Po vozech T3 začal Dopravní podnik mezi lety 1995 – 1997 kupovat nové tramvaje T6A5.
T6A5 na Olšanském náměstí (foto: MCH)
čelo T6A5 (foto: MCH)
Vůz je jednosměrný, elektrická výzbroj TV3, skluzová a smyková ochrana, dvojí vypružení, větší okna, dvoukřídlé vyklápěcí dveře IFE, polopantograf a automatická spřáhla Sécheron (spřáhla byla nejdříve zakrývána vaky, od 27. 2. 1999 toto nařízení bylo zrušeno). T6A5 má BUSE panely a vozová skříň je svářena z ocelových válcovaných a lisovaných profilů. Uvnitř vozu jsou čalouněné sedačky, větší kabina, podlaha z překližky polepené pryžovou podlahovinou a oranžové tyče. 1. řada (ev. č. 8601 – 8680) vozů má sedadla v uspořádání 1+1, 2. a 3. v uspořádání 2+1. 1. a 2. řada (ev. č. 8681 – 8730) měla BUSE panely pouze vpředu a vzadu a třetí řada (ev. č. 8731 – 875) měla i boční panely (vnitřní i vnější). U 1. a 2. řady byly dodatečně instalovány boční panely a to jen zvenku. Ovládá se tramvaj rukou, kabina má zabarvená skla do černa a dveře do kabiny jsou posunovací. Celkem bylo dodáno 150 kusů, pár jich bylo již zlikvidováno při vážných nehodách či jiných událostech.
V Praze jezdil také vůz T6A5. 3 ev. č. 8600. Vůz byl dříve vozem T3, který byl tak rekonstruován, že vypadá jako T6A5. Dostal kvůli tomu přezdívku „Kočkopes“. Jak tento vůz vlastně vznikl? Na tuto otázku se pokusím odpovědět. Skříně vozů T3 byly během let narušeny korozí a tak nezbývalo nic jiného než skříň opravit nebo koupit novou (oboje je stejně drahé). V tomto případě se koupila nová skříň, ale pro typ T6A5 (skříň T3 je stejně drahá). Tak vznikl vůz T6A5. 3. Měl výzbroj TV14 (tranzistorová), která je dobrá pro navrácení energie při brzdění do troleje. Vůz přestavělo ČKD Dopravní systémy, a.s. Vůz má pražská spřáhla, navíc v palubním počítači je: napětí sítě, napětí vozové baterie, jízdní a brzdové proudy a další závady. Kvůli nákladné rekonstrukci nebyly další vozy rekonstruovány a přešlo se na levnější variantu v podobě vozu T3R.P. V současnosti tento vůz již v Praze neexistuje a je zlikvidován (v roce 2011). Patřil vozovně Žižkov.
Zveřejněno: 23. 2. 2012
Aktualizováno: 12. 5. 2014
Autor: Martin Chour