Tunisko, plným názvem Tuniská republika je státem na severu Afriky s 11 miliony obyvateli. Hlavním jazykem je arabština, ale domluvíte se tu především francouzsky, neboť země byla do roku 1956 kolonií Francie. Angličtinou se tu dorozumíte ve všech turistických lokalitách. Hlavním náboženstvím je tu islám a měnou je tuniský dinár (1 dinár = 7,56 Kč).

Do Tuniska se dostane bez víz. Nejlépe pak letadlem do Tunisu. Zpáteční letenka z Prahy (s přestupem) vás může stát i pouhé 4 000 Kč. Z letiště v Tunisu vede přímo z terminálu autobusová linka do centra Tunisu k Maríně, která začala jezdit loni. Interval je 60 minut.

Na území Tuniska se nacházel 6.-5. stol. př. n. l. městský stát Kartágo, který ovládal většinu západního Středomoří. Po třech punských válkách mezi Kartágem a Římem došlo k poražení Kartága, a tak se oblast stala součástí římského impéria.

V 7. století n.l. ovládli oblast Arabové a vládli zde arabské a berberské dynastie. V 16. století byla oblast zabrána Turky a až do 19. století byla součástí Osmanské říše. V roce 1881 byla oblast dobita Francií a stala se součástí francouzského protektorátu.

 

V roce 1956 došlo k uznání Tuniska jako nezávislého státu a v roce 1957 nastoupil k moci Habíba Burgiba, který zaváděl radikální sociální změny a zmodernizoval ekonomiku. Zbavil náboženské vůdce jejich vlivu, zavedl bezplatné základní školství a uzákonil občanská práva i pro ženy. Po pokojném palácovém převratu v roce 1987 nastoupil k moci druhý tuniský prezident Bin Alí, který potlačil islámskou opozici díky potlačování ostatních stran, cenzurování tisku a internetu, omezením náboženských svobod či pronásledováním intelektuálů.

Po potlačení následně povolil vládu více stran a prezidentem zůstal až do roku 2010, kdy v Tunisku začalo “arabské jaro” a na začátku roku 2011 došlo k rozpuštění vlády. Situace se záhy zklidnila. Tunisko je jedinou arabskou zemí, která úspěšně zvládla přechod na liberální demokracii.

Památky

Tunisko je zajímavá země z hlediska různého podnebí. Zatímco na východě a jihu se můžete projíždět skůtrem po písečných dunách nebo na velbloudech při teplotách vyšších jak 45 stupnů Celsia, v západním Tunisku nalezneme i zelené lesy a údolí. Nejvyšším vrcholem Tuniska je Džabal aš-Šánabí s 1544 m. n. m. v pohoří Atlas. V zimních měsících nalezneme v horách i sníh, ve městech pak teplota neklesá pod nula stupňů.

Při návštěvě Tuniska nesmíme zapomenout na Tunis a jeho okolí. V Tunisu se nachází jediná funkční zdejší katedrála, nedaleko Tunisu pak nalezneme Kartágo a jeho pozůstatky. Můžete zde vidět Antoniovy lázně, římský amfiteátr, vily či divadlo, chrám sv. Cypriána nebo fénický přístav. O kousek dále od Tunisu pak i městečko Sidi Boui Said, které je celé zbarveno do bílo-modré barvy. Do obou destinací vás zaveze vlak TLG z tuniského přístavu nebo autobus 347 z téhož místa.

Na jih od Tunisu se pak můžete podívat do třetího největšího města Tuniska Sousse se starým centrem a odtud pak vlakem do Monastiru, kde naleznete kromě starého opevnění Ribat také mauzoleum prvního tuniského prezidenta Bourguiby a zdejší mešitu vybudovanou v rámci mauzolea.

Pokud pojede vlakem ze Sousse dále, dostanete se kromě do 2. největšího města Sfaxu opět se zdejší medinou také do města El Jem, kde uvidíte největší římský amfitéatr v Africe. Na západ od Sousse pak stojí za návštěvu Kairouan, kterému se přezdívá 4. nejsvětější lokalita islámu. Město má nádherné centrum, mnohem zajímavější než v Tunisu, Sousse či Sfaxu.

Pokud máte rádi zelené lesy a přírodu, můžete se podívat na jihozápad Tuniska, které vám připomene českou krajinu. I sem se dostanete vlakem, podobně jako do Sousse, Sfaxu, Monastiru i El Jem.

Velmi navštěvovaný je i ostrov Djerba, kam se dostanete i po souši po vybudovaném valu.

Co vědět o Tunisku?

• měna dinár
• pouště i zelené hory
• SIM kartu si můžete pořídit za cca 500 Kč i s daty na letišti nebo pak v centru měst
• Nacházíte se v Africe, je třeba dbát o své věci. Dost častá je tu praktika, kdy vám motorkář vezme mobil či jiné věci, proto je třeba mít vše při sobě nebo na provázku.
• Tunisané jsou rodilí obchodníci – prodají vám i nemožné a je nutné smlouvat o ceně
• všude kočky kam se podíváte v centrech měst
• Ubytování seženete v Tunisku zhruba od 400 Kč, zejména v centru v medinách jsou ceny nejlevnější (v riádech, které jsou vyzdobené dle místních zvyků)
• Klasický oběd (například kuře s rýží) si pořídíte v Tunisu od 60 Kč
• Velmi levné jídlo i doprava
• Teplé moře, zejména na severním pobřeží
• Ve velkém se v Tunisku prodávají šátky, koberce, koření, ovoce všeho druhu, mátový čaj, kuře s rýží

Taxi

Cestování po městě taxíky? Žádný problém. Taxislužba je v Tunisku hodně rozvinutá. Buď můžete využít klasické taxi, kdy nástupní sazba je cca 7,5-9 Kč a po městě se dostanete zhruba do 20 Kč (3 km). Nutné je se vždy ujistit, zda ma zapnutý taxametr! Jinak vás cena může stát klidně 75 Kč místo 20 Kč.

Druhá možnost je Louage (žluté dodávky nebo bílé se žlutým pruhem), což je kolektivní taxi, kdy vás cena po městě vyjde cca na 7,5 Kč a vejde se do něj až 8 lidí. Čeká ovšem na zaplnění.

Pokud chcete cestovat mezi městy, máte 3 možnosti:

• 1) Vlak (ten jezdí málo a někde)
• 2) Autobus (často dlouhé intervaly, každá společnost má často jinde nádraží)
• 3) Louage (dodávky pro 8 lidí, majií sva nádraží), bílo-červené dodávky mezi regiony (guvernoráty), bílo-modré v rámci jednoho regionu, bílo-žluté v rámci předměstí/příměsta, bílo-červené přes různé regiony Tuniska

U vlaků vas vyjde cena 0,35-0,55 Kč/km, u autobusů 0,55-0,65 Kč/km, u louage 0,65-0,70 Kč/km, tedy hodně levně. Např. v Maroku byly ceny i dvojnasobně vyšší. Louage čekají než se zaplní, tj. ve spičce jezdí klidně co 20 minut, mimo i po 2 hodinách. Pokud je večer málo lidí, musí každý zaplatit např. 2, 3 jízdenky. Každopádně od 5 do 19h se dostane vždycky, do 22h pak často se skládáním.

Železnice

Tuniská železnice se postupně rozvíjí. Byť je síť poměrně rozšířená, ne vždy jezdí vlaky často a rychle.

Vlaky můžeme rozdělit na příměstské a dálkové. Síť Tunis RFR (=rychlá železniční síť) by měla nakonec zahrnovat 5 linek o celkové délce 85 km. Tratě D, E a F jsou budovány jako nové trasy se standardním rozchodem, zatímco linky A a C si zachovájí metrový rozchod používaný pro velkou část národní sítě SNCFT.

Trasa E byla otevřena v březnu 2023 (stavba začala v roce 2010) a nasazovány jsou na ní nízkopodlažní jednotky Hyundai Rotem EMU. V provozu je od 5h do 20h v intervalu 20 minut. Trasa D je ve výstavbě. První úsek má být otevřen v září 2024 a zbytek do roku 2026. Trasy C a F jsou ve fázi projektu. Trasa A byla otevřena po elektrifikaci v červnu 2012. Nasazovány jsou na ni opět jednotky Hyundai Rotem EMU. V provozu je od 4.30 do 22.30 v intervalu 11-30 minut ve špičce a 30 minut přes den.

Kromě sítě lehkého metra (5 linek) a příměstské železnice (2 linky) tvoří páteř tuniské dopravy i linka TGM. Jedná se sice opět o příměstskou železnici, avšak je jako síť lehkého metra spravována Transtu. Jednalo se o první železniční trať v Tunisku, vlaky tu jezdí od roku 1872! Trať vede z Tunisu na východ do Kartága a do Sidi Dhrif. Linka TGM je provozována od 4 do 20h v intervalu cca 20 minut. Z důvodu rekonstrukce je aktuálně rozdělena na 2 části. Nasazováno je na ni 25 jednotek EMU A 216 z roku 1977. Podél trasy zavedlo loni Transtu i autobusovou linku kvůli postupné rekonstrukci trati. V plánu je obnovit vozový park a koupit nové jednotky.

Další příměstskou železnicí je mezi Sousse, Monastirem a Mahdiou. Na této trati jezdí od roku 2010 mezi Sousse, Monastirem a Mahdiou vysokopodlažní jednotky Hyundai Rotem, které jezdí i například na příměstské lince A v Tunisu. V plánu je prodloužit trať podél pobřeží až do Sfaxu. Do roku 2010 jezdily vlaky jen mezi Sousse a Monastirem. Vlaky jsou v provozu od 6h do 21h v intervalu 30-60 minut. Jízdenka vás vyjde mezi Sousse a Monastirem na pouhý 1 dinár (7,5 Kč), z Monastiru do Mahdii na 1,9 dináru (14 Kč).

Dálkovou dopravu můžeme rozdělit do několika tratí:

• Tunis – Sousse – Monastir – Mahdia – Sfax – Gabes – Gafsa – Metlaoui – 5x denně do Sousse, 4x denně do Sfaxu, 3x denně do Gabes a 1x denně do Gafsy, Metlaoui, Monstiru a Mahdii
• Tunis – Beja – Jendouba – Ghardimaou – 3x denně
• Tunis – Manouba – Mateur – Tinja – Bizerte – 1x denně
• Tunis – Gaafour – Dahmani – Le Kef – Jrissa – Kalaa Khasba – 3x denně (1x denně do Kefu a 1x denně do Jrissa a Kalaa Khasba)

Železniční síť provozuje dopravce SNCFT. 

V provozu je i noční vlak z Tunisu přes Sousse a Sfax do Gabes a zpět.

Elektrifikované jsou šechny příměstské tratě.

Jízdenky a jízdní řády vlaků najdete na stránce SNCFT. Jízdenky si můžete koupit i na nádražích poměrně rychle.

A jaké jsou plány na železnici do dalších let? Aktuálně probíhá rekonstrukce trati TGM v Tunisu. Od 5. července 2024 byl obnoven mezinárodní vlak mezi Tuniskem (Tunis) a Alžírskem (Annaba), který byl zastaven v roce 1996.

Dálková autobusová doprava

Autobusová doprava mezi městy v Tunisku?

Tu provozuje převážně SNTRI a dle konkrétnich guvernorátů místní dopravci.

Aktuálné se vyrábí a setkáte se s nimi nejčastěji:

• 1) Mercedes-Benz OC500-Icar
• 2) MAN R33/RR2/A51 -Alphabus
• 3) Volvo B7R/B9-Setcar (do výroby nově s facelitem, viz další příspěvek)
• 4) Otokar Navigo

A dále:

• 5) MAN 18310HOCL/N-Alphabus
• 6) Volkswagen Volksbus 18.320-Icar
• 7) Irisbus EuroRider C35-Icar
• 8) Irisbus EuroRider 27/29-Stia (od cca 2000)
• 9) Volvo B7R/B11-Setcar (od cca 2000, často spatřený)
• 10) Volvo B10M-Setcar – 90. léta
• 11) Volvo B7R-Setcar – od 1982 (bez fotografie zde)

Do Tuniska byl do SNTRI dodán také jeden ojetý Crossway a cca 4 Bovy do oblasti Kairouanu. Patrně ovšem tyto autobusy již nejezdí.

Výrobci autobusů

Prvním výrobcem je Sectar. Ten vyrábí autobusy na podvozku Volvo. Od roku 2008 do roku 2016 se vyráběly Volva B7R/B12MA-Setcar, které můžeme potkat např. v Sousse, Sfaxu, Gabes, Gafse, Kasserine, Kairouanu nebo v Tunisu. Předchůdcem těchto autobusů pak byly Volva B10MA-Setcar, vyráběné od roku 1994 do roku 1999 ve starším provedení a od roku 2000 do cca roku 2007 v novější verzi – ty potkáme pouze v Sousse.

Následně v letech 2017-2019 bylo dodáno do Transtu v Tunisu ještě cca 265 ks Volvo B7R/B12MA-Setvcar s novou vizáží. V roce 2023 došlo k dodání dalších standardních Setcarů ve standardní verzi do Médenine a Kasserine.

Druhým výrobcem je Alphabus. Společnost Alphabus vznikla na počátku 21. století – vyrabí autobusy na podvozku MAN. V roce 2002 dostala první objednávku na autobusy MAN A89 a A90 od Transtu z Tunisu (80 ks). Koncem roku 2005 pak objednávka na 525 autobusů do různých guvernuátů Tuniska. Z této druhé várky potkáme ještě kloubové autobusy v Sousse, Sfaxu nebo Nabeulu. Ze standardních pak u TUS v Tunisu. Standardní autobusy byly pak ve výrobě cca v roce 2010 nahrazeny autobusy MAN Intenational 3000RE-Alphabus a poté cca v roce 2014  MANy RR8-Alphabus. V roce 2014 byl představen nový model kloubového nízkopodlažního autobusu.

Třetím výrobcem je ICAR, dříve STIA. Tento výrobce vyráběl autobusy Mercedes-Benz o500MA-Stia od roku 2007 do 2009 jako náhrada Ikarusů 283-Stia, které byly vyráběné mezi lety 1997-2004 (435 ks). Připomeňme si, že mezi lety 1988-1993 se vyráběly v Tunisku i Ikarusy 280 (celkem 292 ks). Ikarusy 283 s Rábou můžete stále potkat v Jendoubě na příměstské dopravě.

Stejně tak i tyto Mercedesy, které jezdívaly v Sousse a Nabeulu. Okolo roku 2009 došlo k privatizaci STIA a změně názvu na ICAR.

Od roku 2010 se vyrábí kloubové vysokopodlažní Mercedesy O500MA-Icar s novou karoserií, které potkáme např. v Sousse, Sfaxu, Gafse, Kasserine, Bizerte nebo Kairouanu. S drobnými úpravami se jejich vzhled za 14 let nezměnil. Standardní autobusy se až do roku 2010 vyráběly na podvozku Irisbus/Iveco (ER26-Stia). Poté Icar standardní autobusy pro městskou dopravu nevyráběl. Až v roce 2022 se objevily totožně vypadající s kloubovými autobusy i standardní Mercedesy – v Gafse. To je i důvod, že drtivá většina nových autobusů v provinciích standardní délky je od roku 2010 značky MAN (MAN International 3000RE/RR8-Alphabus). Od roku 2010 se všechny autobusy vyrábí u Icaru na podvozku Mercedes, tedy i zajezdová vozidla.

Svůj závod si udělal v Tunisku také čínský KingLong, který od podzimu 2022 vyrábí autobusy také v Tunisku. S těmito autobusy se můžeme zatím setkat pouze v zájezdové podobě u soukromých společností.

Do Tuniska dodal také autobusy Otokar, který do roku 2022 dovezl do Tuniska přes 400 autobusů. Potkáte je například u dopravce TUS v Tunisu nebo u soukromých společností.

Svozy

Na svozech potkáte různé autobusy, občas i mnohem starší než na MHD. Převážně se jedná o ojeté autobusy z Francie.

Autobusy na svozech poblíž Monastiru od Jakub Grudzień Vel Kwabiak (focené v roce 2024)

Městská hromadná doprava

Úroveň městské hromadné dopravy se liší město od města. Každé větší město ale městskou dopravu má – v provozu je většinou od 5 do 23 hodin. Ranní špička začíná kolem 8. hodiny, odpolední špička končí po 19. hodině. Většina autobusů je označena číslem, někdy i cílovou destinací. Do autobusů se standardně nastupuje zadem a vystupuje předem.

Na MHD tak potkáte v autobuse průvodčí, který sedí v zadní části autobusu a vydává jízdenky. Městskou dopravu provozují místní dopravci, kteří mají danou oblast na starosti. Bohužel na zastávkách nenalezneme jízdní řády, trasy linek ani není dostupná poloha vozidel. Pro orientaci v síti MHD může posloužit v některých městech například aplikace Moovit nebo plánky na webu.

i nové autobusy nejsou vybavené klimatizací.

Autobusy jsou často narvané, stejně tak tramvaje. S travajemi/lehkým metrem se setkáme pouze v Tunisu, trolejbusy v Tunisku nejezdí.

Integrovaný dopravní systém nebo přestupní jízdenky v Tunisku neexistují.

A jaké autobusy na MHD potkáme v Tunisku nejčastěji?

Celkem 3 místní značky a ojeté autobusy z Francie: MAN-Alphabus, Mercedes-Benz-Icar a Volvo-Setcar. Podívejme se na ně od nejnovějších po nejstarší:

• 1) MAN A24-Alphabus – kloubovový nízkopodlažní, od 2014
• 2) MAN RR8-Alphabus – standardní, od cca 2014
• 3) Volvo B12MA-Setcar facelit – standardní i kloubový, od 2017
• 4) Mercedes Benz O500MA-Icar – standardní i kloubový, od 2010, standardní pouze v Gafse
• 5) Volvo B12MA-Setcar – standardní i kloubový, 2009-2016
• 6) MAN International 3000RE-Alphabus – standardní, 2010-2013, předchůdce MAN RR8 a nástupce MAN A89
• 7) Mercedes-Benz o500MA-Stia, kloubové, 2007-2009, v provozu pouze v Jendoubě a možná Nabeulu
• 8) Irisbus ER26-Stia, standardní, 2005-2009
• 9) Irisbus Citelis 12M/18M – ojeté z Paříže, standardní i kloubové, 2005-?, dodávané jako ojeté v letech 2023-2024
• 10) MAN A89/90-Alphabus – standardní i kloubové, 2003-2009 (standardní), 2004-2009 (kloubové)
• 11) Volvo B10MA-Setcar facelit – kloubové, 2000-2008, pouze v Sousse
• 12) Iveco ER26-Stia – standardní, 2000-2004, viděny jen v Gabes a Kasserine v provozu
• 13) Renault Agora S/L – ojeté z Paříže, standardní i kloubové, 1996-2001, v provozu v Tunisu, Sfaxu, Médenine, Kasserine (i kloubové), Jendoubě, El Kef, možná Nabeulu + vyřazené v Gabes, Bizerte, Sousse, Mahdii, dodávané jako ojeté v letech 2014-2017
• 14) Ikarus 283 – kloubové, 1997-2004, v provozu pouze v Jendoubě
• 15) Volvo B10MA-Setcar – kloubové, 1994-1999, v