a pokračuje do konečné zastávky, k závodu Jitka.

Ještě v roce 2015 pokrývalo město pouze 5 linek, které byly s reorganizací zrušeny (foto: MCH)

Linka 13 začíná na točně v severovýchodní části města nazývané jako Dolní Skrýchov. Po chvilce se napojí na ulici Jarošovská a pokračuje směrem na nádraží. Tam však nekončí, avšak pokračuje po trase předchozích dvou linek do obchodní zóny.

Z nádraží stejnou trasou vychází také linka 21, která se ovšem dá za nábřežím doprava a ulicí Václavskou kolem kostela sv. Václava, aby následně odbočila k sídlišti Hvězdárna. Po otočení u mateřské školy pokračuje vpravo a po napojení na silnici E551 zajistí obsluhu další průmyslové zóny. Za tou odbočí doprava ke hřibitovu a svou jízdu ukončí u závodu Fruko.

linka 13 u kostela sv. Kateřiny (foto: RŽ)

Velmi nepřehlednou se může jevit špičková linka 22. V celé trase je totiž veden pouze jeden pár spojů a zbytek je ukončen tak nějak různě. Ze zastávky Jitka Bobelovka pokračuje směrem k sídlišti Vajgar s tím rozdílem, že na kruhovém objezdu pokračuje vpravo přímo k sídlišti U Nádraží. Po projetí centra známou trasou odbočí za nábřežím doprava a vydá se na sídliště Hvězdárna, kde končí u mateřské školy.

Minulostí je po reorganizace také linka 5, která byla vyfocena v průmyslových areálech Jitka (foto: MCH)

Podobně jsou na tom i linky 31 a 32 spojující severní část města s areálem firmy Fruko. První zmiňovaná vyjíždí ze zastávky Ke Kanclovu směrem na nádraží kde většina spojů z tohoto směru končí, jiné pokračují až na sídliště U Nádraží. Druhá část je vedena z nádraží nebo z Pražské ul.  přes centrum a nemocnici (po trase linky 21) do areálu Fruko bez zajíždění na sídliště Hvězdárna.

Druhá jmenovaná se bude popisovat jen těžko. Několik spojů vyjíždí za zastávky Ke Kanclovu, na nádraží se připojí spoje další a společně pokračují přímou trasou, nebo přes průmyslovou zónu Jitka,  na sídliště Vajgar. Po chvilce sjede u nemocnice a známou trasou pokračuje na Hvězdárnu a do Fruka. Zejména v odpoledních hodinách jsou spoje vedeny pouze v trase (Jitka/sídliště Otín -) sídliště Vajgar, bazen – sídliště Hvězdárna (- Fruko).

linka 32 na sídlišti Vajgar (foto: RŽ)

Linka 41 má za úkol obsluhu Nežárského předměstí a vesnic Buk a Políkno. Vyjíždí po známé trase z nádraží přes centrum na nábřeží bez obsluhy sídliště U Nádraží některými spoji. Za mostem se dá čtyřikrát vpravo a dojede do zastávky Nežárka. Obslouží také zastávku Na Palici a krajinou luk a polí jede do Buku. O kus dále odbočí naposledy vpravo a dojede na náves ve vesnici Políkno, kde končí.

Poslední linkou je 51. Více méně se jedná o noční a víkendovou kombinaci linek 11-13 a 21. Na severu města spoje vyjíždí z točen Radouňka a Dolní Skrýchov, zhruba každý druhý spoj pak začíná až na nádraží. Následuje typická cesta přes centrum na nábřeží, odkud polokružně objede sídliště Hvězdárna, aby od nemocnice pokračovala na sídliště Vajgar, kde zhruba polovina spojů končí. Zbytek se rozdělí na spoje jedoucí do Jitky či do Otína.

Intervaly linek jsou velmi nepravidelné, o víkendu se objevují kolem 1 hodiny, ve všední dny kolem 15-30 minut.

Dopravce ČSAD Jindřichův Hradec na linky nasazuje výhradně autobusy Mercedes-Benz Conecto LF splňující nejnovější emisní normu €6. Dříve jsme se mohli setkat také s Citary nebo autobusy MAN. Vozidla jsou vybaveny moderním informačním systémem vč. hlášení zastávek.

 

jízdní řády linek MHD na autobusovém nádraží (foto: MCH)

Zastávky jsou městského typu. Jízdní řády nejsou ničím kryté. Nahoře je logo dopravní prostředku, pod ním čísla linek v barevných kruzích (někde nejsou) a pod nimi nekryté jízdní řady, někdy také koš. JŘ je podobný jako na slovensku. Vedle sebe je pracovní den a sobota a pod tím neděle (+ svátky). Nástup do vozu je umožněn v pracovní dny od 4 do 19 hodin všemi dveřmi, v ostatním období pouze dveřmi předními.

typický zastávkový sloupek (foto: MCH)

Jízdenky prodávané u řidičů autobusů jsou přestupní s dobou platnosti 40 minut (10 Kč) a 90 minut (15 Kč). Navíc ceny jsou dost levné, roční jízdenka stojí jen 1200 Kč. Pokud někdo přestupuje z jednoho autobusu do druhého autobusy (použití přestupní jízdenky), musí řidiči jízdenku ukázat a on mu vydá jízdenku za 0 Kč (pokud se jedná o stejný vůz, tak nejspíše ne – moje zkušenost).

Garáže ČSAD Jindřichův Hradec se nachází těsně za autobusovým nádražím, takže vozy to mají velmi blízko vyjetí na linku.

linka 340130 do Novosedel nad Nežárkou v ulici Claudiusova (foto: RŽ)

Mapa sítě:

 

  Fotogalerie:

Zveřejněno: 11. 4. 2015, Autor: Martin Chour
Aktualizováno: 16.7.2017, Autor: Rudolf Žák