Severní Polsko

Pomořské vojvodství se rozkládá v severní části Polska na ploše 18 tisíc km², má 2,3 milionu obyvatel a jeho správním střediskem je Gdańsk, který sám je 6. největším městem v Polsku a spolu se Sopotem a Gdynií tvoří Trojměstí, které je dohromady po Varšavě a Krakově 3. nějvětším městem Polska se zhruba 750 tisíci obyvatel. V článku nahlédneme na dopravu převážně v Pomořském vojvodství a na skok zavítáme také do města Elbląg.

Proč se do Pomořského vojvodství vypravit? Gdańsk je historicky velmi významné přístavní město a je oblíbeným cílem turistů, kteří sem míří za historickými památkami, současně je Pomořansko oblíbenou přímořskou destinací s písčitými plážemi u Baltu. Z centra Gdańsku lze dojet až k moři tramvají, a přitom máte v dosahu klíčové dopravní uzly. Na západní straně Trojměstí se zdvihají zalesněné kopce, kam se lze vypravit na příjemný pěší vejšlap, východně od Gdańsku se pro změnu rozkládají Żuławy, neboli delta řeky Wisły. Výhodným východištěm do širokého okolí je zejména Gdańsk a skutečně ani šest nocí nestačí, abyste objevili všechny zajímavosti v širokém okolí. Osobně se ještě chci podívat například na poloostrov Hel, do historického města Frombork, šotouši určitě nevynechají trochu vzdálenější město Grudziądz s tramvajovým provozem. Dnes se však podíváme dopravní optikou na místa, která jsem během 12denní dovolené stihl navštívit a pojmeme to s cestopisným nádechem.

Tramvajová linka 12 v Gdańsku jezdí z Oliwy přes Wrzeszcz a kolem hlavního nádraží až k sídlišti Lawendowe Wzgórze. Zde v dopravním uzlu Siedlce u kostela sv. Františka z Assisi.

Jak se tam dostat?

Výhodou Pomořského vojvodství je dobré železniční spojení z ČR. Při cestě z Prahy se nejvíce hodí expres Praha – Varšava, na který v rámci jednoho nástupiště během 10 minut navazuje Pendolino v trase Krakov – Gdynia (- Kołobrzeg). Při použití včasné jízdenky zaplatíte z Prahy do Gdańsku nebo Gdynie zhruba 950 Kč, avšak dále musíte zaplatit místenku na Pendolino, čímž se jízdné dostane na cca 1 300 Kč. Bavíme se však o vzdálenosti kolem 1 000 km, takže ani tato cena není vysoká. Dost dobrodružné bylo zakoupení dobré místenky, jelikož vyjma první cesty je možný v podstatě jen automatický výběr, takže jsem se kombinací blokování sedaček přes polský e-shop a opakovaných pokusů o rezervaci po desítkách minut doklikal k celkem pěknému sezení.

Přestup ve Varšavě by měl být poměrně bezproblémový, PKP již tradičně zapracovává výluky přímo do jízdních řádů, takže by za běžného stavu nemělo docházet k markantním zpožděním. Každopádně při zakoupení přímé mezinárodní jízdenky máte přestup garantovaný a dopravce by vám v případě ujetí měl zajistit jiné spojení bez přirážky. Jinou otázkou je, pokud byste chtěli jízdenky kombinovat, například zařadit k dovolené návštěvu Varšavy, která rovněž stojí za prohlídku. Včasná jízdenka do Varšavy stojí výhodných 500 Kč, takže si snadno spočítáte, že zakoupení samostatné jízdenky na Pendolino do Gdańsku vás vyjde nastejno. Musíte však počítat s tím, že přijdete o garanci přestupu a bude jistější se ve Varšavě hodinku zdržet a třeba si nakoupit občerstvení. Rozhodně je však výhodné využít zpáteční včasnou jízdenku, neboť PKP podobnou nabídku nemají a jednosměrná jízdenka z Polska do ČR by vás vyšla pořádně draho.

Pendolino z Krakova a Varšavy na hlavním nádraží v Gdańsku.

Pokud budete pokračovat dál Pomořanskem na západ, asi vás nepotěší, že za Gdynií už včasné jízdenky v nabídce nejsou, což je hlavní důvod, proč jsem při cestě zpět zvolil ze Słupsku do Gdynie osobní vlak. Cenové rozdíly mezi Pendolinem a ostatními vlaky jsou totiž v Polsku velmi výrazné, avšak PKP to řeší tak, že ve stopě Pendolina jezdí jen málo souběžných rychlíků a běžných intercity. Uvidíme, zda s tím časem zatočí nějaký (nejmenovaný) soukromník.

Cesta z Prahy do Gdańsku trvá zhruba 11 hodin (odjezd 6:30, příjezd 17:25), na cestě zpět ze Słupsku jsem ujel vlakem za den rovných 1 200 km a cesta mi trvala 15 hodin od 6:21 do 21:32, avšak s tím, že jsem měl ve Gdynii téměř hodinu a půl přestávku a první úsek jsem jel osobákem.

V sezoně Pendolino pokračuje z Gdynie dál na Lębork, Słupsk, Koszalin a Kołobrzeg.

Kam jsem se podíval

Osobně jsem si dovolenou naplánoval od čtvrtka do pondělí, abych se vyhnul nejsilnějším špičkám. Po příjezdu o půl šesté jsem se hlavně ubytoval, nakoupil večeři a udělal si večerní prohlídku Gdańsku. Podobně jako v jiných turisticky vyhledávaných městech je však výhodné si někdy přivstat a vyrazit do historického centra brzy ráno, než vstane většina turistů.

Pohled na východ slunce nad centrem Gdańsku z baszty Narożne.

Radnice Hlavního Města v Gdańsku a Neptunova kašna dominují Dlouhému trhu a Dlouhé třídě.

V pátek byla na programu návštěva slavného Malborku. Zde se nachází hradní komplex, jenž však byl za 2. světové války téměř zničen a později zrekonstruován. Z Malborku jsem jel autobusem do vesnice Mątowy Wielkie, které jsem si vybral v podstatě nahodile, neboť jsem se chtěl projít Żuławami podél Wisły do Tczewu; teprve na místě jsem zjistil, že se jedná o ves se zajímavým kostelem, která je rodištěm blahoslavené Doroty z Mątowów, nu a odtud jsem dorazil do města Tczew.

Rozlehlý areál hradu Malbork patří mezi památky UNESCO a můžete ho vidět i při cestě po železničním koridoru, který prochází v bezprostřední blízkosti.

Sobota byla ve znamení poznávání Trojměstí. Nejprve jsem dojel tramvají do Oliwy, kde se nachází slavná katedrála s velikými varhany (mimo jiné známými z Krylovy písně Varhany v Olivě, která vznikla na motivy povstání Solidarity) a krásným parkem, a odtud jsem se vydal na vejšlap Trójmieskim krajinným parkem přes rozhlednu v Kolibkách a k moři a následně přes Kępu Redłowskou s dělostřeleckými pevnostmi do Gdynie. A poté trolejbusy do Sopot a pěšky na tramvaj.

Katedrála Nejsvětější Trojice, Panny Marie a sv. Bernarda v Oliwie ukrývá také slavné varhany.

V neděli jsem navštívil Kaszubský krajinný park s četnými jezery a zvlněnou krajinou; v neděli je v Polsku veřejná doprava dost omezená, a tak se hodil 30km vejšlap od vlaku na vlak. Cestou tam jsem se projel motorákem ze stanice Gdańsk Wrzeszcz kolem letiště do Kartuz a zpět z malé zastávky Krzeszna do Gdynie. No a protože jsem měl 72hodinovou jízdenku platnou jen na MHD bez vlaků, zvolil jsem přesun do Gdańsku s pomocí trolejbusů a tramvají, který sice trvá dvě hodiny, avšak z požitkářského hlediska stojí za vyzkoušení.

Krajina Kaszubského parku s jezerem Kłodno.

V pondělí jsem se vydal do Elblągu; ráno jsem to vzal zrychleným autobusem, který zastavoval jen v Nowem Dwóru Gdańskim, u Elblągu jsem nevynechal procházku z konečné tramvaje Marymoncka krajinným parkem Wysoczyzny Elbląskiej a následně jsem si prohlédl obnovené historické jádro a dal si menší projížďku tramvajemi. Zpět jsem využil osobního vlaku.

Historickému centru Elblągu dominuje katedrála sv. Mikuláše.

Na úterní ráno jsem si přichystal brzký odjezd linkou 870 do obce Stegna, tak, abych zde stihnul dojít ke kostelu a rychlou snídani, a zejména příjezd úzkorozchodného vlaku. Bohužel není moc reálné dostat se veřejnou dopravou na jeho odjezd z Nowego Dwóru, ale aspoň zde jsem zhotovil pár fotek a zamířil pěšky lesem k bývalému koncentračnímu táboru Sztutowo (německy Stutthof), kde je zdarma přístupné rozsáhlé museum. To jsem však musel projít poměrně rychle, abych stihnul odjezd úzkokolejky ze zastávky Sztutowo na Prawy Brzeg Wisły. A tam jsem využil prám přes řeku a zamířil k ústí Wisły do Baltského moře. To je velmi zajímavá cesta, i přes skutečnost, že kvůli ochraně přírody nelze jít až úplně nakonec; v severní části výběžku je pak vyhlídková věž, z níž je však výhled hlavně na opačnou stranu – směrem na Gdańsk, a následují krásné klidné pláže, vzdálené od centra města. Nakonec stačí projít přes duny a jste u linky 112, jež vás doveze zpět do centra Gdańsku.

Bývalý koncentrační tábor Sztutowo je mrazivým místem, které však stojí za navštívení.

Středa již znamenala přesun do přímořského letoviska Łeba. Nejprve jsem však měl na programu časnou procházku centrem Gdańsku a protože mi zbyl čas, dal jsem si ještě projížďku městskou dopravou a kratičkou procházku k dopravnímu uzlu Łostowice Świętokrzyska. Po poledni jsem pak vyrazil rychlíkem do Łeby, což byl zcela nezapomenutelný zážitek.

Z Łeby stojí za to si udělat okruh na duny, zde duna Łącka a za ní Łebské jezero.

Další dva dny jsem strávil v okolí Łeby a dal jsem si dva pěší okruhy. Rozhodně každý zde musí navštívit Słowiński národní park a vystoupat na majestátní duny. Lze si na ně udělat okruh, přičemž cesta zpět vede většinu času po pláži. A druhý den jsem si udělal okruh rezervací Mierzeja Sarbska kolem Sarbského jezera, kde je zejména v nejvzdálenější části od Łeby rovněž krásná možnost koupání.

Krásnou a klidnou pláž si můžete vychutnat, když se vydáte na východ rezervací Mierzeja Sarbska; jednu z cest můžete vzít přes vesnici Sarbsk a podívat se i Sarbské jezero.

Pak přišla druhá sobota a přesun do města Słupsk. Tentokrát jsem k cestě do Lęborku zvolil mikrobus a vystoupil v centru města, abych si Lębork prohlédl, následně jsem jel vlakem do Słupsku a samozřejmě si prohlédl také toto pěkné město, které je třetí největší v Pomořském vojvodství a kdysi zde jezdily také tramvaje.

Staré náměstí ve Słupsku a kostel Panny Marie.

V předposlední den jsem se vrátil do Słowińského národního parku, ovšem do jeho západní části. Autobusem jsem dojel do vesnice Smołdzino pod mýtickou horou Rowokół, vysokou 114 m n.m., na jejímž vrcholu stojí rozhledna, z níž spatříte jezera, duny i moře. A pak jsem okolo jezera Gardno zamířil do pěkné vesnice Rowy, kde jsem naposledy na chvíli usedl k moři a využil autobus zpět do Słupsku. Pondělí pak bylo ve znamení pohodové jízdy 1 200 km vlakem zpět do Prahy.

Výhled z rozhledny Rowokół na jezero Gardno, napravo můžete vidět Baltské moře.

K ubytování jsem využíval v Gdańsku a Słupsku apartmány s kuchyňkou, což jsem si oblíbil na služebních cestách a přes booking.com nebo podobné služby se dají v obou městech sehnat s příjemným poměrem polohy a ceny. V případě Łeby jsem zvolil penzion Pod Zlotą rybką, který byl rovněž velmi příjemný a v přiměřené vzdálenosti od moře i od nádraží a současně mimo nejhlavnější turistickou tepnu, na večeři se zde dalo objevit několik dostupných restaurací i s točeným łebským pivem.

Večerní pohled na přístav v Gdynii z Kamienne góry.

Veřejná doprava v Polsku

Cestování veřejnou dopravou v rámci Polska je příjemné a poměrně spolehlivé. Pro autobusy se vyplatí používat vyhledávač e-podroznik.pl, byť na rozdíl od českého CISu není garantovaný státem. Za celou dobu jsem však narazil jen na jediný nesoulad, a to bylo zřejmě proto, že dopravce se neobtěžoval zanést do vyhledávače sezónní posílení mezi Łebou a Lęborkem. Pokud dopravci mají JŘ na vlastním webu, určitě nic nezkazíte ověřením (nicméně není to nijak nezbytné), někdy na webu nabízejí i linkové JŘ, a někdy se až na autobusáku divíte, že používají JŘ v linkovém formátu, ale nikde na webu nejsou k sehnání – většinou však na zastávce najdete jen tabulku s odjezdy z této zastávky.

Midibus na polookružní lince Malbork – Miłoradz – Gnojewo – Malbork odjíždí ze zastávky Mątowy Wielkie.

S nákupem jízdenek je to velmi podobné jako u nás. Zakupují se v busech u řidiče a na železničních stanicích, přičemž PKP mají pro dálkové vlaky také e-shop, místenky jsou na e-shopu zahrnuté v ceně, ale nepočítejte s vychytávkami jako je bezplatné storno. Mírná odlišnost platí při nákupu jízdenky ve vlaku, kdy má cestující na rozdíl od ČR teoreticky povinnost vyhledat sám průvodčího. Reálně se však tato povinnost obvykle nevyžaduje, právě naopak se mi stalo, že jsem vlakvedoucího vyhledal ve výchozí stanici, ten mi řekl, ať počkám, než přijde, a dokonce se pak za celou dobu jízdy se neukázal. Rozhodně jsem nebyl svědkem situace, kdy by zmíněnou povinnost někdo vymáhal.

Zajímavější byl nákup krátkodobých časových jízdenek pro MHD v Gdańsku a Trojměstí. Zde existují dva typy jízdních dokladů – jedny vydávané ZTM Gdańsk, platné pouze na linkách gdańské MHD a v Sopotech (kde se uznávají jízdenky z Gdańsku i Gdynie), a jízdenky MZKZG (Metropolitalny Związek Komunikacyjny Zatoki Gdańskiej), jež mají vícero různých variant pro kombinace MHD Gdańsk, Gdynia, Wejherovo a městské vlaky SKM. Zpravidla tyto dvojí typy jízdenek neseženete v tomtéž místě. Jízdenky MHD jsou k dostání v trafikách a automatech ZTM např. na zastávkách, prodejní místa jízdenek MZKZG objevíte na webu mzkzg.org, jsou jimi mimo jiné pošty (kde ale bylo taky zajímavé dobrat se ke správnému okénku). Jestli nechcete cestovat mezi Gdynií a Gdańskem čistě MHD, což vyjde na mnohem delší dobu, rozhodně se vyplatí zakoupit časovou jízdenku, která bude platit také na vlaky, byť je o trošku dražší; i když osobně jsem pro obě cesty využil trolejbus a tramvaj, takže jsem se obešel s levnější jízdenkou na 72 hodin pro obě města, a přidal jsem k ní jízdenku na 24 hodin čistě pro MHD Gdańsk.

Část starých jednotek EN57 prošla modernizací, jedna z nich (EN57ALd) ve stanici Tczew, na osobním vlaku Gdynia Chylonia – Malbork.

Pivo v Polsku

Pokud si na dovolené rádi dáte také pivo, je Polsko dobrým místem. Naleznete zde pestrou nabídku z velkých i středních pivovarů, a tu a tam se najde i malý pivovar (např. v Łebě). Většina těch větších pivovarů patří do koncernů jako je Grupa Żywiec, Carlsberg Polska apod., mimo tyto skupiny se z velkých pivovarů drží např. Perła. Z globálně rozšířených piv mně osobně velmi chutná např. Namyslów, Żubr (a taky Prażubr) nebo Perła, pokud jsem na severu, tak samozřejmě Specjal z pivovaru Elbląg; jestli máte rádi úplnou klasiku, tak samozřejmě nezklame Żywiec nebo Książęcie.

Pro severní část Polska je typické pivo Specjal z Elblągu.

Rozhodně se vyplatí zkoušet a ochutnávat. Polské pivo je tradičně silnější než jsme zvyklí v Čechách. Na desítku tady nenarazíte, běžné procento alkoholu se u polských piv pohybuje kolem 5,5 až 6 %, a pochopitelně najdete i silnější. Čepované pivo se ve větších městech dá sehnat kolem 8 Zł (zhruba 48 Kč), v menších městech nebo vesnicích bývá levnější, jedno jsem měl dokonce za 5 Zł, což ovšem bylo v motorestu v malé vesnici.

V Polsku obecně nejsou na vesnicích tak běžné hospody, jak jsme zvyklí u nás. V menších vsích se často musíte spokojit s obchůdkem, kde vám prodají pivo v lahvi nebo plechu, a dáte si ho na nějakém hezkém místě kousek od prodejny.

Pokud navštívíte Łebu, tak stojí za to ochutnat čepované Łebskie.

Doprava v Gdańsku a Trojměstí

Gdańsk je centrem Pomořského vojvodství a spolu se sousedními městy Sopot a Gdynie tvoří Trojměstí, kde žije kolem 750 tisíc obyvatel. Celé Trojměstí se nachází podél Gdańské zátoky od ústí hlavního toku Wisły až zhruba po letiště v Gdyni, v západní částí území se zvedají zalesněné kopce, jež jsou součástí Trojměstského krajinného parku. Dopravní systém je pak propojený ještě s městem Wejherovo a mezilehlými městy Rumia a Reda, tato sídla už však nejsou přímo u moře.

Tramvajová linka 10 jezdí ze čtvrti Nowy Port kolem hlavního nádraží a přes Siedlce k železniční zastávce Brętowo, zde na vnitřním z jednosměrných okruhů v zastávce Nowy Port Góreckiego.

Integrace dopravy je poměrně svérázná – každé z větších měst (Gdańsk, Gdynia, Wejherovo) má svůj dopravní podnik, který disponuje vlastním tarifem platným především na jeho linkách. A jelikož Sopot, Rumii a Redu obsluhují dopravci ze sousedních měst, dochází zde ke vzájemnému uznávání jízdenek, ale to výhradně na území mezilehlého města.

Páteř dopravy však tvoří železniční trať, která má v úseku Gdańsk Śródmieście – Rumia plně separovanou dvojici kolejí; na této trati a částečně i v širším okolí města provozuje dopravu společnost PKP Szybka Kolej Mieska w Trómieście (SKM), která má rovněž vlastní tarif.

Dopravu v ose Gdańsk – Gdynia – Wejherovo – Lębork zajišťují vlaky PKP SKM, zde linka S1 Gdynia Cisowa – Gdańsk Śródmieście.

Současně existuje Metropolitalny Związek Komunikacyjny Zatoki Gdańskiej (zkráceně MZKZG), který je jakýmsi koordinátorem dopravy v oblasti. MZKZG nabízí poměrně výhodné integrované jízdenky ve spoustě kombinací (např. MHD v jednom městě plus vlak, nebo MHD ve všech městech bez vlaku, nebo veškerou MHD včetně vlaku, a to s kratší či dlouhou platností). Zrádný detail je, kde sehnat tuto integrovanou jízdenku, protože to není možné ni v běžné trafice, ani v automatech, jež prodávají striktně jízdenky jednoho dopravce, nakonec pomůže seznam distribučních míst na webu.

Samotná MHD však funguje poměrně dobře a stojí za to ji využít. Gdańsk nabízí poměrně rozsáhlou tramvajovou síť, Gdynia je pro změnu jedním ze tří polských měst, kde můžete využít trolejbusy. Škoda jen, že tramvajová a trolejbusová síť se nikde nepotkávají. Pokud tedy máte zájem absolvovat cestu z Gdynie do Gdańsku pomocí drážní dopravy, tak nejblíž si jsou konečná parciálního trolejbusu l. 31 Sopot Ergo Arena a tramvajová zastávka Helska (těsně před konečnou Jelitkowo), jež dělí 800 metrů chůze. A to si ještě v Gdyni přestoupíte, neboť linka 31 nejede do centra, nýbrž odbočuje vzhůru na Karwiny a Kacze Buki. Takováto cesta může trvat zhruba jeden a půl až dvě hodiny, takže jízda městským vlakem je opravdu o hodně rychlejší.

Městskou dopravu v Gdynii zajišťují také trolejbusy, zde linky 22 a 24 na placu Kaszubskim, odbočujíce do ul. Jana z Kolna.

Vlaky PKP SKM mají několik linek, které obsluhují i neelektrizované tratě do Katruz a Kościerzyny, u kterých leží také gdańské letiště a právě úseky z Gdańsku a Gdynie k letišti prošly rozsáhlou modernizací; díky tomu zde jezdí deset příměstských linek S, přičemž linky S1 až S3 zajišťují dopravu v hlavní ose Gdańsk – Gdynia – Wejherowo – Lębork. V Gdańsku končí všechny tři hlavní linky ve stanici Gdańsk Śródmieście, nacházející se v centru města, tam totiž končí také městská trať. Na opačné straně jezdí S1 do stanice Gdynia Cisowa, S2 do Wejherowa a linka S3 až do Lęborku. Výraznou část elektrického vozového parku PKP SKM tvoří velmi pěkně udržované staré jednotky EN71.

Do sítě vlaků SKM patří také linka Gdańsk Wrzeszcz – letiště – Żukowo – Kartuzy, kde byla vyfocena motorová jednotka SA138.

Elbląg

Město Elbląg bývalo součástí východního Pruska, jež bylo po 2. světové válce rozděleno mezi Polsko a Rusko. Dnes spadá do Varmijsko-mazurského vojvodství. Dodnes se tu kromě obnoveného historického jádra a pivovaru, který vyrábí severopolské pivo Specjal, nachází také tramvajová síť s rozchodem 1000 mm, na níž je provozováno až 5 linek s velmi různorodými intervaly, které jsou přizpůsobeny hlavně provozním potřebám dopravce, a tak nemají úplně normovou podobu.

Tramvajová linka 1 v Elblągu jezdí z Ogólne, ulicí Obrońców Pokoju, přes plac Słowiański a kolem nádraží na konečnou Druska, zde u přejezdu ze středového pásu, kousek za nádražím.

Hlavní tramvajová trať vede do severní části města, kde končí v zastávce Ogólna, tam jezdí čtyři z pěti zdejších linek; cestou se však trať rozvětvuje a lze jet buď ulicí Browarnou nebo płk. Dąbka. Více tratí vede také samotným centrem, kde je možné jet buď kolem radnice nebo přes Plac Słowiański v těsném sousedství historického jádra. Na východní straně centra odbočuje menší trať, obsluhovaná hlavně linkou 3, do zastávky Saperów, a většina linek to bere jihozápadním směrem k nádraží a na konečnou Druska. Zbývá nám ještě trať severovýchodním směrem od centra, po které jezdí linka 2 na přírodní konečnou Marymoncka, jež je atraktivní pro turisty, nacházejíc se na hranici krajinného parku Wysoczyzny Elbląskiej.

Dopravní systém tvoří pochopitelně také autobusy, a to aktuálně v síti 15 linek, která prošla na jaře 2021 velkou úpravou, potkat zde můžete i zajímavá vozidla, avšak lze předpokládat, že při první návštěvě Elblągu dáte přeci jen přednost tramvajím.

Autobus značky MAZ na lince 19 odjíždí ze zastávky Plac Słowiański, v pozadí budova pošty.

Żuławska kolej dojazdowa

V severní části Żuław (delty řeky Wisły) naleznete železniční trať s rozchodem 750 mm. Ta začíná ve městě Nowy Dwór Gdański, odkud pokračovala trať s normálním rozchodem ke hlavnímu koridoru, kam se připojovala ve stanici Szymankowo mezi Malborkem a Tczewem. Samotná úzkokolejka začíná ve stanici Nowy Dwór Gdański Wąsktorowy a vede k severu do obce Stegna. Tam se nachází křižovatka, z níž je možné pokračovat na západ k obci Mikoszewo, kde trať končí v zastávce Prawy Brzeg Wisły, nebo na východ do stanice Sztutowo.

Ranní spoj ŻKD v trase Nowy Dwór Gdański – Prawy Brzeg Wisły přijel do křižovatkové stanice Stegna.

Trať nese název Żuławska kolej dojazdowa (ŻKD) a jejím vlastníkem je okres Nowy Dwór Gdański, který se spolu s obcemi Stegna a Sztutowo podílel na obnově provozu potom, co byl státní společností PKP v roce 1996 zastaven. Vlak s cestujícími se po trati znovu projel v roce 2002. V současnosti je provozovatelem dopravy Pomorskie Towarzystwo Miłośników Kolei Żelaznych.

Zajímavostí na úseku Nowy Dwór – Stegna je otočný železniční most přes Szkarpawu u obce Rybina, který však přejedou jen ranní a podvečerní spoj. Na trati podél pobřeží stojí za návštěvu poblíž předposlední zastávky bývalý koncentrační tábor Sztutowo (německy Stutthof), přičemž celý poměrně rozsáhlý areál s museem je přístupný zdarma. Na západní straně trať končí v zastávce Prawy Brzeg Wisły, nedaleko od níž se nachází přístaviště prámu, s jehož pomocí se můžete přepravit na protější břeh, který už patří k území města Gdańsku a je dostupný městskou linkou 112.

Vlak tažený historickým úzkorozchodným motorovým vozem MBxd2 odjížděje ze stanice Stegna se blíží k výhybce, kde se napojí na trať souběžnou s pobřežím.

Při rekonstrukci koridoru bylo bohužel zrušeno přímé propojení v Szymankově do směru Nowy Dwór a bohužel došlo také ke krádeži části kolejnic v navazujícím úseku. Ještě v letech 2009 až 2013 přitom došlo k obnovení provozu, když v sezoně byly dopravcem Arriva provozovány přímé vlaky Grudziądz – Nowy Dwor Gdański s návazností na úzkokolejku k moři, poptávka dosahovala kolem 500 cestujících denně.

Vlaky na úzkokolejce jezdí v letní sezoně a nouzi o cestující zejména za hezkého počasí určitě nemají, čemuž napovídá i délka souprav. Depo se nachází v Nowym Dwóru, odkud vlak ráno vyrazí na Pravý břeh Wisły, pak jezdí až do odpoledne souběžně s mořem a vpodvečer se vrátí zpět do Nowego Dwóru. Škoda jen, že není zajištěno vhodné spojení do výchozí stanice z Gdańsku, a tak je projížďka v trase Nowy Dwór – Stegna poměrně obtížná.

V čele vlaků lze potkat úzkorozchodný motorový vůz řady MBxd2, jež byly v 80. letech zakoupeny od Maďarského výrobce FAUR a v podstatě zachránily aspoň část polských úzkorozchodných tratí. Některé z nich vozů byly později prodány českému dopravci JHMD, který je nechal přestavět na řadu 805 – tzv. Ponorky. Zbytek vlaku tvoří kromě bufetového vozu zpravidla otevřené turistické vagony.

Na západní straně končí úzkokolejka v zastávce Prawy Brzeg Wisły, kde na tamější výhybně motorový vůz objede zbytek svého vlaku, aby se vrátil zpět do Sztutowa.

Na úzkokolejku nebo na Vislanskou kosu linkou 870

Příkladem jedné z přehledně řešených regionálních linek v okolí Gdańsku pro nás bude ta s číslem 870. Linka 870 jezdí z Gdańsku na pravý břeh Wisły, za níž směřuje k severu a následně kopíruje úzkorozchodnou trať Mikoszewo – Sztutowo. Zejména od května do září pak vybrané spoje pokračují do Krynice Morske. Během letních prázdnin je linka obzvláště o víkendech výrazně posílená, většina spojů jezdí do Krynice a 4 páry spojů pokračují ještě o 11 km dál do zastávky Krynica Morska, Piaski, nacházející se téměř na konci silnice, jen pár kilometrů od hranice s Ruskem.

Autobus na lince 870 ve směru Krynica Morska, Piaski odjíždí z autobusového stanoviště Stegna.

Důvodem tohoto řešení je zejména velká obliba pláží na jižním břehu Vislanské kosy v okolí Krynice Morske. Mimo sezonu má linka po téměř celý pracovní den hodinový interval, v sobotu dvouhodinový a v neděli a svátky čtyřhodinový (výrazně delší interval v neděli je v Polsku celkem běžný). O prázdninách je v části špiček posílena na půlhodinový interval a po celý víkend je zaveden interval hodinový. Nejčastější mimosezónní spoje do obce Sztutowo jsou dlouhé 51 km a jízdní doba činí cca 75 min. Nejdelší spoje až na Piaski pak mají délku 82 km a jedou necelé 2 hodiny. Na lince potkáte kromě standardních autobusů také patnáctimetrová vozidla.

Linka 870 se vám tedy může hodit třeba jako mně pro cestu na żuławskou úzkokolejku, anebo do Krynice Morske, odkud se třeba rozhodnete přeplout například do Fromborku. Kromě toho, že je Frombork zajímavým historickým městem, vede tudy také aktuálně neprovozovaná železniční trať Elbląg – Braniewo. Její význam asi není klíčový pro místní dopravu, ale lze předpokládat, že v turistické sezoně by byly vlaky vyhledávané, a tak se vedou dlouhé diskuse na téma její možné obnovy. Třeba se po ní zase jednou vlakem svezeme.

Spoj z Krynice Morske do Gdańsku přijíždí na autobusové stanoviště Stegna.

Prám před ústím Wisły

Cestou z úzkokolejky můžete využít prám, jenž překonává Wisłu zhruba 3 km před jejím ústím do Baltského moře. Na pravém břehu se nachází obec Mikoszewo, kde je konečná zastávka vlaků ŻKD Prawy Brzeg Wisły, levý břeh patří k městu Gdańsk, nachází se zde osada Świbno a dostanete se sem městskou linkou 112 přímo z centra.

Ze Świbna se můžete vydat podél Wisły k jejímu ústí. Díky tomu, že řeka zde tvoří rozlehlou deltu a velké přístavy se nacházejí na jiných ramenech, je ústí hlavního toku Wisły do Baltu poměrně přírodní. A také je chráněno přírodní rezervací Mewia Łacha. Přestože nelze dojít až úplně na konec kvůli ochraně přírody, procházka k ústí Wisły stojí za to. Nedaleko od ústí je také vyhlídková věž, z níž krásně uvidíte Gdańský záliv a nedaleko od ní už začínají pěkné pláže. K návratu pak snadno využijete linku 112, která jede zástavbou za dunami, souběžně s pobřežím.

Prám ze Świbna směřuje k přístavišti Mikoszewo.

Lokálkou na Hel

Pokud se rozhodnete vypravit na Helskou kosu, bude se vám hodit lokálka, jež se odpojuje od hlavní trati ve stanici Reda a za městěm Władysławowo vjíždí na samotnou kosu, jejíž šířka místy nedosahuje ani 200 metrů. Kosa se pak postupně rozšiřuje, leží na ní městečko Jastarnia a nejširší je v místech svého konce, kde na jižní straně kosy leží město Hel.

Na vlacích z Gdynie na Hel jsou k vidění zajímavě řešené cyklovlaky sestávající ze dvou motorových jednotek a klasického vozu upraveného pro převoz jízdních kol. K cestě zpět můžete buď využít opět vlak, anebo přeplout záliv do Gdynie lodí.

Osobní vlak na Hel čeká na čas odjezdu ze stanice Gdynia Główna.

Rychlíkem do Łeby

Město Łeba, jež se nachází přímo u Baltského moře, je oblíbeným letním letoviskem. V sezoně se do něj sjíždějí rychlíky z velké části Polska, přičemž jeden z nočních spojů dokonce začíná až v Bohumíně. Samotné město je připojené na páteřní železniční síť jednokolejnou lokálkou z města Lębork a velkým zážitkem je už projížďka rychlíkem po této malebné trati.

Rychlík Warszawa – Gdańsk – Łeba ve stanici Gdynia Główna.

Pro cestu z Gdańsku se hodí rychlík, který začíná ve Varšavě po půl deváté a o půl jedné odjíždí z Gdańsku. Ten většinu svých vozů odloží v Lęborku, kde dostane také dieselovou lokomotivu a pokračuje s ní a čtyřmi vagony na malou trať do Łeby.

Ještě před konečnou dochází ke křižování s protijedoucím vlakem, a to ve stanici Wrzeście. Důvodem je, že stanice Łeba disponuje pouze dvěma kolejemi, které umožní přepřažení lokomotivy a návrat zpět. Křižování je tedy zajištěno v sousední stanici a soupravy se vždy hned vrací jako krátké rychlíky do stanice Lębork, kde mohou čerpat delší přestávku.

Ve stanici Lębork musíme vyměnit lokomotivu a může se vyrazit na lokálku.

Słupsk

Město Słupsk leží v západní části Pomořského vojvodství a po Gdańsku a Gdyni je jeho třetím největším městem s počtem obyvatel těsně pod stovkou tisíc. V letech 1910 – 1959 zde byla v provozu tramvajová doprava a mezi lety 1985 a 1999 tu bylo možné využít trolejbusy, v plánu bylo dokonce vybudování trolejbusové trati do přímořského města Ustka. Prozatím však ve zdejší městské dopravě vítězí autobusy, provozované na linkách s označením od 1 do 28.

Městská doprava ve Słupsku, reprezentovaná Scanií na lince 1 v zastávce Grodzka, nalevo kostel sv. Mikuláše.

Tramvajovou síť tvořily 4 větve, které se setkávaly v historickém centru, a v provozu na nich byla dvojice tramvajových linek. Dnes už tramvaje připomíná již jen nostalgická tramvaj u Nové brány.

Regionální autobusovou dopravu v okolí zajišťují vedle místního PKS také menší dopravci jako např. Nord express, a jak je v Polsku zvykem, tento dopravce nevyužívá zdejší autobusové nádraží, nýbrž má vlastní zastávku v obratišti přímo před železniční stanicí. Osobně jsem linky Nord expresu využil a lze u něj pochválit přehledný web i to, že všechny busy má opatřené digitálním panelem s číslem linky.

Linka 112 dopravce Nord express jezdí v sezoně ze Słupsku do přímořské vesnice Rowy.

Zajímavostí je pak linka 500, kterou lze označit za pokus o integraci regionální dopravy. Stále však má co dohánět. Vývěsky na zastávkách se chlubí jednotným jízdním řádem, trasou i tarifem, leč i přesto mají spoje každého ze tří dopravců (PKS, Nord express, Ramzes) určitá specifika. Linka 500 začíná ve Słupsku na zastávce 11 listopada, tedy až v západní části města, projíždí kolem nádraží a okolo historického centra a následně směřuje do přímořského města Ustka, kam jinou cestou vede také železniční trať. Rozhodně je to pozitivní první krok.

Linku 500 Ustka – Słupsk provozují 3 dopravci, zde v podání Nord expressu v zastávce Słupsk, Sinkiewicza.