Kaunas

Kaunas je litevské město ležící na soutoku řek Neris a Němen. Město má přibližně 304 000 obyvatel a je tak druhým největším městem Litvy. Je také hlavním městem stejnojmenného kraje. U města se nachází Kaunaská přehrada (největší v zemi). Kaunas je spojen vodní cestou s pobřežím Baltského moře a za svůj život byl 13x vypálen kvůli své strategické poloze.

vlajka města znak města

Historie

Pokud se z podíváme na historii města, je nutné se nejdříve poohlédnout na historii tohoto území, kde lidé žili už od pravěku. Historické záznamy svědčí o tom, že obchod na území dnešní Litvy vzkvétal již kolem roku 50 př. n. l., kdy se odtud vyvážel jantar až do římské říše. První litevské státní útvary vznikly v 10. až 13. století. V roce 1240 se spojily ve Velkoknížectví litevské.

Kaunas byl založen patrně počátkem 11. století, první dochovaná písemná zmínka o něm pochází z roku 1361. Roku 1362 bylo město spáleno, byl zbořen i jeho hrad. Dodnes je zachována červená hradní věž – uvnitř pak naleznete dobové exponáty či středověkou věznici. Hrad v dávné době sloužil jako ochrana pro obchodníky, putující za výhodnou směnou.

pozůstatky hradu (foto: MCH/2018)

Záhy však došlo k jeho obnově a v roce 1408 získalo město opět městská práva. Roku 1412 byla postavena katedrála sv. Petra a Pavla, která je jedinou bazilikou v Litvě (později přestavěna v renesančně barokním stylu). Roku 1440 se stal Kaunas členem hanzy (svazek německých obchodních měst).

Z 15. století pochází např. kostel sv. Vytautase (Vytautas byl byl litevský velkokníže. V roce 1422 mu byla husitskou částí Čech nabídnuta česká královská koruna.) a také cihlový gotický kostel sv. Gertruda.

kostel sv. Vytautase (foto: MCH/2018)

Zajímavý je gotický dům Perküno, Ďáblův dům, z 15. – 16. st. Jedná se o jeden z nejoriginálnějších příkladů gotické architektury v Litvě. V roce 1542 začala stavba gotické radnice, která je nazývána jako Bílá labuť (v 18. stol. byla barokně přestavěna). V roce 1662 začal být budován klášterní komplex Pažaislis Monastery.

radnice v Kaunasu (foto: MCH/2018)

Město se postupně stalo obchodním centrem, ale jeho rozvoji uškodilo několikanásobné poničení ze strany Rusů (1655 – 1661), Švédů (1701) a později i napoleonské armády (1812). Další rozvoj města nastal až ve druhé polovině 19. století, kdy se car rozhodl, že se Kaunas stane jednou z ruských hraničních pevností (postaveno 11 pevností, nové městské centrum).

Roku 1893 pak vznikl kostel svatého archanděla Michaela pro carské vojsko, po válce byl vysvěcen na katolický kostel. Jeho mohutnost dotváří pět stříbrných kupolí.

kostel sv. archanděla Michaela (foto: MCH/2018)

Během první světové války bylo město přibližně po dobu tří let obsazeno německou armádou (východní fronta).

Po osamostatnění (16. 2. 1918) měla Litva napjaté vztahy s Polskem – to obsadilo okolí města Vilnius, které bylo pro Litvu hlavním městem – proto došlo ke změně hlavního města z Vilniusu na Kaunas (1919). S osamostatněním vznikl i památník Svobody, kde jsou rozesety památníky litevských bojovníků za svobodu a najdete zde i věčný oheň obklopený vyřezávanými kříži. Podobným symbolem nezávislosti je i socha koně u kaunaského hradu.

věčný oheň (foto: MCH/2018)

Litva také získala roku 1923 anexí přístav Klaipėdu (v roce 1939 ji musela dát pod nátlakem Německu). Po okupaci východních částí Polska v roce 1939 bylo území Vilniusu a okolí předáno Sovětským svazem Litvě za podmínky zřízení ruských vojenských základen (Sovětský svaz porušil polsko-sovětský pakt o neútočení). Tomu předcházel v červnu 1939 pakt Ribbentrop-Molotov o neútočení mezi nacistickým Německem a Sovětským svazem, který byl porušen v roce 1941 Německem, viz dále.

Litva se po okupaci roku 1940 stala součástí Sovětského svazu, hlavním městem byl opět Vilnius. Ve stejném roce došlo i k otevření kaunaského divadla.

centrum Kaunasu (foto: MCH/2018)

Za II. světové války byla Litva okupována v letech 1941 až 1944 Němci (došlo k porušení paktu Ribbentrop-Molotov z roku 1939, v Ponarech, na jižní hranici s Polskem, došlo k zavraždění 100 000 židů, 12. litevský prapor se podílel na zavraždění 300 000 lidí), ovšem v roce 1944 SSSR spolu s Polskem dobyly Vilnius a Litva se znovu stala součástí SSSR. Po válce došlo k deportování desítky tisíc Litevců na Sibiř a mnoho z nich odešla do lesů, kde vedli proti Sovětům partyzánskou válku.

S II. světovou válkou je spjatá Devátá pevnost, která je památníkem desetitisícům místních obyvatel zavražděných za nacistické okupace. Obdiv vzbuzuje už samotná architektura památníku. Uvnitř vás čekají zachované dobové prostory, kde byla místní převážně židovská populace vězněna a vražděna.

Devátá pevnost (foto: MCH/2018)

Zajímavé za navštívení v Kaunasu je muzeum čertů, který vzniklo ve 20. století vytvořené jediným člověkem, který ve svém domě vystavil více než 3000 soch, sošek, modelů a masek čertů, doprovázené strašidelnými a tajemnými příběhy a legendami, mezi kterými najdeme i ty české.

Samostatný litevský stát vznikl 11. března 1990, kdy byl vyhlášen Zákon o obnovení nezávislosti Litevské republiky. Byla velmi špatná hospodářská situace, vysoká inflace a musel být zaveden přídělový systém potravin. SSSR nezávislost neuznala a v roce 1991 došlo k několika potyčkám mezi stoupenci litevské samostatnosti a sovětskými vojáky rozmístěnými po celé zemi – zemřelo 14 lidí a několik stovek bylo zraněno. Další svazové republiky SSSR chtěly vystoupit ze Sovětského svazu, což pomohlo i Litvě k uznání nezávislosti. Roku 2004 se Litva stala členem NATO a EU.

pohled z druhého břehu řeky na centrum Kaunasu (foto: MCH/2018)

Nedaleko Kaunasu najdeme i litevský skanzen Rumšiškés, který je vybudován na břehu litevského jezera Kauno marios a je tvořen 4 vesnicemi, které zobrazují čtyři regiony Aukštaitija, Dzúkija, Suvalkija a Žemaitija. Jedná se o jeden z největších skanzenů v Evropě, kde se lidé dozví vše o litevských zvycích, obyčejích a seznámí se s životem v dávných dobách a víry obyvatel. Kromě skanzenu se nachází krásné cesty na vycházky u Arlaviškės.

skanzen u Kaunasu (foto: internet)

Železnice

Síť Litevských železnic tvoří 1749 km tratí širokého rozchodu 1520 mm, z nichž 122 km je elektrifikováno, a 22 km normálněrozchodných tratí. 179 km úzkorozchodných tratí bylo v roce 2001 odděleno do samostatné společnosti ASG, v současnosti je z nich provozováno 68 km. Část tratí je elektrifikovaných (Naujoji Vilnia – Vilnius – Kaunas a Vilnius – Trakai), na ostatních jezdí motorové jednotky nebo kratší motorové vozy.

železnice v Litvě (screen: traukiniobilietas.lt)

Pro osobní dopravu je v provozu několik tratí, které můžete vidět na mapce – vyjma úseku Panevėzys – Rokiškis, Turmantas – Daugavpils, Marijampolė – Bialystok, Šiauliai – Kaunas jsou v provozu denně, ostatní zmíněné jen o víkendu, případně v pondělí a pátek. Jízdní řády naleznete zde.

Mezinárodní osobní doprava v Litvě se skládá ze spojení (vyhledat si je můžete na této stránce a této):

• Kaliningrad – Vilnius – Moscow – 7 párů spojů týdně (výjimečně až 15 spojů týdně)
• Kaliningrad – Vilnius – Saint. Petersburg – 3 – 7 párů spojů týdně
• Kaliningrad – Vilnius – Sochi-Adler – 3 – 4 páry spojů týdně
• Riga – Vilnius – Kiev – 1 pár spojů týdně
• Vilnius – Daugavpils – 5 párů spojů týdně o víkendu
• Kaunas – Bialystok – 5 párů spojů týdně o víkendu

Vyhledávač železničního spojení můžete najít zde a na této stránce informace o železnici.

Stadler Flirt (EPR) na trase z Vilniusu do Minsku (foto: lokomotivy.net)

V Kaunasu naleznete jednu železniční stanici, odkud vyjíždí osobní vlaky a rychlíky do okolních měst. Můžete se odtud dostat do 5 směrů:

• trať Kaunas – Šiauliai na severoovýchod (1 pár spojů o víkendu)
• trať Kaunas – Vilnius na jihovýchod (18 párů spojů)
• trať Kaunas – Kybertai na západ (4 páry spojů)
• trať Kaunas – Marijampole na jihozápad (6 párů spojů)
• trať Kaunas – Balstogė  na jihozápad (2 páry spojů o víkendu 1 spoj v pátek do Kaunasu, 1 spoj v pondělí z Kaunasu, pouze rychlíkové vlaky)

novější jednotka DR1AM v Kaunasu při cestě do Kybartai (foto: MCH/2018)

Pro nákladní vlaky je v Kaunasu zřízena trať mimo centrum, která nejede kolem výše zmíněného nádraží. Tudy projíždí max. mezinárodní vlaky do Kaliningradu (cca 2 páry spojů denně).

V Litvě, stejně tak i v Kaunasu se nejčastěji setkáte s elektrickými českými jednotkami EJ575 (City Elefant, staré elektrické jednotky ER9M dojezdily v roce 2015) a polskými motorovými jednotkami PESA 620M, PESA 630M, PESA 730ML, PA2 a starými jednotkami DR1AM, z nichž nejstarší jsou z roku 1988.

PESA 620M na trati z Kaunasu do Marijampole (foto: railtrains.sk)

Z motorových litevských osobních mašin jezdí TEP70 a TEP70BS, z Minsku pod dráty přes Kenu zajíždějí běloruské ČS4T a Flirty (EPR – Stadler Flirt), které vystřídaly po elektrifikaci motorové Pesa 730M (DP3) na ICL (občas tam zajedou i běloruské TEP70BS). Velmi ojediněle lze potkat v osobní dopravě i Sergeje M62 (M62K, M62K-EOS). Více o vozovém parku si můžete najít např. zde.

lokomotiva TEP70BS na mezinárodním vlaku do Kaliningradu (foto: railtrains.sk)

Vyhledávač železničního spojení můžete najít zde a na této stránce informace o železnici.

City Elefant při cestě z Kaunasu do Vilniusu v zastávce Voké (foto: railtrains.sk)

První vlaky se do města dostaly už v roce 1861, kdy byla vybudována trať Kaunas – Kybartai a o rok později pak trať Kaunas – Vilnius spolu s tunelem. Nedaleko Kaunasu pak v roce 1871 vznikla trať Kaišiadoris – Radviliškis – Šiauliai – Mažeikiai – Liepaja (Lotyšsko), v roce 1916 propojovací trať z Kaunasu na Gaižiūnai a trať z Kazlų Rūda do Marijampole v roce 1923. V roce 1975 vyjel první elektrický vlak z Kaunasu do Vilniusu. Trať do ruského Balstogė byla otevřena v roce 1899, provoz s cestujícími byl zrušen v roce 1939 a obnoven opět v roce 2015 o víkendu.

schéma provozních železničních tratí v Litvě (screen: MCH/2018)

Regionální autobusová doprava

Autobusové nádraží v Kaunasu se nachází v centru města. Nádraží je odtud vzdálené asi půl kilometru.

Setkáte se tu např. s dopravci Šakių AP, Jurbarko AP, Šilutės AP, N.Akmenės AP, Busturas, Mažeikių AP, Panevėžio AP, Marijampolės AP, Biržų AP, Druskininkų AP, Klaipėdos AP,, Vlasava, Vilkama, Kautra a TOKS Neo.

Spojení si můžete najít zde, dostanete se odtud do všech větších měst v okolí – nejčastějšími cíli jsou Vilnius, Šiauliai, Panevėžys, Marijampole, Alytus či Klaipėda.

autobusové nádraží v Kaunasu (foto: MCH/2018)

Městská doprava

Městská doprava v Kaunasu se skládá z trolejbusů a autobusů, doplňkem jsou pak ještě dvě lanovky. Městskou dopravu organizuje společnost KVT, všechny trolejbusy a autobusy pak provozuje dopravce Kauno autobusai, který provozuje celkem 39 autobusových linek označenými čísly 3 – 49 a 61 – 67 + 6 maršrutek čísel 52 – 57. Trolejbusových linek je celkem 14 označených čísly 1 – 16.

Škoda 14Tr přijíždí do zastávky Kęstučio g. v centru města (foto: MCH/2018)

Van Hool New A330 z roku 2004 u řeky (foto: MCH/2018)

Většina trolejbusových linek má ve špičce 3 – 8 spojů, mimo špičku 1 – 6 spoje, u autobusů je to různorodé – většinou mají 1 – 5 spojů za hodinu (linky 37 a 40 7-8 spojů + maršrutka č. 57). Interval není pravidelný (v největší špičce mají některé linky interval až 6-8 minut).

Volvo 7700 CNG u autobusového nádraží (foto: MCH/2018)

Rozsah provozu linek je přibližně od 4 do 23.30 hodin, noční provoz je zajištěn třemi autobusovými linkami v nocích ze čt/pá, pá/so a ze so/ne. Linky jsou označené čísly N (13, 14, 37). Některé linky mají za svým číselným označeným písmeno A, G či M dle varianty trasy (např. linky 6G, 27G, 46M a 47M jezdí jen ve špičkách). Některé linky jezdí jen ve všedních dnech, linka 61 naopak jen o víkendu. Linkou 29 je možné se dostat na letiště.

DAF SB250 RS ULF na lince č. 23 u autobusového nádraží (foto: MCH/2018)

Lanovky se nacházejí u centra – jedna se nachází nedaleko kostela svatého archanděla Michaela, druhá poblíž řeky Nemunas na jihozápadě města. Obě lanovky jsou z 20. let 20. století.

lanovka na jihu město u řeky, která pomáhá ve zdolávání zdejšího kopce (foto: MCH/2018)

Některé trolejbusové linky jsou polookružní, proti sobě tak jezdí linky 9+12, 13+14 a 15+16. Linka 5 pak zajíždí i ke kaunaské přehradě, ale pouze v létě.

Taxibusy či regulované maršrutky označené čísly 52-57 kopírují hlavní trolejbusové a autobusové linky a platí na nich mírně vyšší tarif. Nasazovány na ně jsou moderní žluté mikrobusy.

Trolejbusy mají zelenou barvu, autobusy červenou.

žluto-bílá maršrutka na lince 57 v centru Kaunasu (foto: MCH/2018)

Vozový park v Kaunasu je obnovován jednak novými vozy, tak i ojetými vozy ze zahraničí (Nizozemsko, Estonsko, Česká republika).

Trolejbusový park se sk ládá především ze standardních vozů 14Tr, kloubových trolejbusů Berkhof Premier AT18 a Solaris Trollino 12 AC. Nejnovější vozy jsou tak z roku 2007. V garážích se nachází i historický vůz 9Tr z roku 1970, který slouží pro komerční jízdy.

Berkhof Premier AT18 u vlakového nádraží (foto: MCH/2018)

Vozový park trolejbusů (stav k 1/2019):