Linka 22

---

Pražská tramvajová linka 22

V provozu: celotýdenně (spoje jezdí buď v úseku Nádraží Hostivař – Bílá Hora a nebo Nádraží Strašnice – Vypich)

Vozy: 2

Typ tramvaje: T3R.P, T3R.PV, T3R.PLF, 15T, 15T4

Dopravce: Dopravní podnik hl. m. Prahy, a.s.

Garantované nízkopodlažní spoje: ano

Konečné zastávky: 4 (Bílá Hora, Vypich, Nádraží Strašnice/Radošovická, Nádraží Hostivař)

Přestup na metro: A, B, C

Doba jízdy: 67/68 min

Délka linky: 21 km

Zastávky:

BÍLÁ HORA – Malý Břevnov – Obora Hvězda – VYPICH – Říčanova (×) – Břevnovský klášter – U Kaštanu – Drinopol – Marjánka – Malovanka – Pohořelec – Brusnice – Pražský hrad – Královský letohrádek – Malostranská (A) – Malostranské náměstí – Hellichova – Újezd – Národní divadlo – Národní třída (B) – Novoměstská radnice (Z) – Karlovo náměstí (B) – Štěpánská – I. P. Pavlova (C) – Náměstí Míru (A) – Jana Masaryka – Krymská – Ruská – Vršovické náměstí – Čechovo náměstí – Koh-i-noor – Slavia – Kubánské náměstí – Průběžná – Na Hroudě – NÁDRAŽÍ STRAŠNICE (V) – RADOŠOVICKÁ (Z) – Radošovická (T) – Dubečská (×) – Na Padesátém – Zahradní Město – Sídliště Zahradní Město – Obchodní centrum Hostivař – Na Groši – Hostivařská – NÁDRAŽÍ HOSTIVAŘ (V)

Historie:

Linka 22 byla zavedena 1. srpna 1928 v trase Vypich – Pohořelec – Pražský Hrad – Klárov (dnes Malostranská) – Mánesův most – Národní Divadlo – Můstek – Václavské náměstí – Vinohradská tržnice – Flora – Vinohrady, krematorium (dnes Vinohradské hřbitovy).

T3SUCS na lince 22 vyjíždějící z jednokolejného úseku z tunelu v Letenské ulici (foto: MCH/2015)

První změnou prošla 1. ledna 1933, neboť byla z Malovanky vedena přes Vozovnu Střešovice a dnešní Hradčanskou. O půl roku později byla na své druhé straně zkrácena na Olšanské hřbitovy. S dostavbou trati od Vinohradských hřbitovů k Vozovně Strašnice 3. listopadu 1936 pokračovala dále k nové vozovně. Na druhé straně naopak 18. října 1937 došlo k prodloužení po nové trati na Bílou Horu.

souprava vozů T3SU odjíždí ze zastávky Na Hroudě směrem do Hostivaře (foto: MCH/2015)

V polovině II. světové války byla 1. září 1942 opět přesměrována kolem Hradu a 30. listopadu opět zkrácena na Olšanské hřbitovy. Po II. světové válce přišla první změna 12. března 1951, kdy byla zkrácena na Vypich, na Bílou Horu se ale dostala už po změnách 2. srpna 1961.

22 u nové zastávky OC Hostivař (foto: MCH/2016)

K velkým změnám v pražské tramvajové síti došlo 13. března 1961, kterých se dotkla také linka 22. Ta svou trasou už více začala kopírovat současnou dvacetdvojku Z Muzea byla vedena Mezibranskou na náměstí I.P.Pavlova a dále přes Náměstí Míru a Vršovické náměstí do zastávky Vršovice, Minská (dnes Čechovo náměstí). Se zrušením nočního provozu na lince č. 2 byl od 4. dubna 1966 zaveden noční provoz na dvacetdvojce, v mírně upravené trase. Oproti denní trase byla vedena po trase původní dvojky, tedy jela přes Vozovnu Střešovice a z Muzea přes Jiřího z Poděbrad, Floru a Strašnice do Hostivaře. V nočním provozu bylo možné spatřit na 22 sóla.

Od 9. ledna 1967 se na 22 objevily vozy T3, což mělo za následek její převedení přes Újezd, neboť v oblouku z Národní třídy na Smetanovo nábřeží nebylo možné s těmito vozy jezdit. Kvůli výstavbě prvního úseku pražského metra byla 4. března 1969 převedena z Mezibranské ulice do Škrétovy, poněvadž původní trať byla zrušena.

na zrekonstruovaném Čechově náměstí byla zvěčněna Škoda 15T na lince 22 (foto: MCH/2015)

Před dostavbou prvního úseku metra C byla ještě 4. prosince 1972 prodloužena na Náměstí Kubánské revoluce (dnes Kubánské náměstí). Právě s otevřením nového metra C mezi Florencí a Kačerovem 9. května 1974 se změnila i noční varianta. Ta byla totiž až na vedení přes Vozovnu Střešovice a z Náměstí Kubánské revoluce na Hostivař totožná s denní. Po otevření metra A mezi Náměstím Míru a Leninovou (dnes Dejvickou) byla 22 zkrácena i o nocích na Náměstí Kubánské revoluce. Během letních víkendů pokračovala od 6. května 1977 do Hostivaře.

Kvůli výstavbě metra B docházelo k uzavírání tramvajových tratí v centru či budování různých přeložek. Jedné s uzavírek se dotkla i 22. Když byl mezi 2. červencem a 25. říjnem 1980 zrušen provoz na trati mezi Můstkem a Národní třídou (ulice 28. října), byla 22 odkloněna po dnešní trase přes Karlovo náměstí. Po skončení výluky ale v této trase zůstala, trať byla zrušena o 5 let později po zprovoznění béčka.

od Pražského hradu se vzdaluje „zrychlovač“ na lince 22 na Bílou Horu (foto: MCH/2015)

Do Hostivaře na Náměstí J. Marata (dnes Hostivařská) byla po celý týden prodloužena 2. července 1980. Nejezdila sem tak pouze o letních víkendech. Do nové smyčky na Nádraží Hostivař se dostala o 2 roky později 4. října 1982. Ještě předtím došlo od 1. září 1981 k nasazení souprav i na noční spoje. Noční provoz byl zrušen se zprovozněním metra B od 3. listopadu 1985, kdy jsou zřízeny noční linky. V trase 22 to byla a stále je linka 57.

Poslední změna byla vyvolána úspornými opatřeními v Dopravním podniku, neboť od 26. března do 22. listopadu 1991 jezdila pouze na Vypich a nikoliv na Bílou Horu.

v roce 2016 byla dokončena rekonstrukce trati ve Vršovické ulici, na které byla po ukončení výluky spatřena 22 (foto: MCH/2016)

Kvůli stále rostoucímu zájmu o 22 došlo v 90. letech ke zkrácení intervalu ve špičkách na 6 minut. Když ale bylo zprovozněno nové metro B 8. listopadu 1998 mezi Českomoravskou a Černým Mostem a s tím došlo k zavedení jednotného intervalu na všech linkách 8 minut, bylo jasné, že takovýto interval 22 nestačí. Proto byla zavedena krátká linka 23 v trase Kubánské náměstí – Malovanka.

Ta byla o 10 let později 30. srpna 2008 zrušena, kdy došlo ke zpáteřnění linky 22, která ve špičkách díky tomu měla interval 4 minuty, v ostatních obdobích samozřejmě také poloviční interval. Pro cestující z Hostivaře to byla dobrá zpráva, do Hostivaře jezdily všechny spoje l. 22, tedy o polovinu více než předtím a na Bílou Horu sice jezdily všechny spoje l. 22, ale 25 byla zkrácena na Vypich.

Z Malostranské k Hradu prudce stoupá souprava na 22 (foto: MCH/2015)

Vedení všech spojů v celé trase se ale neukázalo jako dobrý nápad, a tak byla od 29. června 2013 v úseku Radošovická – Nádraží Hostivař vyjma špiček vedena opět pouze polovina spojů, od další reorganizace tramvajového vedení v Praze k 28. srpna 2016 vedou všechny spoje v trase Vypich – Radošovická a v okrajových úsecích Bílá Hora – Vypich a Radošovická – Nádraží Hostivař pouze polovina spojů. Mezi Vypichem a Bílou Horou byla znovuobnovena linka 25.

ForCity na lince 22 na Drinopolu (foto: MCH/2014)

Mapa: Intervaly:

	Pracovní den				Sobota			Neděle
Úsek	RŠ	Se	OŠ	Ve	Do	Od	Ve	Do	Od	Ve
a)	4	5	4	10	7-8	7-8	10	10	7-8	10
b)	8	10	8	20	15	15	20	20	15	20
a) Vypich – Nádraží Strašnice/Radošovická b) Bílá Hora – Vypich a Nádraží Strašnice/Radošovická – Nádraží Hostivař

Zajímavá místa na trase:

• Bílá Hora – kostel Panny Marie Vítězné
• Břevnovský klášter – Břevnovský klášter, zámek Vojtěška, kostel sv. Markéty
• Pohořelec – kostel sv. Rocha, kostel Panny Marie Andělské, kaple svaté Barbory
• Pražský hrad – zámek Míčovna
• Královský letohrádek – Zpívající fontána
• Malostranská – Valdštejnská jízdárna, Vojanovy sady, palác (Kolovratský, Fürnstenberský)
• Malostranské náměstí – palác (Kaiserštejnský, Hartigovský, Šternberský, Thunovský, Kounický, Kounický, Vrtbovský, Schönbornský, Lichtenštejnský, Ledeburský, Pálffyovský), Valdštejnská zahrada, kostel sv. (Panny Marie u kajetánů, Josefa, Mikuláše, Tomáše), Karlův most
• Arbesovo náměstí – kostel (sv. Vavřince, Panny Marie Vítězné), palác (Nostický, Michnův)
• Újezd – kostel svatého Jana Křtitele Na Prádle, lanová dráha na Petřín
• Národní divadlo – Národní divadlo, rotunda (nalezení sv. Kříže, sv. Kříže Menšího)
• Národní třída – kostel sv. Martina ve zdi, magistrát
• Karlovo náměstí – kostel sv. Ignáce
• Štěpánská – kostel sv. Štěpána, rotunda sv. Longina
• Náměstí Míru – kostel sv. Ludmily
• Vršovické náměstí – Rangherta (zámek)
• Čechovo náměstí – kostel svatého Václava

Platný jízdní řád Staré jízdní řády:

• Archiv 8 JŘ

Pokud máte zájem o další JŘ, napište do komentářů (máme pro období 2012 – 2016, někdy i starší).

Zveřejněno: 20. 6. 2012 Aktualizováno: 24. 9. 2016 Autor: Martin Chour