Linka 20

Pražská tramvajová linka 20

V provozu: celotýdenně

Vozy: 2

Typ tramvaje: T6A5, T3R.P, 15T, 15T4

Dopravce: Dopravní podnik hl. m. Prahy, a.s.

Garantované nízkopodlažní spoje: ano

Konečné zastávky: 2 (Divoká Šárka, Sídliště Barrandov)

Přestup na metro: A, B

Doba jízdy: 50/52 min

Délka linky: 17 km

Zastávky:

DIVOKÁ ŠÁRKA – Vozovna Vokovice – Nad Džbánem – Nádraží Veleslavín (A) (V) – Červený Vrch – Sídliště Červený Vrch – Bořislavka (A) – Na Pískách – Hadovka – Thákurova – Dejvická (A) – Vítězné náměstí (A) – Hradčanská (A) (V) – Chotkovy sady – Malostranská (A) – Malostranské náměstí – Hellichova – Újezd – Švandovo divadlo – Arbesovo náměstí – Anděl (B) – Na Knížecí (B) (V) – Plzeňka – Smíchovské nádraží (B) (V) – ČSAD Smíchov (×) – Lihovar – Zlíchov – Hlubočepy – Geologická – K Barrandovu – Chaplinovo náměstí – Poliklinika Barrandov – SÍDLIŠTĚ BARRANDOV

Historie:

Linka 20 byla zavedena 14. září 1924 v trase Vršovice, Čechovo náměstí – Vršovické náměstí – Náměstí Míru – I. P. Pavlova – Karlovo náměstí – Resslova ulice – Národní divadlo – Parlament (dnes Staroměstská). Linka byla provozována v sólo vozech.

Z Parlamentu byla o 2 roky později 24. ledna 1926 prodloužena přes Klárov (dnes Malostranská) na Nádraží v Brusce (dnes Hradčanská). Počínaje tímto prodloužením byly na dvacítku nasazeny soupravy.

linka 20 na Lihovaru (foto: MCH/2016)

S otevřením nové tramvajové trati na Vítězné náměstí byla v témže roce 7. června prodloužena sem a následně 12. listopadu z Vítězného náměstí ještě jednou k dnešní Thákurově. K Hadovce byla prodloužena 1. srpna 1928, když sem byla dostavěna trať. V této trase vydržela do 23. října 1932, kdy byla odkloněna, aby nahradila linku č. 11 na Ořechovku, která jela nově do Dejvic. Až na dnešní sídliště Petřiny byla prodloužena 26. listopadu 1950, ovšem předtím došlo ještě 16. květnu 1938 k prodloužení k Vojenské nemocnici.

Do 60. let se na 20 neudálo mnoho změn, ty začaly následovat až od roku 1961. 13. března 1961 byly zavedeny nové linky č. 26 a 27 a pozměněna byla i linka 22. Na tuto změnu zareagovala i 20, která od Petřin jela na Klárov, dále ale byla vedena přes Újezd, Národní divadlo, Můstek, Muzeum a Jiřího z Poděbrad na Olšanské hřbitovy. Od 9. prosince 1968 jela opět přes Mánesův most a Staroměstskou.

cedulová dvacítka při výluce na Ohradě (foto: MCH/2015)

V 70. letech byla 30. srpna 1971 prodloužena na Vápenku (dnes Vozovna Žižkov) a od 26. února 1973 byla odkloněna přes Pražský Hrad. S otevřením prvního úseku pražského metra mezi Florencí a Kačerovem byl od 9. května 1974 zaveden i noční provoz (který nahrazoval i zrušení nočního provozu na l. 1), který se od denní varianty odlišoval vedením přes dnešní Hradčanskou a mezi Můstkem a Florou přes Prašnou bránu a Hlavní nádraží. O nocích byla do 4. dubna 1976 provozována v sólech. Kvůli odkloněným linkám 11 a 19 byla od roku 1976 vedena přes Václavské náměstí také v noci.

Se zprovozněním prvního úseku metra A z Náměstí Míru na Leninovu (dnes Dejvickou) ztratila k 13. srpnu 1978 svůj účel a stala se z ní napájecí linka k novému metru. Trasa Petřiny – Vozovna Střešovice – Prašný Most – Hradčanská – Špejchar. V provozu zde byly nadále vlaky 2xT3. V nočním režimu nadále byla vedena po své původní trasa s tím rozdílem, že z Olšanských hřbitovů dále vedla přes Vozovnu Strašnice na Náměstí Josefa Marata (dnes Hostivařská) a byla nově provozována v sólech. Když bylo prodlouženo metro A 19. prosince 1980 na Želivského, byla noční varianta vedena přes Karlovo náměstí, Náměstí Míru a Floru k Ústředním dílnám Hostivař. Od roku 1981 byly na 20 opět nasazeny sóla, o víkendech a o nocích soupravy. Soupravy se sem ale vrací už v roce 1983, kdy je zrušen provoz souprav o víkendu, který se o rok později opět obnovuje. Se zrušením trati Na Příkopech byla od 4. července 1985 odkloněna přes Jindřiškou a Vodičkovu.

linka 20 v Chotkových sadech (foto: MCH/2015)

S otevřením nového metra B 3. listopadu 1985 v trase Florenc – Smíchovské nádraží byl zásadně omezen provoz linky 20 – ta byla nově provozována pouze o špičkách. Její napájecí charakter zůstal i po 21. dubnu 1986, kdy místo na Petřiny jela z Podbaby na Divokou Šárku. Se změnou trasy byl rozšířen provoz na celodenní a celotýdenní v soupravách. Z úsporných důvodů na počátku 90. let byla 20 mezi lety 1991 – 1994 zkrácena na Červený Vrch.

Do dnešní tangenciální trasy se dostala 20 až v novodobé historii – k 29. listopadu 2003, kdy byla otevřena nová trať na Sídliště Barrandov. Dvacítka byla převedena do nové trasy Divoká Šárka – Vítězné náměstí – Hradčanská – Malostranská – Anděl – Smíchovské nádraží – Sídliště Barrandov. Od Smíchovského nádraží na Barrandov jezdila pouze ve špičkách praocovních dnů, všechny spoje byly prodlouženy na Barrandov k 29. listopadu 2009.

dvacítka na Hradčanské při cestě na Podbabu (foto: MCH/2016)

Kvůli propojení nádraží na Smíchově se železniční zastávkou Podbaba a také kvůli špatným prokladům na podbabské trati byla k 31. říjnu 2015 převedena na Nádraží Podbaba. Zde nezůstala dlouho a s při velkých tramvajových změnách v září 2016 byla od 28. srpna 2016 opět vrácena na Divokou Šárku.

Mapa: Intervaly:

Pracovní den				Sobota			Neděle
RŠ	Se	OŠ	Ve	Do	Od	Ve	Do	Od	Ve
8	10	8	20	15	15	20	20	15	20

Zajímavá místa na trase:

Divoká Šárka – kostel u sv. Matěje
Nádraží Veleslavín – zámek Veleslavín
Vítězné náměstí – park Hadovka
Malostranská – Valdštejnská jízdárna, Vojanovy sady, palác (Kolovratský, Fürnstenberský)
Malostranské náměstí – palác (Kaiserštejnský, Hartigovský, Šternberský, Thunovský, Kounický, Kounický, Vrtbovský, Schönbornský, Lichtenštejnský, Ledeburský, Pálffyovský), Valdštejnská zahrada, kostel sv. (Panny Marie u kajetánů, Josefa, Mikuláše, Tomáše), Karlův most
Arbesovo náměstí – kostel (sv. Vavřince, Panny Marie Vítězné), palác (Nostický, Michnův)
Újezd – kostel svatého Jana Křtitele Na Prádle, lanová dráha na Petřín
Švandovo divadlo – fontána Propadliště času
Arbesovo náměstí – Portheimka
Anděl – Království železnic, Smíchovská synagoga
Plzeňská – socha svaté Áji a chlapce s rybou
Lihovar – bývalý Lihovar