Linka 14

Pražská tramvajová linka 14

V provozu: celotýdenně

Vozy: 2 (o víkendu a večer sóla)

Typ tramvaje: T3R.P, KT8D5.RN2P, 15T

Dopravce: Dopravní podnik hl. m. Prahy, a.s.

Garantované nízkopodlažní spoje: ano

Konečné zastávky: 2 (Spořilov, Nádraží Vysočany/Vysočanská)

Přestup na metro: A, B, C

Doba jízdy: 50 min

Délka linky: 14 km

Zastávky:

SPOŘILOV – Teplárna Michle – Chodovská – Plynárna Michle – Chodovská – Pod Jezerkou – Horky – Náměstí Bratří Synků – Divadlo Na Fidlovačce – Svatoplukova – Ostrčilovo náměstí – Albertov – Botanická zahrada – Moráň (Z) – Karlovo náměstí (B) – Novoměstská radnice (T) – Lazarská – Vodičkova – Václavské náměstí (A) – Jindřišská – Masarykovo nádraží (B) – Bílá labuť – Těšnov – Vltavská (C) – Pražská tržnice – Tusarova (Z) – Dělnická (T) – Maniny – Libeňský most – Palmovka (B) – Palmovka (B) (Z) – Balabenka – Divadlo Gong – Poliklinika Vysočany – NÁDRAŽÍ VYSOČANY (B) – VYSOČANSKÁ (Z)

Historie:

Linka 14 vznikla očíslováním linky na trati Praha – Libeň – Vysočany, kterou zřídil František Křižík. Tuto samostatnou trať převzaly Elektrické podniky. Od 25. května 1910 byla čtrnáctka převedena na Vychovatelnu a od 17. července jela z Florence Jezdeckou ulicí (dnes Havlíčkova ulice) a dále přes Jindřišskou, Václavské náměstí, Myslíkovu a Palackého náměstí na Anděl.

linka 14 ve smyčce Vysočanská (foto: MCH/2016)

Na chvíli byla vedena na Santošku a to konkrétně od 23. března 1913 do 14. července 1913, kdy byla převedena do Košíř. V následujícím roce byly na linku nasazeny dva vozy. Další změna přišla až roku 1927, kdy byla od 18. září přesunuta v Karlíně do dnešní Sokolovské ulice, v té době Královské. Trať v Křižíkově ulici zůstala opuštěna. Z Vychovatelny byla prodloužena po současné trati dále na Kobylisy.

Košíře opustila 2. března 1930 a byla vrácena zpět na Santošku, kde nahradila linku 9, převedou do Košíř. K 1. únoru 1931 byla zrušena trať v Myslíkově ulice a čtrnáctka byla odkloněna přes Karlovo náměstí. Od 28. září 1931 již nejela do Karlína, kam jezdila od svého zavedení, ale přes Těšnov a Jatky (dnes Pražská tržnice) jela přes Libeňský most a dále jako dřív do Kobylis.

čtrnáctka v Nádražní ulici (foto: MCH/2016)

O rok později byla od 3. ledna 1932 vedena z Karlova náměstí přes Nádraží Vyšehrad (dnes Albertov), Riegrovo náměstí (dnes Náměstí Bratří Synků) a Pankrác přes Budějovické náměstí až na Kačerov. Provozována byla ve 3 vozech. S dostavbou vozovny Kobylisy a také trati k ní byla od 30. dubna 1939 prodloužena. V roce 1945 byl zaveden celonoční provoz (od roku 1964 vedena v noci na Ryšánku). Když byla dostavěna trať v ulici Na Florenci, byla sem čtrnáctka převedena – stalo se tak 25. dubna 1948.

V dalších letech nedocházelo k žádným změnám. Změny nastaly ale v roce 1970, konkrétně 20. června 1970, při nichž byla 14 zkrácena na Vychovatelnu. Ta zásadní změna proběhla až 19. října 1970, kdy byla kvůli výstavbě metra a tím zrušení tratě mezi Kačerovem a Budějovickým náměstím jednak zkrácena právě na tuto konečnou, tak byla na Pankráci vedena místo ulicí 5. května ulicí Na Pankráci. Provozována byla nově ve dvou vozech.

čtrnáctka v první polovině září na Moráni (foto: MCH/2016)

Od 17. ledna 1972 prošla zásadní proměnou trasy: Zlíchov, Lihovar – Anděl – Palackého náměstí – Moráň – Karlovo náměstí – Vodičkova – Jindřišská – Nádraží Střed (dnes Masarykovo nádraží) – Těšnov – Hlávkův most – Nádraží Bubny – Veletržní ulice – Park kultury a oddechu Julia Fučíka (dnes Výstaviště Holešovice). V nočním provozu jela na Vozovnu Kobylisy. Provozována byla v sólech. Od 3. září 1973 byla převedena na Radlickou.

Od 5. května 1977 byla opět z Těšnova vedena na Jatky a dále přes Vychovatelnu do Kobylis (na Střelničnou). Kvůli nedostatku řidičů byly nasazeny na 14 soupravy a omezen byl provoz. Ve špičkách jelo méně spojů a mezi lety 1978 – 1980 byl zrušen i noční provoz. Od roku 1981 byly v nočním provozu nasazeny soupravy oproti sólům a od roku 1984 byla v noci vedena přes Veletržní (dnes Veletržní palác) a Trojskou.

ForCity se žene po Hlávkově mostě (foto: MCH/2015)

Když byla 11. dubna 1983 zrušena trať v ulici Na Florenci, byla vedena kolem Bílé labutě.

Ve své původní trase byla zrušena s otevřením prvního úseku metra B od 3. listopadu 1985, kdy byla zavedena v nové trase Olšanské hřbitovy – Krematorium Strašnice – Strašnice, Černokostelecká v soupravách. S prodloužením metra A na Strašnickou byla od 11. července 1987 odkloněna a sloužila jako přivaděč na metro A. Trasa Strašnice, Černokostelecká – Strašnická – Radošovická – Nádraží Hostivař.

S otevřením mostu mezi Palmovkou a Ohradou byla od 23. listopadu 1990 převedena do zcela nové trasy Sídliště Ďáblice – Vychovatelna – Libeňský most – Vltavská – Strossmayerovo náměstí – Dlouhá (dnes Dlouhá třída) – Masarykovo nádraží – Jindřišská – Václavské náměstí – Karlovo náměstí – Palackého náměstí – Anděl – Smíchov, Laurová. Provozována byla do roku 1991 v soupravách.

Od 22. listopadu 1991 byla vedena místo na Sídliště Ďáblice k Vozovně Kobylisy. S otevřením metra B mezi Českomoravskou a Černým Mostem došlo od 3. listopadu 1998 k odklonu přes Osadní (dnes Ortenovo náměstí) a Trojskou.

14 při odklonu na Staroměstské (foto: MCH/2016)

K 30. srpnu 2003 byla znovu převedena k Vozovně Kobylisy, od 4. října přes Libenský most a ještě ve stejném roce byla od 29. listopadu 2003 prodloužena po nové tramvajové trati na Sídliště Barrandov. Nově na ni byly nasazeny soupravy.

Další změnou si prošla při vzniku tzv. metropolitní sítě, kdy byla od 1. září 2012 vedena z Barrandova až na Masarykovo nádraží stejně, ale odtud byla vedena přes Těšnov a Pražskou tržnici na Ortenovo náměstí, kde správně končila, fakticky se ale měnila na linku č. 24 a dále objížděla celé Holešovice a pokračovala přes centrum a Nusle na Kubánské náměstí.

setkání tří vozů T3M na dvou linkách v zastávce Balabenka (foto: MCH/2016)

Tato změna byla plno lidmi a Dopravním podnikem h. m. Prahy kritizována, a tak je od 28. srpna 2016 převedena do nové trasy: Spořilov – Náměstí Bratří Synků – Albertov – Karlovo náměstí – Václavské náměstí – Masarykovo nádraží – Vltavská – Palmovka – Nádraží Vysočany – Vysočanská. Ve své trase velmi kopíruje metro B.

Mapa: Intervaly:

Pracovní den				Sobota			Neděle
RŠ	Se	OŠ	Ve	Do	Od	Ve	Do	Od	Ve
8	10	8	20	15	15	20	15	15	20

Zajímavá místa na trase:

• Těšnov – Štvanice
• Bílá Labuť – kostel sv. Petra, Petrská věž, Muzeum hl. m. Prahy
• Jindřišská – kostel sv. Jindřicha a Svaté Kunhuty, Jubilejní synagoga, Jindřišská věž
• Václavské náměstí – Václavské náměstí
• Moráň – Faustův dům, Knihovna spolku mediků českých
• Botanická zahrada – pamětní deska Božena Němcová, Ministerstvo spravedlnosti, kostel svatého (Jana Nepomuckého, Panny Marie, Jeroným a patroni slovanští), Emauzy, Knihovna Občanského instituty
• Albertov – zvěstování Panny Marie, Knihovna Revmatologického ústavu
• Ostrčilovo náměstí – Čokoládový dům a muzeum čokolády
• Divadlo Na Fidlovačce – Divadlo Na Fidlovačce
• Pod Jezerkou – park Jezerka

Platný jízdní řád Staré jízdní řády:

• Archiv 7 JŘ

Pokud máte zájem o další JŘ, napište do komentářů (máme pro období 2012 – 2016, někdy i starší). Fotografie z linky:

linka 14 na Ortenově náměstí (foto: MCH/2015)

Zveřejněno: 10. 10. 2012 Aktualizováno: 14. 9. 2016 Autor: Martin Chour